„Vzácný pane,“ pravil Miroul, probouzeje mě nazítří ze spánku tuze nočními můrami a krví přerušovaného, „používání těžkého meče ve válce vám zmršilo vaše fechtování: shledával jsem, že jste pomalý a těžký při střetnutí s tou vosou. U všech rohatých, kterak ona mečem vládla! Jaká to ohromující hbitost! Tolik jsem se o vás třásl, že kdyby se vám nepovedl váš Jarnakův úder, byl bych jí vhodil nůž mezi ramena, třebas bych se vydal všanc nebezpečenství, že mi do smrti neodpustíte. Nicméně přemítaje o tom nemohu pochopit, proč se vás pokusila zhubit, dokud měla oba meče v rukou, kdyžtě přece tak znamenitě při šermu mečem vládla.“ / „Radost ze zrádlivosti, myslím,“ pravil jsem škrábaje se na hlavě, ježto mě …

Více
  • 24. 12. 2024

  / Není mi povědomo, proč se lidé domnívají, že je-li někdo darebák, musí se chovat nanejvýš obezřetně. Je naopak známo, že jsou darebové neopatrní, a bláznivě neopatrní skrze přemíru sebedůvěry, kteráž byla u Svatopavelského patou Achillovou, jakž to ostatně vyjevil v neuvěřitelných zpupnostech, jež ztropil potomně vévodovi z Guise. Já, kdybych býval – nedej Bože – v jeho kůži, tuze bych se…

Více
  • 24. 12. 2024

  / Můj dědeček, baron z Mespechu, si odjakživa vedl a přes svůj pokročilý věk dosud vede „rodinnou kroniku“, do níž zapisuje malé i velké události, jež se přihodily v jeho rodině, jemu samému či jeho lidem. O mně je tam zmínka s datem 20. září léta Páně 1607: „Syn Petr mne spěšným listem zpravil, že mého vnuka Petra Emanuela ze Sioraku jmenoval král rytířem. Tato pocta ctí prozíravost toho, jenž ji…

Více
  • 24. 12. 2024

  / Po přistání na letišti v Neapoli zajel Peter Howell taxíkem do doků. Zde nasedl do mořské rakety a vydal se na půlhodinovou plavbu Mesinským průlivem. Velkými okny salonku sledoval, jak se postupně objevuje Sicílie. Nejdřív spatřil krátery Etny a pak samotné Palermo, schoulené pod vápencovým masivem Monte Pellegrino, který na úrovni moře přecházel v plošinu. / Sicílie má za sebou pohnutou historii. Poprvé ji…

Více
  • 24. 12. 2024

Bryson vyrazil ze zasedací místnosti – z této přízračné scény plné krve, kulometných kulek a roztříštěného skla – a vyběhl do chodby plné zděšených zvědavců. Z davu se ozývaly výkřiky provolávané směsicí švýcarské němčiny, francouzštiny a angličtiny. / „Ach, proboha!“ / „Co se stalo, nějací ostřelovači? Nebo teroristé?“ / „Jsou ještě v budově?“ / „Zavolejte policii a záchranku, rychle!“ / …

Více
  • 24. 12. 2024

Anna se užasle posadila na postel. / „Co se děje?“ zeptal se Ben. / To bych taky ráda věděla.“ / „Jestli jde o věc, na které oba pracujeme…“ / „Ale ne. To s ní nesouvisí. Hajzlové!“ / „Co se stalo?“ / „Prosím vás, nechte mě přemýšlet!“ obořila se na něj. / „Jak je libo.“ Ben vypadal podrážděně. Vytáhl z kapsy saka mobilní telefon. / Anna uvažovala. Není divu, že jí „Phil Ostrow“ volal pozdě v noci — bylo…

Více
  • 24. 12. 2024

  / Zprvu se domníval, že se spletl… Ne, to není tak docela pravda, opravil se v duchu. To nebyla jeho první myšlenka. Žádná první myšlenka mu hlavou nebleskla, pouze reakce. / Byl otřesený. / Leslie Hawkwoodová! / Spatřil ji okénkem taxíku, jak mluví s jakýmsi mužem u jižního okraje vodotrysku na Plaza de Mayo. Taxikář se pomalu ploužil hustým provozem kolem obrovského náměstí; David přikázal řidiči, aby zajel k…

