Vicente Aleixandre

Vicente Aleixandre byl španělský básník, významný člen literární skupiny Generace 1927, která zahrnovala takové osobnosti jako Federico García Lorca a Luis Cernuda. Jeho tvorba, hluboce spjatá s modernismem a surrealismem, byla silně ovlivněná jeho osobními zkušenostmi i politickými událostmi, které formovaly Španělsko v první polovině 20. století.

Aleixandre se narodil v Madridu a vystudoval práva, přičemž jeho zájem o literaturu a poezii se vyvinul již v mladém věku. Během svého života procházel různými obdobími v literárním vývoji, od prvních veršů ovlivněných modernismem až po hlubší, introspektivní a existenciální poezii, která se objevila po občanské válce ve Španělsku.

Aleixandreho poezie je známá svou metaforickou hloubkou a psychologickými postřehy. V dílech jako La realidad y el deseo (Skutečnost a touha) a Sombra del paraíso (Stín ráje) se zaměřuje na témata lásky, smrti, přírody a lidské existence. Jeho verše mají silně surrealistický nádech, přičemž poezie je často interpretována jako vyjádření hluboké touhy po transcendenci a vnitřní proměně.

V roce 1977 byl Aleixandre oceněn Nobelovou cenou za literaturu za svůj přínos moderní poezii a za schopnost vyjádřit vnímanou realitu ve své hloubce a komplexnosti. Jeho dílo zůstává jedním z klíčových pilířů španělské literatury 20. století.

• (Ámbito, 1928)
• (Espadas como labios, 1932)
• (Sombra del paraíso, 1944)
• (Historia del corazón, 1954)
• (Los encuentros, 1958)
• (En un vasto dominio, 1962)
• (Poemas de la consumación, 1968)
• (Sonido de la guerra, 1972)
• (Diálogos del conocimiento, 1974)
• (En gran noche, 1991)
• Zničenie alebo láska, 1992

Pochybující člověk má málo víry.

Poezie musí být lidská. Pokud není lidská, není to poezie.

Poezie je sled otázek, které si básník neustále klade.

Vicente Aleixandre