IV. / Otevřel jsem dveře do kanceláře a napochodoval dovnitř. Jack Kerman chrněl v lenošce u okna. Paula seděla u mého stolu a přehrabovala se ve stovce kartiček: evidence, která nám umožňovala, abychom měli prst na tepu toho, co se děje v Orchid City, která nám řekla, kdo je kdo, kdo se zdržuje ve městě a kdo odjel, kdo se s kým oženil atakdál. / Přestože se o kartičky neustále staraly čtyři dívky, Paula trvala na…

Více
  • 7. 3. 2025

ČERNÁ A BÍLÁ /   / Když Don Micklem přešel k oknu, aby se zadíval na čilý ruch pod sebou, večerní slunce se sklánělo za chrám Santa Maria della Salute a temně zelenou vodu Velkého kanálu zbarvovalo růžovým nádechem. / “Tomuhle městu se žádné jiné na světě nevyrovná, Cherry,” prohodil. “Podívejte se na ten západ. Už jsem ho viděl tucetkrát, ale vždycky mi znovu vyrazí dech.” / “Opravdu bere za srdce,”…

Více
  • 7. 3. 2025

ČÁST PÁTÁ / Julie teď měla v rukou Wesleyho dopis, kterým ji zmocňoval, aby si vzala kožešiny, a výpověď pro policii; věděla přesně, co má udělat. Přelíčení s Harrym mělo začít příštího dne. Bude to tedy záchrana na poslední chvíli, jak se obvykle odehrává jenom ve filmech. Harry ji nikdy nezapomene, že ho zachránila před šibenicí, o tom byla pevně přesvědčena. Ale dřív než zachrání Harryho, musí…

Více
  • 7. 3. 2025

III. / Když Rawlins s Corridonem vstoupili do přední kanceláře, boubelatá, zapšklá slečna Flemingová bušila do psacího stroje. / Corridon si ji s odevzdanou nechutí změřil. Nemohl pochopit, jak může nějaká žena vypadat tak staropanensky a odpudivě. Vzpomněl si, že stejná myšlenka ho napadla už před více než pěti lety, když se přišel s Ritchiem rozloučit a slečnu Flemingovou viděl prvně. Za pět a půl roku se ani…

Více
  • 7. 3. 2025

III. / Clair vešla do pokoje a přinesla s sebou závan chladného vzduchu a na kožichu kapičky deště. / „Bože, Harry! To jsi ještě vzhůru? Proč nespíš?“ Zastavila se, nasála vzduch a rychle na něho pohlédla. „Ty jsi kouřil doutník?“ / Harry seděl před krbem. V ohništi leželo bezpočet špačků. Mezi prsty zažloutlými od nikotinu mu hořela cigareta. „Byl tady Brady,“ pravil a ani na ni nepohlédl. / Když to vyslovil,…

Více
  • 7. 3. 2025

„Aby se nám tenhle příběh správně spojil,“ prohlásil Al Barney, „musím se s vámi vrátit o tři roky zpátky. Za chviličku se propracujeme zase do současnosti, ale teď chci, abyste si zapsal do hlavy, že mluvíme o situaci, která byla o tři roky dřív.“ / Ujistil jsem ho, že chápu. / Al přikývl a upil piva. / „Tak tedy… chci vám představit Harryho Lewise. / Když mu bylo osmatřicet, oženil se s jednou z nejbohatších…

Více
  • 7. 3. 2025

Když jsem nazítří ráno přišel do kanceláře, našel jsem tam na stole dva vzkazy. / První zněl: Zavolat pana Andersena, šerifova zástupce, Searle. Naléhavé! / Druhý oznamoval: Zavolat pana Benbolta z firmy Howard a Benbolt, Miami. / Měl jsem za sebou neklidnou noc a nakonec jsem zaspal. Ve spěchu jsem se nasnídal a značně zdeprimovaný jsem jel do kanceláře. Zdeprimovalo mě hlášení Terryho O’Briena. Postavilo mě před… / …

