Kvílení (Allen Ginsberg)

II/

Jaká sfinga z cementu a z aluminia jim rozrazila lebky a pozřela jejich mozky a fantazii?
Molochu! Samoto! Špíno! Šerednosti! Popelnice a nedosažitelné dolary! Děti vřískající pod schody! Chlapci
vzlykající v armádách! Starci plačící v parcích!
Molochu! Molochu! Noční můro Molocha! Molochu nelásko! Mentální Molochu! Molochu těžkopádný soudce
lidí!
Molochu nepochopitelné vězení! Molochu zkřížené hnáty bezduchý kriminále a Kongrese žalu! Molochu, tvé
budovy jsou rozsudek! Molochu obrovský balvane války! Molochu paralyzované vlády!
Molochu, tvá mysl je ryzí mašinérie! Molochu, tvá krev je koloběh peněz! Molochu, tvoje prsty jsou deset
armád! Molochu, tvá hruď je kanibalské dynamo! Molochu, tvé ucho je dýmající hrobka!
Molochu, tvé oči jsou tisíc slepých oken! Molochu, tvé mrakodrapy stojí v dlouhých ulicích jak Jehovové bez
konce! Molochu, tvoje fabriky sní a krákají v mlze! Molochu, tvé komíny a antény korunují velkoměsta!
Molochu, tvá láska je nafta a kámen bez konce! Molochu, tvá duše je elektřina a banky! Molochu,
tvá bída je postrach génia! Molochu, tvůj osud je mračno bezpohlavního vodíku! Molochu, tvé jméno je
Myšlenka!
Molochu, v tobě sedím opuštěný! Molochu, v tobě sním o Andělech! Šílený v Molochovi! Kuřák ocasů
v Molochovi! Bez lásky a vykastrovaný v Molochovi!
Molochu, to ty jsi vstoupil do mé duše tak záhy! Molochu, v tobě jsem vědomí bez těla! Molochu, tys mě
vyplašil z mé přirozené extáze! Molochu, opouštím tě! Probuď se v Molochovi! Světlo proudí z oblohy!
Molochu! Molochu! Robotské byty! neviditelná předměstí! poklady koster! slepé metropole! démonické
továrny! přízračné národy! nepřemožitelné blázince! žulové ocasy! obludné pumy!
Zlámali si vaz, když zvedali Molocha k Nebesům! Dláždění, stromy, rádia, tuny! zvedající velkoměsto
k Nebesům, která existují a jsou všude kolem nás!
Vize! znamení! halucinace! zázraky! extáze! odnesla americká řeka!
Sny! adorace! osvícení! náboženství! celý ten lodní náklad citových sraček!
Průlomy! přes řeku! záchvaty vzteku a krucifixy! odnesla Potopa! Třeštění! Zjevení! Zoufalství! Deset
let zvířecích skřeků a sebevražd! Myšlenky! Nové lásky! Šílená generace! tam dole na skalách Času!
Skutečně svatý smích v řece! Všechno to viděli! divoké oči! svaté výkřiky! Dávali sbohem! Skočili se střechy!
k samotě! mávali! nesli kytice! Dolů k řece! do ulice!