Více
  • 24. 12. 2024

Seděli na potemnělé verandě osvětlené pouze petrolejovou lampou se staženým knotem. Scofield sotva viděl na tlačítka mobilního telefonu, když vyťukával sérii čísel, která ho spojila přímo s centrem tajných operací v Langley. „Vezmi si druhou linku,“ přikázal Cameronovi, který se natáhl ke stolu pro přístroj. / „Ano?“ pronesl polohlasně nepřirozený umělý hlas. / „Beowulf Agate ještě jednou,“ ohlásil se…

Více
  • 24. 12. 2024

Karin de Vriesová s Drewem se nastěhovali do hotelu Normandie. Drew: „Jen chceme ušetřit ministerstvu zahraničí peníze, Stanley. Jako daňový poplatník na tom trvám!“ / „Ty tvoje žvásty nemůžu poslouchat. Ještě den vydrž v uniformě a se žlutými vlasy. Střežíme vás jak oko v hlavě. Vysvětlím šéfům hotelu, že jste párek počítačových bláznů, které sice nemůžeme vystát, ale dostali jsme příkaz využít…

Více
  • 24. 12. 2024

„Světlano,“ sykl. / Překvapeně zamžikala, že ho vidí, ale úplně zaskočená tím asi nebyla. Než stačila nasadit pobouřený výraz, Metcalfe si v její tváři všiml záblesku radosti, nebo se mýlil? / „Stivo?“ Snažila se mluvit chladně a úsečně. „Přece jsme se dohodli: zítra navečer v parku Sokolniki.“ / „Ale já se nemohl dočkat.“ / Zavrtěla hlavou a bezděčně se zasmála. „Jen se na sebe koukni! Kam se poděl…

Více
  • 24. 12. 2024

Rok 1563 navzdory hladu a moru, jak o tom povím později, byl pro Mespech rokem šťastným. Pobratimstvo mohlo konečně uskutečnit svůj „krásný a dobrý záměr“, dávno zamýšlený a neustále hýčkaný: zakoupit mlýn v Beunách. Až dosud jsme s mletím byli odkázáni na mlýn v Campagnaku, a jakkoliv jeho majitel patřil k našim přátelům a poplatek, jejž vyžadoval, byl rozumný, přesto notně zatěžoval cenu naší…

Více
  • 24. 12. 2024

BÍLÝ DŮM / „Máte tady pana Kleina,“ oznámila Estelle Pikeová kysele a uvedla do Oválné pracovny bledého muže s dlouhým nosem. „Prý s vámi musí nutně mluvit.“ / Prezident Sam Castilla s pokřiveným úsměvem vzhlédl od hromádky spisů rozložených po stole z borového dřeva. Pod očima měl kruhy vypovídající o dlouhých dnech a bezesných nocích. Kývl na jedno z křesel před stolem. „Posaďte se, Frede. Za vteřinku…

Více
  • 24. 12. 2024

Converse se protáhl chodbičkou mezi sedadly ke dveřím a proběhl po koberci v tunelu, který se po patnácti metrech otevíral do potemnělé prázdné čekárny s plastovými sedačkami. Provaz natažený na krátkých sloupcích vedl cestující k jedinému otevřenému východu. Nápisy v němčině, francouzštině a angličtině zavěšené pod stropem směrovaly pasažéry do hlavní haly terminálu nebo dolů po schodech k výdeji…

Více
  • 24. 12. 2024

Alan Swanson seděl na zadním sedadle armádního auta a snažil se zachovat klid. Díval se z okna, bylo pozdní dopoledne a malý provoz na silnicích. Početná pracovní síla Washingtonu se už přesunula na místo svého určení, auta vrčela, telefony zvonily, lidé řvali a šeptali a na příliš mnoha místech popíjeli první drink. Bujará nálada prvních-hodin pracovního dne se vytrácela s blížícím se odpolednem. O půl…

Více
  • 24. 12. 2024

POBLÍŽ BOUSMELET-SUR-SEINE, FRANCIE / V tiché pracovně bez oken si Emile Chambord prohlížel zprávu na monitoru. Jak očekával, Zellerbach se napojil na svůj domácí počítačový systém ve Washingtonu a přesně v tu chvíli dostal jeho zprávu a systém se uzavřel. Doktor se musel nahlas zasmát. Pěkně toho arogantního prcka z Ameriky doběhl. Když teď získal jeho stopu, mohl ho snadno najít. Rychle bušil do klávesnice.…

Více
  • 24. 12. 2024