Karel Sabina

Podpořte LD sdílením:

Share

[29.12.1813-8.11.1877]

Životopis

Karel Sabina byl významný český spisovatel, novinář, básník a libretista, jehož život i tvorba jsou neoddělitelně spjaty s českým národním obrozením. Publikoval také pod pseudonymy Arian Želinský a Leo Blass. Narodil se roku 1813 v Praze jako nemanželský syn služebné, a díky podpoře dobrodinců se dostal ke vzdělání. Studoval na Akademickém gymnáziu v Praze a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale studia filosofie a práv nedokončil a věnoval se publicistice, literární tvorbě a politickému aktivismu.

Sabina během studentských let patřil k okruhu Karla Hynka Máchy, ze kterého vzešla mladá romantická generace 30. a 40. let 19. století. Byl aktivním účastníkem revoluce v roce 1848, kdy se zapojil do politického dění jako radikální demokrat. Po potlačení revoluce byl v roce 1849 zatčen a v roce 1851 odsouzen k trestu smrti, který mu byl později zmírněn na 18 let vězení. V roce 1857 byl propuštěn na amnestii. Tento zážitek měl zásadní vliv na jeho život a tvorbu.

V literatuře se Sabina věnoval mnoha žánrům, od poezie přes prózu až po dramatickou tvorbu. Jeho nejznámějším dílem je libreto k opeře „Prodaná nevěsta“ (1866), které napsal pro skladatele Bedřicha Smetanu. Spolupráce se Smetanou byla velmi úspěšná, a Sabina se stal uznávaným libretistou české národní opery.

Kromě své literární a dramatické tvorby působil jako novinář a kritik. Sabina byl silně ovlivněn romantismem, ale také filozofickými a politickými proudy té doby, což se projevovalo v jeho literárním díle. Mezi jeho významná prozaická díla patří romány „Oživené hroby“ (1870), který vypráví o jeho vězeňských zážitcích, a „Hrobník“ (1837), gotický román, který čerpá z temných a mystických motivů.

Jeho pověst byla silně pošpiněna, když vyšlo najevo, že během svého života působil jako policejní informátor. Kvůli tomu byl vyloučen z české národní společnosti a zůstal osamocený až do své smrti 9. listopadu 1877. Přesto zůstává Karel Sabina jednou z klíčových postav české literatury a národního obrození.

Dílo

Próza

  • Hrobník, 1837
  • Obrazy ze XIV. a XV. věku, 1844
  • Vesničané, 1847
  • Blouznění, 1857
  • Hedvika, 1858
  • Věčný ženich, 1858
  • Upomínka na K. H. Máchu, 1858
  • Jen tři léta!, 1860
  • Na poušti, 1863
  • Oživené hroby, 1870
  • Morana, čili, Svět a jeho nicoty, 1874
  • Král Ferdinand V. Dobrotivý a jeho doba, 1875
  • 1848 – Předbřeznoví revoluční bouřliváci v Rakousku, 1879

Poezie

  • Básně, 1841

Drama

  • Černá růže
  • Šašek Jiřího z Poděbrad
  • Maloměstské klepny
  • Inzerát, 1866

Libreta

  • Templáři na Moravě, 1865 (pro Karla Šebora)
  • Braniboři v Čechách, 1866 (pro Bedřicha Smetanu)
  • Prodaná nevěsta, 1866 (pro Bedřicha Smetanu)
  • V studni, 1867 (pro Viléma Blodka)
  • Mikuláš, 1870 (pro Josefa Richarda Rozkošného)
  • Bukovín, 1870 (pro Zdeňka Fibicha)
  • Starý ženich, 1870 (pro Karla Bendla)
  • Zítek, 1870 (pro Viléma Blodka)

Citáty

V hlubinách lidských srdcí spočívají tužby a žádosti, jichž by se svět zhrozil, kdyby na světlo vystoupily.

Historie se uceluje budoucností.

Ve tmách bloudí srdce, jež se lásky bojí.

Tuším, že láska jest jako onen groš, jejž chudá vdova našla. Člověk ji najde, schovává ji jako drahý poklad a má z ní radost velikou. Raďte vdově, aby groš zase zahodila, a mladíkovi, aby odložil svou lásku! Házíte hrách na zeď a nedosáhnete ničeho. Nechte vdově groš, až ho sama projí nebo ztratí, a jemu lásku, až odejde, jak přišla. A nyní bych učinil návrh, abychom tak nepatrným předmětem, jako je láska, nemařili času. Povídejme si pohádku třeba o Červené Karkulici a bude to zajímavější.

Sluhové jsou vždy věrný barometr svých pánů.

Karel Sabina

e-knihy

Zobrazen jediný výsledek

  • 28. 4. 2023