/ Steven si přečetl, že Timothymu Devonovi bylo v době jeho smrti padesát osm let. Jeho žena Joan byla dříve docentkou biochemie na univerzitě ve Warwicku. Mají spolu dvě dcery, Julii a Imogen, ve věku 22 a 24 let. Crickův ústav řídil Devon osm let. Předtím pracoval ve Warwicku a ještě předtím ve Virologickém ústavu v Glasgow. Právě se stal dědečkem, protože dcera Julie, která se svým manželem Benem,… / …

Více
  • 28. 1. 2025

  / PRŠELO I CELÝ DALŠÍ DEN. Když Avedissian s Kathleen přecházeli ten kousek cesty od letištního autobusu ke schůdkům Boeingu 747 TWA, museli si vyhrnout límce. Malý David se s nimi, k jejich úlevě, cítil jako doma, což Avedissian přičítal tomu, jak si Kathleen dokáže získat děti. Strávili s ním a jeho rodiči na letišti pouhou hodinu, ale to úplně stačilo. Spokojeně se Kathleen držel za ruku, když stoupal k…

Více
  • 28. 1. 2025

Jamieson se vrátil do svého pokoje v lékařském domě v devět hodin. Zašel si na večeři do města, protože měl pocit, že potřebuje aspoň na chvíli vypadnout z nemocnice. Objevil italskou restauraci, jejíž atmosféra mu díky reprodukované hudbě a reklamním plakátům na cesty do slunných zemí dala aspoň nakrátko zapomenout na deštivé počasí venku. Ale teď už byl zase zpátky v klášterním prostředí… / Jak je…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Dunbar se ještě podíval na noční zprávy a pak televizi vypnul. Ticho, které nastalo, rušily dešťové kapky, které začaly dopadat na sklo, zpočátku jemně a nepravidelně, vzápětí se však bubnování změnilo v bouřlivý rachot, který ho přiměl přejít k oknu, vykouknout krátce ven a pak zatáhnout závěsy. Rozhodl se, že si půjde lehnout. / Ležel v posteli a vybavoval si předchozí večer. Byl rád, že se znovu…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Steven prohlásil, že by se rád podíval na byt Ann Danbyové. Neměl k tomu žádný zvláštní důvod, ale bylo důležité, aby se o ní dozvěděl co nejvíc, protože byla – dokud se nezjistí nějaký její kontakt – jedinou příčinou nákazy v Manchesteru. Řekli mu, že policie i Veřejná zdravotní služba tam už svou práci skončily, a dali mu klíč, který si měli následující den vyzvednout její rodiče; když…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Venku se hezky dlouho rozednívalo. Steven si všiml, že za pár minut bude půl osmé. Celou tu dobu se všichni společně snažili z Gardinerovy databáze vyždímat nějaké použitelné informace, ale prozatím bez valného úspěchu. Všechno nasvědčovalo tomu, že se ocitli ve slepé uličce. Vstal, aby si trochu protáhl nohy, a přistoupil k oknu. Venku se ranní mlhou snášelo šedavé mžení. Po ulici tiše projel autobus,…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Lamont Stevena vyšetřil a prohlásil ho za zdravého. Steven hned požádal o povolení, aby si mohl vyřídit pár telefonních hovorů. / „Chcete volat Sci-Med?“ / Steven přikývl. / „Já už jsem sira Johna Macmillana informoval, že jste se nám vrátil mezi živé. Když jste byl přijat, vydal totiž instrukce, že musí dostávat zprávy o vašem zdravotním stavu. Myslím, že ty stráže u dveří stojí také na jeho příkaz.…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Sam Grossman měl hodnost poručíka. Byl také laboratorní technik. Byl to vysoký hranatý muž, který by se byl lépe vyjímal na kamenitých polích nějaké farmy v Nové Anglii než v přísném sterilním prostředí kriminalistické laboratoře, jež zaujímala téměř polovinu prvního patra policejního ředitelství. / Grossman nosil brýle, za nimiž hleděly bezelstné modré oči. Měl jemné chování připomínající…

