Bertrand Russell

Podpořte LD sdílením:

Share

[18.5.1872-2.2.1970]

Životopis

Bertrand Arthur William Russell byl britský filozof, matematik, logik, spisovatel a politický aktivista, jeden z nejvýznamnějších intelektuálů 20. století. Pocházel z aristokratické rodiny, jeho děd byl britským premiérem, a po smrti staršího bratra se stal 3. hrabětem Russellem. V dětství osiřel a byl vychováván svým dědečkem. Po studiu matematiky a etiky na Cambridgeské univerzitě se stal významným odborníkem v oblasti logiky a filozofie.

Russellovy filozofické názory se vyvíjely od platónismu k novopozitivistickému myšlení, kde věřil, že empirická zkušenost a přírodní vědy jsou klíčovými nástroji pro poznání a že filozofie by měla sloužit k řešení problémů, které nejsou přístupné přírodovědeckým metodám. Jeho zásadním příspěvkem k filozofii byla teorie logického atomismu.

Jako matematik a logik spolu s Alfredem North Whiteheadem vytvořil dílo Principia Mathematica (1910–1913), které se stalo klíčovým dílem matematické logiky. Kromě toho ovlivnil i behavioristickou psychologii. V první světové válce se stal pacifistou, což ho přivedlo k občanské neposlušnosti a krátkému vězení. Po druhé světové válce se angažoval v kampaních za jaderné odzbrojení.

Jeho rozsáhlé dílo pokrývá oblast logiky, matematiky, filozofie, ekonomie, sociologie, psychologie, náboženství, etiky a politiky. Russellovo řešení logických paradoxů, teorie logických funkcí a analýza vlastních jmen a sémantiky měly dlouhodobý vliv na současné formální logiky a filozofii jazyka.

V roce 1950 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za jeho mnohostranné a vlivné dílo, které se zaměřovalo na hodnoty humanity a svobody myšlení. Bertrand Russell zemřel v roce 1970, ale jeho myšlenky a dílo i nadále ovlivňují filozofii, logiku a politické myšlení.

