II.
Právě začínalo jeho čtyřdenní období volna, a tak se mohl plně a celým srdcem pustit do práce. Biologické pojmy mu působily jisté potíže a musel si najít pojednání o organické chemii, aby dokázal sledovat průběh určitých procesů. Zjistil, že to není žádná legrace. O organickou chemii se už dlouhou dobu nezajímal a jak zjistil, to málo co znal, mezitím zapomněl.
Následujícího dne, když byl čas jít do postele, konečně z učebnice vyštrachal dostatek informací, aby pochopil, co bylo třeba k sestavení robota.
Poněkud ho vyvedlo z míry, když Grace, jakmile zjistila, na čem pracuje, okamžitě pro robota začala vymýšlet domácí úkoly. Odbyl ji jak nejlíp dovedl a následujícího dne začal s montáží.
Dal robota dohromady bez nejmenších potíží, protože dovedl zručně zacházet s nástroji - ale především proto, že úzkostlivě dodržoval první zásadu kutilství - nezačínat dříve, než budete přesně vědět, čeho chcete dosáhnout.
Zpočátku se ujišťoval, že jakmile bude mít robota sestaveného, hned ho zase rozebere. Ale když byl konečně hotový, musel přece vidět, jak pracuje. Nemělo by smysl věnovat tomu všechen ten čas a ani se nepřesvědčit, zda ho sestavil správně. Stiskl tedy aktivační spínač a přišrouboval poslední kryt.
Robot ožil a zadíval se na Knighta.
Potom řekl: „Jsem robot. Jmenuji se Albert Co je třeba udělat?“
„Dej si pohov, Alberte,“ chvatně odpověděl Knight. „Zatím se posaď a odpočiň si, chci si s tebou promluvit.“
„Nepotřebuji odpočívat.“
„No tak dobře, hlavně nespěchej. Přirozeně si tě nemůžu nechat. Ale když už jsem tě oživil, chtěl bych se přesvědčit, co dokážeš. Dům potřebuje údržbu, je třeba se postarat o zahradu, přistřihnout trávník a taky jsem přemýšlel o sadových úpravách…“
Vtom se zarazil a uhodil se dlaní do čela. „Příslušenství! Kde seženeme všechnu výbavu?“
„To chce klid,“ konejšil ho Albert. „Buďte bez obav. Jen mi řekněte, co je třeba udělat.“
Knight mu tedy všechno pověděl, jen terénní úpravy si nechal až na konec a zmínil se o nich poněkud nesměle.
„Sto akrů je pořádný kus země a nemůžeš tomu věnovat všechen čas. Grace potřebuje zařídit nějaké domácí práce a je tu ještě trávník a zahrada.“
„Řeknu vám, co uděláte,“ odpověděl Albert. „Teď připravím seznam věcí, které byste měl objednat, a pak už všechno necháte na mně. Máte dobře vybavenou dílnu. Nějak si už poradím.“
„Chceš tím říct, že si sám vyrobíš vlastní příslušenství?“
„O nic se nestarejte,“ řekl Albert. „Kde máte tužku a papír?“
Knight mu je opatřil a Albert pořídil seznam všeho možného materiálu - ocel nejrůznější kvality a rozměrů, hliník rozličné tloušťky, měděný drát a spoustu dalších položek.
„Tumáte!“ řekl Albert a podal mu papír. „S tímhle to můžeme rozjet a nepřijde vás to na víc než na tisícovku. Raději byste měl objednávku hned odeslat, abychom mohli začít.“
Knight šel k telefonu, aby vyřídil objednávku, a Albert se mezitím vydal na výzvědy. Za chvíli nasbíral hromadu harampádí, které se povalovalo všude kolem.
„Všechno bezvadný materiál!“ pochvaloval si.
Sebral nějaký ocelový šrot, rozpálil výheň a dal se do práce. Knight ho chvíli pozoroval a pak se odebral k večeři.
„Albert je zázrak,“ oznámil Grace. „Dělá si své vlastní příslušenství.“
„Řekl jsi mu, jaké pro něj mám úkoly?“
„Jistě. Nejprve si ale musí vyrobit potřebné vybavení.“
„Chci, aby uklidil celý dům,“ pokračovala Grace, „kuchyně potřebuje vymalovat, je třeba ušít nové závěsy a spravit všechny ty kapající kohoutky, na které sis nikdy nenašel čas.“
„Ano, miláčku.“
„Zajímalo by mě, jestli by se taky nemohl naučit vařit.“
„Neptal jsem se ho, ale myslím, že ano.“
„Bude to pro mne ohromná pomoc,“ prohlásila Grace. „Jen si to představ, teď mohu věnovat všechen čas malování.“
Dílky dlouhé praxi věděl docela přesně, jak zvládnout tuto část rozhovoru. Prostě se odpoutal a rozdělil se na dvě části. Jedna seděla, naslouchala a čas od času patřičným způsobem odpověděla, zatímco ta druhá přemýšlela o mnohem důležitějších věcech.
Poté, co si šli lehnout, se několik…
