Jan Masaryk

Jan Garrigue Masaryk byl syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeden z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století.

Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze a pracovním a studijním pobytu v USA (1907 až 1913) prožil 1. světovou válku jako důstojník rakousko-uherské armády. V březnu 1919 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí, v letech 1920–1925 byl pak osobním tajemníkem Edvarda Beneše. Poté se zastával funkci velvyslance v Londýně (1925–1938), ministra zahraničí Benešovy exilové vlády a nakonec taktéž ministra zahraničí ve vládě Klementa Gottwalda.

V roce 1925 se Jan Masaryk oženil s Frances Craneovou, ale po šesti letech se s ní rozvedl. Poté se stýkal až do své předčasné smrti se spisovatelkou Marcií Davenportovou.

Jako ministr exilové války byl také činný ve vysílání BBC. Po komunistickém puči v únoru 1948 odmítl rezignovat spolu s ostatními demokratickými ministry a zůstal v Gottwaldově vládě. 10. března 1948 však za nejasných okolností zahynul, byl nalezen mrtev na nádvoří pod okny své koupelny v Černínském paláci. Až po společenských změnách v roce 1989 se podařilo prokázat, že byl zavražděn, ale jména vrahů nejsou známa.

• Volá Londýn, 1945
• Ani opona, ani most…, 1947
• Národní písně pro zpěv a klavír, 1968
• Depeše z Londýna 1938, 1996
• Projevy, články a rozhovory 1945-1948, 1998