Dílo

  • Německá sociální demokracie (German Social Democracy, 1896)
  • Esej o základech geometrie (An Essay on the Foundations of Geometry, 1897)
  • Kritický výklad Leibnizovy filosofie (A Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz, 1900)
  • Principy matematiky (The Principles of Mathematics, 1903)
  • O označení (On Denoting, 1905)
  • Filosofické eseje (Philosophical Essays, 1910)
  • Principia Mathematica (1910–1913) (tři díly) (spoluautor Alfred North Whitehead)
  • Problémy filosofie, 1927 (The Problems of Philosophy, 1912)
  • Naše znalost vnějšího světa jako prostor pro vědeckou metodu ve filosofii (Our Knowledge of the External World as a Field for Scientific Method in Philosophy, 1914)
  • Principy sociální přestavby (Principles of Social Reconstruction, 1916)
  • Politické ideje (Political Ideals, 1917)
  • Mystika a logika a jiné eseje, 2015 (Mysticism and Logic and Other Essays, 1918)
  • Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus (Roads to Freedom: Socialism, Anarchism, and Syndicalism, 1918)
  • Filosofie logického atomismu (The Philosophy of Logical Atomism, 1918)
  • Úvod do filosofie matematiky (Introduction to Mathematical Philosophy, 1919)
  • Praxe a teorie bolševizmu (The Practice and Theory of Bolshevism, 1920)
  • Analýza myšlení (The Analysis of Mind, 1921)
  • Čínský problém (The Problem of China, 1922)
  • Abeceda atomů (The ABC of Atoms, 1923)
  • Abeceda relativity (The ABC of Relativity, 1925)
  • V co věřím (What I Believe, 1925)
  • O výchově, zejména v raném dětství, 1932 (On Education, Especially in Early Childhood, 1926)
  • Analýza hmoty (The Analys of Matter, 1927)
  • Přehled filosofie (An Outline of Philosophy, 1927)
  • Proč nejsem křesťanem, 1928 (Why I Am Not a Christian, 1927)
  • Proč nejsem křesťanem a jiné eseje, 1961
  • Theorie poznání, 1928
  • Skeptické eseje (Sceptical Essays, 1928)
  • Manželství a mravnost, 1931 (Marriage and Morals, 1929)
  • Boj o štěstí, 1931 (The Conquest of Happiness, 1930)
  • Vědecké vyhlídky (The Scientific Outlook, 1931)
  • Vzdělání a společenský systém (Education and the Social Order, 1932)
  • Svoboda a organizace: 1814–1914, 1948 (Freedom and Organization: 1814–1914, 1934)
  • Náboženství a věda (Religion and Science, 1935)
  • Prospělo náboženství civilisaci?, 1935
  • Vláda: nová společenská analýza (Power: A New Social Analysis, 1938)
  • Zkoumání o smyslu a pravdivosti, 1975 (An Inquiry into Meaning and Truth, 1940)
  • Dějiny západní filosofie (A History of Western Philosophy, 1945)
  • Filosofie a politika (Philosophy and Politics, 1947)
  • Lidské vědění: jeho rozsah a meze (Human Knowledge: Its Scope and Limits, 1948)
  • Moc a jednotlivec (Authority and Individual, 1949)
  • Nepopulární eseje (Unpopular Essays, 1950)
  • Nové naděje pro měnící se svět (New Hopes for a Changing World, 1951)
  • Vliv vědy na společnost (The Impact of Science on Society, 1952)
  • Satan na předměstí (Satan in the Suburbs, 1953)
  • Portréty z paměti a jiné eseje (Portraits from Memory and Other Essays, 1956)
  • Můj filosofický vývoj (My Philosophical Development, 1959)
  • Moudrost západu (Wisdom of the West, 1959)
  • O filosofii vědy (On the Philosophy of Science, 1965)
  • Válečné zločiny ve Vietnamu (War Crimes in Vietnam, 1967)
  • Logika, jazyk a věda, 1967
  • Logika, věda, filozofie, společnost, 1993
  • Autobiografie (The Autobiography of Bertrand Russell, 1967–1969) (tři díly)

Citáty

Čas, který sis užil, nebyl promarněný.

Problém se světem je ten, že hloupí si jsou jisti, a inteligentní jsou plní pochybností.

Naše demokracie má stále tendenci si myslet, že hloupý člověk je čestnější než chytrý člověk, a naši politici využívají tohoto předsudku a předstírají, že jsou dokonce ještě hloupější, než jak je stvořila příroda.

Základní chyba otců: očekávají od svých dětí, že jim budou dělat čest.

Může-li existovat něco bez jakékoli příčiny, pak to může být právě tak svět jako bůh, takže důkaz z prvotní příčiny nemůže mít naprosto žádnou platnost. Je přesně téže povahy jako hinduistický názor, že svět spočívá na slonu a slon na želvě

Kdybych žil ještě jednou, dopustil bych se stejných hloupostí a chyb, ale snažil bych se je udělat dřív.

Matematika se popravdě řečeno nepyšní pouze pravdivostí, ale také svrchovanou krásu – krásou chladnou a strohou, jakou nalézáme u soch

Naneštěstí je pro přetížené učitele takřka nemožné zachovat si instinktivní náklonnost k dětem, postupně k nim nabudou tytéž pocity jako cukrářský učeň ke kremrolím.

Chtěl bych, aby někdo zakopal válečnou sekeru a zapomněl, kde leží.

Bát se lásky znamená bát se života a ti, kdo se života bojí, jsou již ze tří čtvrtin mrtvi.

Člověk, jenž dosahuje příliš snadno věcí, po nichž cítí pouze velmi mírnou touhu, usuzuje, že vyplnění nepřináší štěstí.

Jakmile jednou předpokládáme, že se ve výrocích určitého člověka (tj. Ježíš) skrývá absolutní pravda, vynoří se okamžitě skupina expertů povolaných jeho slova vykládat, a protože se v jejich rukou nachází klíč k pravdě, dostanou se tito experti vždy nepochybně k moci.

