Claude Simon

Claude Simon byl francouzský spisovatel, známý svým spojením s novým románem, i když jeho dílo vykazuje vlivy Marcela Prousta a Williama Faulknera. Simonův literární styl je zaměřen na zobrazení lidské zkušenosti a jeho romány často reflektují složitost vnímání času a osobních emocí.

Narodil se v roce 1913 na Madagaskaru v rodině koloniálního důstojníka, ale dětství strávil v jihofrancouzském Perpignanu. Vzdělání získal na univerzitách v Oxfordu a Cambridge, a jako dobrovolník se účastnil španělské občanské války. Po válce se živil vinařstvím a malováním, ale postupně se začal věnovat literatuře. Simonovo první období tvorby je klasické, avšak později přistoupil k experimentálnímu stylu s neobvyklými větami a složitými časovými přechody.

Ve svých románech se často dotýkal témat, jako jsou válka, rodinné mýty a emoce spojené s plynutím času, stárnutím a zapomínáním. Koně jsou častým symbolem v jeho prózách, a v textu Vlasy Bereniky lze najít i odkaz na surrealistického malíře Joana Miróa. Simonova literatura je známa svou komplexní strukturou, kde vývoj věty bývá složitý a rozprostřený.

Přestože jeho dílo zůstává ve Francii významné, do češtiny byly přeloženy pouze tři romány: Vítr (1957), Flanderská cesta (1960) a Příběh (1967).

• Flanderská cesta, 2018 (La Route des Flandres, 1960)
• Příběh, 1985 (Histoire, 1967)
• Vítr, 1980 (Le Vent, 1957)
• Tráva (1958)
• Mezinárodní hotel (1962)
• Bitva u Farsalu (1969)
• Slepý Orion (1970)
• Vodivá tělesa (1971)
• Lekce věcí (1975)
• Georgika (1981)
• Vlasy Bereniky (1984)
• Botanická zahrada (1997)
• Tramvaj (2001)
• Švindlíř
• Gulliver
• Na napjatém laně