Více
  • 26. 1. 2025

Paddyho bar a gril byl na Stemu hned vedle městské divadelní čtvrti. Carella s Fletcherem tam dorazili asi v devět, kdy tam byl poměrně klid. Akce začaly až později. Jak Fletcher vysvětlil, operativní technika osamělců se prý vyznačuje tím, že samotný muž ani samotná dívka nemají dávat touhu po seznámení najevo příliš okázale. Když začnete pronásledovat kořist moc brzo, vypadáte dychtivě. Když ale přijdete…

Více
  • 26. 1. 2025

Vrátili jsme se s Jamiem k mé kanceláři chviličku před půl druhou. Měl jsem hrozitánský hlad, ale nechtělo se mi jít s ním na oběd, a tak jsem o tom pomlčel. Jeho osobní tragédie se zvolna posouvala do skutečného království hrůzy. Byl jsem už úplně otupělý a přál jsem si aspoň na chvíli ho nevidět a jeho syna také ne. Vystoupil jsem z auta a došel k místu, kde on zaparkoval svůj vůz. Okamžitě začal…

Více
  • 26. 1. 2025

Světelný ciferník jeho hodinek ukazoval deset minut po druhé ráno. Déšť pozvolna ustal asi kolem půlnoci. Kdyby ještě pršelo, nešel by nikam. Ti umělci v dešti nevylézají. Nechtějí, aby se jim plechovky se sprejem namočily. Umělci! Spíš mazalové! Stříkají rovnou přes to, co nastříkal ten před nimi. / Čmárají o sto šest, až z čisté bílé zdi zůstanou jen slova a jména zamotaná jako ostnatý drát, ani…

Více
  • 26. 1. 2025

PŘIPADAL JSEM SI jako soukromé očko. / Jenom soukromá očka dostávají rány do hlavy. Když se kácejí k zemi, cítí, jak je „obklopuje tma“ nebo jak „začínají ztrácet vědomí“. Nebo jak se jim „zatmívá před očima“. / Soukromí detektivové pořád dostávají rány do hlavy. Je s podivem, že nemají lebky děravé jako cedník. / Nevím, jestli vás někdo praštil do hlavy hasákem. / Hezekiah mě hasákem praštil. Když…

Více
  • 26. 1. 2025

Černá sukně na natažené noze Angeliky Gomezové byla napjatá. Obepínala těsně plné stehno, nad kolenem byla trochu vytažena a končila překvapujícím odhalením pěk ného lýtka a štíhlého kotníku. Kolem kotníku byl otočen černý pásek a pod ním byla červená kožená lodička s podpatkem jako dýka. A právě ten podpatek se zaryl Willisovi do hřbetu ruky. / Angelika odtáhla nohu, shýbla se a zdvihla pistoli. Dřepěla…

Více
  • 26. 1. 2025

Ve čtvrtek 21. ZÁŘI ve dvě hodiny ráno kráčela Eileen Burkeová po isolských ulicích v bílém svetru a těsné sukni. / Unavená policistka. / Chodila po isolských ulicích už od tři čtvrtě na dvanáct minulé soboty. Tohle byla její pátá prochozená noc. Měla lodičky s vysokými podpatky, které rozhodně nebyly určeny k pěším výletům. Ve snaze přilákat útočníka, jehož základním motivem pro volbu žen mohl nebo…

Více
  • 26. 1. 2025

POKUD JSTE NIKDY NEBYLI na policejní stanici, nechoďte tam, protože se tam zrovna smíchy nepotrháte. Vlastně se vůbec nesnažte dostat do křížku se zákonem, dokonce ani kvůli pokutě za rychlou jízdu. Poldové jsou bezkonkurenčně nejhorší lidi na světě, zvlášť když jste nuzáci. To je pravda. Když někoho zabije zazobanec, policajti napochodujou k němu domů a obvykle se mu tak trochu poníženě omlouvají, že ho…

Více
  • 26. 1. 2025