Dále pak se domnívám, že druhou nejmocnější pohnutkou je touha po bezpečí, cosi jako pocit, že máte staršího bratra, který vás vždycky ochrání. To je velmi důležitá skutečnost, hluboce ovlivňující lidskou touhu mít nějakou víru v boha.

Aristoteles se domníval, že ženy mají méně zubů než muži

Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí a lidé moudří tak plni pochybností.

Nesouhlasím s náboženstvím a jsem proti všem náboženstvím, protože nás učí být spokojeni s nepochopením světa.

Jsem přesvědčen, že vědecké poznání je jedním z vrcholů lidského úsilí. Netvrdím, že poznání nemůže nikdy způsobit zlo. Tvrdím však, a to velmi důrazně, že poznání neporovnatelně častěji přináší užitek než škodu, a strach z poznání je mnohem škodlivější.

Veškerá mizérie je v tom, že hloupí jsou si ve všem jisti a rozumní lidé jsou samá pochybnost.

V dobách, kdy náboženství bylo ještě na vrcholu své slávy, mělo slovo „bůh“ dokonale přesný význam, avšak v důsledku útoků ze strany racionalistů stával se tento pojem stále mlhavější a vybledlejší, až se dnes těžko pozná, co vlastně lidé mají na mysli, když prohlašují, že věří v boha.

Věřím, že až zemru, zetlím a že nic z mého já nebude dále žít. Nejsem mlád a miluji život. Opovrhoval bych však sám sebou, kdybych se měl chvět strachy při pomyšlení na zánik. Štěstí není o nic méně pravým štěstím proto, že musí jednou skončit, právě tak jako myšlení a láska neztrácejí svou cenu, nejsou-li věčné. Mnohý člověk si vedl hrdě na popravišti

Leckdo vděčí za své úspěchy radám, jichž neuposlechl.

Pokládám lásku za jednu z nejdůležitějších věcí v lidském životě. Láska je mnohem více než touha po pohlavním styku, je hlavním východiskem z osamělosti.

Musel jsem se dívat na to, že lidem příliš nezáleží na vlastním přežití nebo na přežití celého lidstva, jako spíše na zničení svého protivníka.

Mládí by bylo mnohem pěknější, kdyby se objevilo v pozdějším věku.

Válka neurčuje na čí straně je pravda – jenom kdo zbyde.

Moudrý člověk přemítá o svých strastech jen tehdy, když to potřebuje, v jiných případech myslí na jiné věci.

Život je břímě, když ti, které máme rádi, mají jiné, jež staví na první místo. Když nemáme na světě koutek, do něhož můžeme utéct se svou osamělostí.

Moderní humor, to je někdy skrývané zoufalství.

Válka je iracionálním následkem pýchy, nudy a chamtivosti.

Člověk by měl zpravidla dbát veřejného mínění jen tolik, kolik musí, aby neumřel hladem a nedostal se do vězení, ale vše, co sahá dále, je dobrovolné podřizování zbytečnému tyranství…

Když se do lásky míchá majetek, ztrácí svou životodárnou moc a stravuje osobnost.

Generace, která nevydrží nudu, bude generace malých lidí.

Vědci se snaží přeměnit nemožné na možné. Politici často zase chtějí přeměnit možné v nemožné.

Měl bys respektovat názor veřejnosti, pokud je to ohledně vyhnutí se hladu nebo vězení. Ale cokoli, co je mimo to, je dobrovolné podání a zbytečná tyranie.

Málokteří lidé mohou být šťastni, aniž by nenáviděli nějakou osobu, národ nebo tvora.

Jestliže je moudrost v životě zbraní, hloupost obvykle bývá dobrým pacientem.

Jsou-li všichni odborníci zajedno, je na místě opatrnost.

Většina lidí raději umře, než aby myslela. A přinejmenším jednou v životě to i udělají.

Nejvíc utrpení způsobil člověk člověku proto, že byl přesvědčen o věcech, které se ukázaly být nepravdivé.

Historie světa je souhrn událostí, kterým se bylo možno vyhnout.

Základem demokracie je závist.

Bertrand Russell

e-knihy

  • 28. 4. 2023