Ukázky

Ráno jsem dojel pro Bollinga do jeho bytu na Telegraph Hill. Byl jeden z těch nádherných dnů, které jsou náhradou za všechnu mlhu v San Francisku. Pobřežní vítr vyčistil vzduch a vyzdobil modrou hladinu zálivu. Bílá loď tvořící na vodě bílou brázdu mířila ven k Zlaté bráně. Ve vzduchu nad ní se vznášeli bílí racci. / Bolling se na to všechno díval studeným pohledem. Byl nepořádně oblečený, šedivý a třásl…

Pondělí /   /   / To odpoledne bylo na únor dost teplo. Jeli s odkrytou střechou. Připadalo jí skvělé být zase na silnici poté, co strávila poslední vlekoucí se hodiny v nemocnici, balila Bretovi věci a poslouchala poslední pokyny náčelníka Wrighta: „Není důvodu, proč by se neměl umírněně bavit. Sporty jako plavání a golf jsou přesně to, co potřebuje k posílení sebejistoty. Občas možná noční klub, ale…

Když jsme dojeli k soudu v Pacific Pointu, Amy už své svědectví před porotou dokončila a byla propuštěna na svobodu. Návladní opustil zasedání poroty, aby si se mnou pohovořil. Podle jeho názoru, a porotci s ním souhlasili, byl Fred Miner určitě vinen a Amy nikoliv. Nepřel jsem se s ním. Prostě jsem mu předal Molly a tu fotografii. / Podle soudního zřízence opustila Amy šerifovu kancelář jako svobodná žena krátce…

Na dně černé krabice seděl nicotný mužíček s hlavou opřenou o cosi tvrdého. Něco stejně tvrdého ho mlátilo do obličeje. Nejprve z jedné strany na čelist, potom z druhé. Po každé ráně mužíčkova hlava udeřila ještě jednou o tvrdý povrch za ní. Tato skličující scéna – úder sledovaný zpětnou ránou – pokračovala s jednotvárnou pravidelností po značně dlouhý čas. Pokaždé, když se pěst přiblížila…

Vysoký muž v šedivém všedním obleku otevřel dveře márnice. Když vycházel, jen taktak že nevrazil oslnivě šedobílým stetsonem do horního futra. Plácl dlaní do betonové stěny a řekl uniformovanému muži před sebou: / ‚Čert aby to vzal, copak se Tonymu stalo?“ / Šerifův pomocník pokrčil rameny: „Možná maléry kvůli ženské. Znáte přeci Tonyho.“ / „Ano, znám Tonyho.“ / Šerifův kráčející stín se protáhl ke…

Podél bazénu se k nám blížil sebevědomě Graff. Za sebou vlekl svůj štěbetající harém a eunuchy. Neměl jsem chuť se s ním bavit, a tak jsem se otočil zády, dokud nepřešel. Sammy hleděl nepřátelsky a zíval. / „Já se potřebuju nutně napít,“ řekl. „Už z toho šilhám. Nechcete se ke mně připojit?“ / „Možná později.“ / „Tak nashle. A nikde mne necitujte.“ / To jsem mu slíbil a Sammy odešel směrem, kde… / …

  / Prešiel som k dverám a zavolal som na chyžnú. Pribehla, pričom sa kĺzala na parketách a pod blúzkou uniformy jej poskakovali drobné prsia. Keď zazrela muža ležiaceho na dlážke, priduseným hlasom vykríkla: / – Je mŕtvy? / – Zamdlel, srdiečko. Prineste vodu a uterák. / Ani nie o tridsať sekúnd pribehla späť, pričom polovicu vody vyliala na koberec. Trochu som Blackwellovi pokropil tvár a uterákom som mu šúchal vysoké…

Skoro osm odtikávaly unavené hodinky, když mě přivítal orchestr klaxonů ranního města. Pocit, že havaruji, mi nedovolil řídit rychleji, v mé hlavě se převalovaly útržky minulé noci s velkým otazníkem, s tím největším kolem Keitha Dallinga. Elegantně mě vyprovodil na velmi prapodivné místo a stejně elegantně zmizel. Dlužím drahému Keithovi příležitost k vysvětlení. Jeho žlutý buick odpočíval na… / Do…

Projel jsem zase pod sloupy Kolosea a areálem nákladních vozů u závozních firem a skladišť dřeva. Vzduch voněl čerstvě řezaným dřevem a pálícím se dieslovým olejem. Podél vysokých drátěných plotů a podél holých zdí prodejen stavebnin postávali a opírali se snědí muži. Zabočil jsem do Pelly Street. / Činžovní čtvrť, kde Donatovi bydleli, byla skupina prkenných domků připomínajících kurníky, postavených…