KAPITOLA PÁTÁ
Ben Fleichman seděl ve voze zaparkovaném naproti Westonovu domu a cítil se pod psa. Obličej měl zalitý potem. Ruce položené na volantu se mu třásly.
Kristepane! Ta mrcha! Vybavil si zasvištění kulky, když mu hvízdla kolem obličeje. Stačily dva centimetry doprava a byl po smrti. Jako blbec tu holku podcenil! Páni! Z tohohle by mohl být pěkný malér! Co když zavolá policii? Setřel si z obličeje další pot a vynasnažil se zklidnit zjitřené nervy. Ne, ujišťoval sám sebe, policajty nezavolá. Na to je moc chytrá.
Dostala by do maléru nejen jeho, ale i sebe. Měl Sheily Westonové právě tak dost. Chtěl se jí zbavit. Řekne Dorrii, aby ho z toho případu uvolnila. Ať si s tou potvorou poradí Fred, a ať mu přeje štěstí!
V neděli je kancelář zavřená. No tak nic, nebude vysedávat ve voze před jejím domem a riskovat, že by se na něho mohli sesypat poldíci. Pomyslel na svoji nemocnou ženu. Ani si nemohl vzpomenout, kdy naposled strávili neděli spolu. Sedm dní v týdnu sledoval nějakou zalétnou paničku nebo sukničkáře.
No tak jo, pojede domů. Ženu to překvapí a bude mít radost. Vezme ji někam na večeři! Čert vem prachy! Čert vem Sheilu Westonovou! Nastartoval a odlepil se od obrubníku. Vždycky může v agentuře říct, že mu nebylo dobře od žaludku. Ať se jdou bodnout! Napětí v něm opadalo, zamířil k domovu.
Sheila stála u okna a dívala se, jak odjíždí. Ze záchvatu slabosti se rychle vzpamatovala a nejistě se odhoupala do obýváku. Stála za mušelínovými záclonami a pozorovala Fleichmana, jak sedí ve voze. Když ho pak uviděla odjíždět, zhluboka se s úlevou nadechla. Jede pryč! Odstoupila od okna a svezla se do klubovky. Dobrých dvacet minut hleděla před sebe a usilovně přemýšlela. To jsem udělala zkušenost, pomyslela si. Tohle se už nikdy nesmí opakovat. Potom se jí myšlenky stočily na manžela. Co se to se mnou děje? ptala se. Proč se chovám jako nějaká coura? Perry!
Pocítila neodbytnou potřebu být s ním. Od chvíle, co se vzali, byl laskavý a plný pochopení. Kdykoliv zrovna nepsal, byl hrozně milý. Vždycky ji rozmazloval. I když byla náročná, dělal, co mohl, aby jí vyhověl. Zabušila si pěstmi do kolenou.
S tebou je ten malér, pomyslela si, že jseš moc na sex. Stačí ti kouknout se na prvního pěkného chlapa a už bys chtěla, aby si to s tebou rozdal. To musí přestat! Perry je v posteli báječný! Miluje tě! Ostatní mužský chtěj akorát tvoje tělo, ale Perry tě má opravdu rád! Chci ho a potřebuju ho! V duchu probírala své různé milence, pak si znovu vzpomněla na Juliana Lucana. V duchu zasténala. Chovala se jako vyložená husa! Musí s tím skoncovat!
Pak si vzpomněla, co jí Fleichman odpověděl na otázku, kdo ho najal, aby ji sledoval.
S panem Westonem to nemá co dělat. Nemůžu svého klienta jmenovat. To by bylo porušení důvěry. Rysy jí ztvrdly.
Od chvíle, kdy se Perry stal prvotřídním scénáristou, měla pocit, že ho Silas S. Hart ovládá. Setkala se s ním jen jednou, ale pojala k němu nenávist. Instinkt jí napověděl, že tenhle mocný filmařský mogul by byl celý rád, kdyby jejich manželství rozbil.
Takže to bylo jasné: klientem toho vyděrače není nikdo jiný než Silas S. Hart!
Vzpomněla si, že Mavis říkala, že její muž viděl Perryho na letišti v Jacksonvillu, Perry jí ovšem řekl, že jede do Los Angeles pracovat pro Harta; proč by tedy měl být na Floridě? Pohodlně se opřela a zamyslela se. Další z Hartových špinavých podrazů, jak je rozdělit. Ten rybářský srub, o kterém jí Perry tolikrát vyprávěl a snažil se ji přemluvit, aby tam s ním jela! Ano, musí být tam.
V tomhle domě se přímo dusila, musí za Perrym, promluvit si s ním. Musí se mu přiznat. Perry měl vždycky pochopení.
Vyskočila a běžela do ložnice. Jen si začala balit zavazadlo, hned se cítila líp. Za pár hodin bude s Perrym. Všechno mu poví. Poprosí ho, jestli by mohli začít znovu. Proč ne? Mohli by začít znovu.
Všecko jiné, jenom ne zůstat sama tady v tom domě, pomyslela si, když zavírala kufr.
Sbalená a oblečená odnesla kufr do haly a zavolala na letiště. Dozvěděla se, že…