Více
  • 7. 3. 2025

III / Gina byla daleko pohotovější než já. Zřejmé poznala Carla podle mého popisu, jakmile ho zahlédla. Vrazila krabičku do kabelky, a než udělal Carlo první krok, stála už na nohou. / Otočila se na podpatku a vrhla se ke dveřím do ložnice. / Carlo po ní vztekle skočil. Jak se hnal kolem mne, vyrazil jsem botou a podrazil jsem mu nohu. Natáhl se jak dlouhý tak široký, ale Gininu blůzu držel v prstech. / Gina sebou vší silou…

Více
  • 7. 3. 2025

II. / “Musí to vypadat jako nehoda, Jacku,” prohlásil Gollowitz. “Musí. Jakmile vyskočí nejmenší podezření, že jde o vraždu, je s námi konec. Rozsáhlé vyšetřování by nás nadobro zničilo. Jsou lidi, kteří mají sklon rozvázat, když se na ně zatlačí. Všechno musí vypadat jako nehoda.” / Maurer se za stolem hrbil a očka mu hněvivě jiskřila. Už celých deset dnů si lámal hlavu, jak k Frances proniknout, avšak…

Více
  • 7. 3. 2025

Chita se opřela o stěnu a pásla se na zděšení, které četla v Moeově obličeji, i na strachu ve tváři bratrově. Oba muži stáli u okna a napínali zrak do tmy. Tohle je tedy ta velká hra. Když jsou vyloženy všechny karty a v rukávu nezbývá žádné eso, ukáže se, kdo je chlap a kdo utřinos. Ti dva by si ruku v ruce mohli utřít bradu. / Moe se chraptivě zeptal: “Kdo je tam… ta mrtvola?” / “Kdo myslíš?” zavrčel…

Více
  • 7. 3. 2025

Bromhead se díval ve svém pokoji na pozdní noční televizní show, když náhle zazvonil telefon. Zvedl sluchátko a podle sípavého dechu poznal, že mu volá Solly Marks. / “To je Jack?” / “U telefonu,” řekl Bromhead. / “Zítra večer v šest budu v hotelu Franklin.” Spojení se přerušilo. / Bromhead odložil sluchátko. Vstal a vypnul televizor. Chvíli zůstal stát a uvažoval. To může znamenat jednu ze dvou možností. Uplynuly…

Více
  • 7. 3. 2025

2. / Ostrov Hermit byl větší, než si Corridon představoval. Kreslil si jej jako skalnatou plošinu o rozměru nějakých dvou set metrů, nad níž se tyčí dům, avšak když motorový člun vplul do skvěle utajeného přístaviště, Corridon se podíval nahoru a uviděl, jak se nad ním ve tmě zvedají vysoké strmé útesy, krve by se v něm nedořezal. Špičatá rozeklaná skaliska mu napověděla, co měla Ann na mysli, když… / …

Více
  • 7. 3. 2025

Když jsem otevřel dveře svého bytu a nejistě vešel do obýváku, uviděl jsem ho, jak sedí v mém oblíbeném křesle, nohu přes nohu, s rukama v klíně, uvolněný a v pohodě. / Mohlo mu být mezi pětapadesáti a pětašedesáti. Husté sněhobílé vlasy měl bezvadně upravené, celý byl jako ze škatulky: šedý oblek, bílá hedvábná košile, vázanka Pierre Cardin, vyleštěné černé střevíce. Obličej jako by měl… / ?…

Více
  • 7. 3. 2025

Když letoun zakroužil nad Eastonvillem, spatřil Cade nad severním koncem města vznášející se oblak kouře. Počítal s tím, že závěr letu bude ošklivý, ale že to dopadne takhle zle, si přece jen nemyslel. Strach, který v něm hlodal, za tři hodiny cesty ještě divoce vzrostl a Cadeovi se rozklepaly ruce a srdce mu jen pomalu, bolestně bušilo. Příšerně do sebe potřeboval hodit dalšího panáka. / Světelné znamení,…

Více
  • 7. 3. 2025

  / I. / Tři následující noci přijížděla ke mně do chaty a milovali jsme se. / Byla to uspěchaná, tajná láska a když odeznělo prvotní vzrušení, byla to láska neuspokojivá – alespoň pro mě. / Bála se, že by ji mohl někdo zahlédnout přijíždět nebo odjíždět. Děsila se představy, že by se manžel o její nevěře dozvěděl. / Naše láska tedy probíhala pokradmu a mně její vypjatost opravdu dělala starosti:… / …

Více
  • 7. 3. 2025