Kapitola 40. / Pondělí. Déšť. /   / Bylo půl osmé, slunce dopadalo na Ullernský kopec a ze své verandy v ulici Thomase Heftyeho konstatovala vdova Danielsenová, že nad Osloský fjord připlachtilo několik bílých mraků. Na ulici pod ní procházeli André Clausen a Truls. Vdova Danielsenová neznala muže ani jeho zlatého retrívra jménem, ale často je vídávala, jak přicházejí od Gimleských teras. Zastavili se na červené na semaforu vedle stanoviště taxíků…

Více
  • 13. 5. 2023

Následující tři povídky patří do jedné skupiny a byly vydány v roce 1986 jako součást sbírky Noční vidiny. Společným tématem je odvrácená strana úspěchu. Každá z povídek vypravuje o jiném zaměstnání, v tomto případě o dětském roznášecí denního tisku. Mám pro tento příběh zvláštní slabost, protože když bylo mému synovi Mattovi dvanáct, rád si přivydělával doručováním novin. Dostával víc než postačující kapesné, ale stejně jako ten upovídaný příjem…

Více
  • 13. 5. 2023

2. ČÁST / Stravoval ho hluboký smutek a zoufalství. Nezáleželo mu na tom, kde právě je, nevnímal, jak těžká zranění utrpěl. První dny žil v nezvratném přesvědčení, že Jan žije, že on sám prožil pouze hrůzostrašnou noční můru. Ale paměť mu sloužila a žal se stával nesnesitelným. Někdy měl pocit, že už dál nevydrží, že se mu mysl rozskočí v bolestné agónii. Pak jako kdyby něco prasklo. Smutek ho otupil, oloupil ho o sílu a naději v život. Jen hleděl d…

Více
  • 13. 5. 2023

11 / Poprava a Birgitta se svléká / Na Bondi Beach se zatáhlo. Pláž se začala vyprazdňovat a proti nim se valil rovnoměrný proud lidí, kteří se dosud slunili na slavné pláži: surfaři s nosy a rty natřenými bílou mastí, kulturisté s houpavým krokem, dívky na kolečkových bruslích a s kraťasy, snědí prominenti a silikonové nymfy, stručně: The Beautiful People, mladí, krásní – a přinejmenším navenek – úspěšní. Campbell Parade se se svými módními butiky, kt…

Více
  • 13. 5. 2023

Nho naložil Harryho před River Garden ve chvíli, kdy slunce teprve vstávalo a milostivě na ně shlíželo mezi nízkými domky. / Ještě před osmou dojeli k bance Barclay Thailand a usmívající se hlídač s účesem ve stylu Jimiho Hendrixe a s walkmanem na uších je vpustil do garáží pod budovou. Nho nakonec našel jedno parkovací místo pro návštěvníky mezi BMW a mercedesy hned u výtahů. / Nho chtěl raději počkat v autě, neboť jeho norská slovní zásoba se omezova…

Více
  • 13. 5. 2023

It is an evening of 1919 in KATE’S drawing-room. She is expecting him, and the Curtain goes up as he is announced. / MAID. Mr. Cyril Norwood. / (He comes in.) / NORWOOD (for the MAID’S benefit, but you may be sure she knows). Ah, good evening, Mrs. Camberley! / KATE. Good evening! / (They shake hands. NORWOOD is sleek and prosperous, in a morning coat with a white slip to his waistcoat. He is good-looking in rather an obvious way with rather an obvious moustach…

Více
  • 13. 5. 2023

Příjezdová cesta ke Kingově rezidenci měla z každé strany jeden kamenný sloup, na každém byla ozdobná svítilna ze skla a tepaného železa. Pilíře stály po obou stranách soukromé silnice, která vedla kolem Kingova pozemku a byla spojnicí mezi čtvrtí Smoke Rise a ostatním světem. Mezi sloupy a štěrkovanou cestou byl travnatý břeh asi metr široký. Tráva lemovala šedivou stuhu cesty mdlou zelení sežehnutou říjnovým mrazíkem. / Cesta byla obvykle pustá, zvláště o nocích jako byla tato, kdy se říjen snažil ze všech sil ohlásit příchod zimy. Od řeky se zdvihl studený vítr a zaháněl domů každého, až na bláznivé psy, Angličany a policisty. Motivy této trojice se ovšem

