Kao Sing-ťien

Kao Sing-ťien je významný čínský dramatik, spisovatel a průkopník absurdního dramatu. V roce 1998 získal francouzské občanství a v roce 1992 mu byla udělena Řád umění a literatury francouzskou vládou.

Kao Sing-ťien se proslavil jako autor, který v Číně přivedl absurdní drama na scénu, přičemž jeho hry jako Poplašný signál a Autobusová zastávka byly inspirovány evropským modelem divadla. Jeho avantgardní přístup a kritika zavedených normativních struktur si v Číně získaly pozornost, ale také vyvolaly vládní kritiku. Další jeho hry jako Divý člověk a Druhý břeh byly otevřeně kritizovány čínskou vládou.

V roce 1986 u něj byla chybně diagnostikována rakovina plic, což vedlo k desetiměsíční cestě podél Dlouhé řeky, kterou popsal v knize Hora duše. Toto dílo, kombinující literární žánry a vypravěčské techniky, získalo velkou pozornost a bylo později zmíněno Nobelovou komisí jako “jedna z těch jedinečných literárních kreací, které se zdají být nesrovnatelné s čímkoli, s výjimkou sebou samých.”

V roce 1987 se Kao Sing-ťien přestěhoval do Paříže a pokračoval ve své literární tvorbě. Jeho hra Uprchlíci (1989), která se vztahuje k událostem na náměstí Nebeského klidu, byla v Číně zakázána. Roku 1998 vydal svůj druhý román Bible osamělého člověka.

I když čínská média a vláda obecně jeho dílo ignorují, v roce 2001 byl kritizován čínským kritikem, který ho označil za „příšerného spisovatele“. V roce 2010 byl pozván na Festival spisovatelů, kde se zúčastnil veřejné diskuze o literatuře a svobodě projevu.

• Hora duše, 2010
• Bible osamělého člověka, 2012
• O Hoře duše, 2000

Tento svět zřejmě nebyl stvořen pro člověka, člověk v něm ale musí žít.

Příroda není strašlivá, mladý muži, to člověk! Seznam se s přírodou do hloubky a stane se ti vlastní, ale člověk, panečku, tenhle inteligentní tvor? Ten dokáže všechno, od pomluv, mimin ze zkumavky na jedné straně až po hubení dvou nebo tří biologických druhů za den, takové je lidské pokrytectví.

Kao Sing-ťien