Erik Axel Karlfeldt

Erik Axel Karlfeldt se narodil roku 1864 ve Folkärně, ve švédské provincii Dalarna, jako syn sedláka. Původně se jmenoval Erik Axel Eriksson, ale po otcově bankrotu a následném uvěznění se v roce 1889 rozhodl změnit své jméno, aby se distancoval od rodinné minulosti. Kvůli finančním problémům musel předčasně opustit studia na univerzitě v Uppsale a začal pracovat jako učitel a knihovník. Až v roce 1902 dokončil své vysokoškolské vzdělání.

V té době již byl Karlfeldt uznávaným básníkem a jedním z hlavních představitelů švédského novoromantismu. Jeho poezie byla silně ovlivněna lidovou kulturou, selskými tradicemi a přírodou jeho rodného kraje, přičemž často používal místní dialekt. Karlfeldtovo dílo se vyznačovalo bohatým, symbolickým jazykem, inspirovaným lidovými pověstmi, pořekadly a moudrostmi. Některé z jeho básní byly dokonce zhudebněny. V jeho tvorbě najdeme originální básně inspirované naivními selskými malbami s biblickými motivy. Jeho lyrika byla melodická, ale zároveň složitá a hluboká.

Karlfeldt byl ve své vlasti velmi uznávaný. V roce 1904 byl zvolen členem Švédské akademie, v roce 1905 byl zvolen členem Nobelova institutu akademie a v roce 1907 se stal členem Nobelova výboru. V roce 1916 získal Velkou cenu Devíti a v roce 1917 mu byla udělena čestná doktorát na univerzitě v Uppsale.

V roce 1918 Karlfeldt odmítl přijmout Nobelovu cenu za literaturu, protože byl v té době sekretářem komise, která o udělení ceny rozhodovala. I přesto mu byla posmrtně v roce 1931 udělena Nobelova cena za literaturu, což bylo výjimečné, protože podle pravidel Alfreda Nobela měla být cena udělena pouze žijícím autorům. Karlfeldtovo dílo je i dnes považováno za jeden z nejvýznamnějších příspěvků švédské literatury.

• Písně pustin a lásky, 1939 (Vidmarks och karleksvisor, 1895)
• Fridolinovy písně (Fridolins visor, 1898)
• Fridolinova zahrada (Fridolins lustgård, 1901)
• Flora a Pomona (Flora och Pomona, 1906)
• (Skalden lucidor, 1912)
• Flora a Bellona (Flora och Bellona, 1918)
• Roh podzimu (Hösthorn, 1927)