Více
  • 13. 5. 2023

Příslušníkům orientálních gangů v tomto městě dělala potíže správná výslovnost jeho jména, které znělo Lewis Randolph Hamilton. Hispánské gangy mu říkaly Luis El Martino. To znamenalo Louie Kladivo. Ne že by používal kladivo jako zbraň. Hamilton chodil obtěžkán pistolí Magnum ráže 357, jíž používal zcela uvolněně, aniž by činil mezi oběťmi nějaký rozdíl. Říkalo se, že během několika let svého života ve Státech osobně spáchal třiadvacet vražd. Ita…

Více
  • 13. 5. 2023

Jak se slušelo na fraškovitý hotel v operetním městečku, i místní policie jako by vypadla z filmové grotesky o Keystonských policajtech. Velel jí neschopný šerif, který jako by se držel zásady, že když už se něco dělá, tak se to má dělat špatně. Hawes stál a bezmocně přihlížel, jak ti packalové nedodržují ani nejzákladnější pravidlo vyšetřování, jak ničí důkazy, jak jejich vinou je absolutně vyloučené získat jakoukoli informaci z těch několika má…

Více
  • 13. 5. 2023

To je ta kráva se zlomeným rohem, co nakopla psa… /   / Pili kávu a jedli koláče v restauraci zvané Miami Deli na Sabal Key. Bylo to v osm ráno, v úterý devatenáctého února – a dokonce svítilo slunce. Málem to připomínalo božský zázrak. Každý v té restauraci se usmíval do únorového sluníčka, které sem proudilo okny obrácenými k silnici nad pláží. Venku se míhaly kabriolety s otevřenými střechami a blýskaly se ve slunci. Už to tu zase vypadalo ja…

Více
  • 13. 5. 2023

Genero se zlobil. / To on našel první část těla, a teď ho od případu odstavili. Sváděl to na služební stáří. Jak Brown, tak Hawes pracovali jako detektivové déle než on, a tak si hned tuhle zajímavou vraždu přivlastnili. A on byl zpátky na ulici jako nějaká zatracená hlídka. Genero už se nezlobil. Genero byl pořádně naštvaný. / Ulice se ve čtvrt na jedenáct hemžily lidmi… kdo by také koncem října očekával takové počasí? Chlapci v košilích, dívky v le…

Více
  • 13. 5. 2023

Šli tam s povolením k domovní prohlídce a v neprůstřelných vestách, protože z toho, co jim vyprávěla Betty Youngová, bylo jasné, že ten výtečník není žádné neviňátko. / Potíž byla v tom, že u většiny činžáků v mnoha částech města se nepočítalo s přímými zásahy policie. Maxwell Corey Blaine nežil na ranči uprostřed svých pastvin v Louisianě, kam mohli šerifovi lidé přicválat po mechem porostlé cestě a pak vyrazit vstupní dveře břevnem s pěti policajt…

Více
  • 13. 5. 2023

Dům stál na samém okraji oceánu, podle ukazatele jednu a osm desetin míle od Bightu. Zaparkoval na vymleté písčité cestě, teď pokryté sněhem a obrostlé po obou stranách suchým kavylem. Osamělá borovice s větvemi svěšenými pod tíhou sněhu stála vlevo od vchodu jako obrovský napoleonský voják před Moskvou. Dům působil šedě. Všechny stěny byly obložené šedou, povětřím poznamenanou břidlicí, o něco tmavší břidlice kryla střechu, okenice a rámy byly n…

Více
  • 13. 5. 2023

Auta se prodírala nocí jako ponorky, vyplouvající z hlubin, dva velké sedany, v každém pět detektivů. Detektivové měli všichni neprůstřelné vesty. Carella seděl v prvním autě s Wadem a Bentem a dvěma policisty, kteří se představili jako Tonto a Osamocený jezdec. Tonto nevypadal ani v nejmenším jako Indián. Carella se připojil k ostatním na pětačtyřicítce a seděl vzadu mezi Wadem a Bentem. Všichni byli velcí. S vestami ještě větší. Auto bylo přecp…

Více
  • 13. 5. 2023

Podezřelí jim postupně odpadávali a detektivové nevěděli, jak dál. / Naráželi na jedno alibi silnější než druhé a ztráceli trpělivost. / Dostávali se do slepých uliček a vyhazovali peníze za telefon. Pomlouvali vraha, který byl zatím holub na střeše. / Honili se do kolečka jako pes za vlastním ocasem. / Další muž, kterého si podali, se jmenoval Arthur Cordis. Byl pokladníkem v bance. Znal Annii Boonovou a scházel se s ní. Trochu znervózněl, když vešli detekt…

Více
  • 13. 5. 2023