MUŽ NA NÁSPU POMALU odtáhl vysílačku od ucha. Tentokrát ji neuložil za opasek, ale do pytle, vedle tlustého paperbacku. Na okamžik se na knížku zahleděl: první díl Proustova Hledání ztraceného času. Potom ji impulzivně vyndal, listoval ušpiněnými stránkami k zahnutému rohu, který si udělal před chvílí. / Pro Water Buffala nebylo čtení přirozenou potřebou. V mládí dělal spoustu rošťáren, takže mu na čtení…

Více
  • 7. 3. 2025

Kuchyň měla úzkostlivě čistou, v troubě pečeni, pod kterou se pomalu opékaly brambory. Cissy se spokojeně rozhlédla. Dokonce i Joovy nedělní noviny uspořádala na konci stolu do víceméně úhledné hromádky. Nebude mít žádné výčitky, když pojedou se Susan do redallského domu a dají si s Dianou šálek báječně umleté kávy z obchodu v Ipswich. Posedí v tom koutku u krbu, kde je vždycky nepořádek a plno… / …

Více
  • 7. 3. 2025

  / Jess se zničehonic probudila a ještě chvíli hleděla do stropu. Bylo už světlo a hluk provozu sílil. Bytem se linula vůně ranní kávy. Jess zdráhavě vylezla z postele a zamířila do sprchy. / Kim a Stephanie už seděly v kuchyni. Když se konečně objevila, někdo jí nalil kávu. „Včera v noci tu by Dan,“ hlásila okamžitě. „Čekal dole, až se vrátím domů.“ / „Co se stalo?“ zděsila se Stephanie. Mlčky na sebe…

Více
  • 7. 3. 2025

Saracen se vrátil na pohotovost a řekl Alanu Tremainovi, co se, děje. / „Když už na to je i komise, tak můžeme určitě klidně spát,“ poznamenal Tremaine jedovatě. / „To si piš,“ přitakal Saracen. „Okresní hygienik to aspoň říkal.“ / „Asi bych měl možná emigrovat,“ pokračoval Tremaine. / „Tahle mladší generace nemá vůbec k ničemu úctu. Hele, jestli jsi ochoten mi to předat, můžeš jít domů a trochu se vyspat.“ / „To myslíš vážně?“ vyjekl Tremaine. / „Naprosto vážně.“ / „No, hádat se s tebou nebudu,“ poznamenal Tremaine potěšeně. Sáhl po bloku a začal …

Více
  • 28. 1. 2025

  / Kincaid se vrátil do ztemnělého domu. Zprvu si myslel, že je prázdný, ale kašlání z ložnice signalizovalo, že stařec už je doma a v posteli. / „Chudák stará,“ zašeptal si, když sundával kabát a věšel jej za kuchyňskými dveřmi. Zvuk za chviličku utichl a v domě zas zavládlo ticho. Kincaid hledal sklenici. Našel ji ve skříňce nad výlevkou, vypláchl ji a z láhve, kterou si přinesl, si nalil velkou whisky.…

Více
  • 28. 1. 2025

  / John Palmer vešel do pokoje a přiložil další poleno. Ještě se ujistil, zda dřevo nevypadne, a pak se otočil a pohlédl na svou ženu Lucy, která chovala na klíně dcerku. / „Víš, Lucy, o tomhle jsem vždycky snil. Že budeme žít ve vlastním domě, ty, já a naše dítě.“ / „Když o tom mluvíš, jsi pokaždé celý naměkko,“ usmála se Lucy. „Ale nemysli si, nebudeme to mít snadné.“ / John si klekl vedle ní a…

Více
  • 28. 1. 2025

Sára se rozhodla počkat na výsledky testů Marie O’Donnellové — i když by teoreticky po Tyndallově odchodu mohla mít volno. Byla u toho, když Stubbs končil s posledním testem. S hlubokým povzdechem jí oznámil: „Není to ani hraniční obraz. Prostě tam není vůbec žádná aktivita.“ Podal jí výsledky a začal se probírat neuspořádaným stohem papírů, z nichž nejdřív vytřídil grafické tabulky a pak role…

Více
  • 28. 1. 2025

Steven se právě vracel do hotelu, když mu zazvonil mobil. Volal Jamie Brown. / „Kde teď jste?“ zajímal se novinář. / „Ve městě. Proč?“ / „Mohli bychom se sejít? Objevil jsem něco zajímavého o Childsovi a Leadbetterovi.“ / Brown volal z budovy redakce na North Bridge, a tak se dohodli, že se setkají zhruba na půli cesty, v Bennetově baru na Tolicrossu. Brown dorazil jako první: Steven ho zastihl u pultu nad velkou whisky.…

Více
  • 28. 1. 2025

Dewar se vydal směrem k městu. Nebe bylo čisté a podzimní slunce zářilo na rudozlatých listech stromů. Ve vzduchu byl cítit chlad, ale právě v tom svěžím chladu bylo příjemné kráčet. Vytáhl z aktovky mobil a zapnul jej. Čekal tam na něj zaznamenaný vzkaz. Byl od Granta z policejního komisařství: hned jak bude mít chvíli, ať se mu ozve. Dewar mu zavolal okamžitě. / „Něco pro vás mám. Nejlíp by bylo, kdybyste…

Více
  • 28. 1. 2025

Když na druhý den v osm ráno dorazil Neef do nemocnice, dověděl se, že Neil měl špatnou noc. Okamžitě se na něj šel podívat, aby se přesvědčil na vlastní oči. Neil měl otupělý pohled, jiskra, která mu blýskala v očích, byla ta tam. Tohle viděl u pacientů v konečném stadiu už mnohokrát. Z Neila začal unikat život. / „Ahoj, Tygře, jak se máš?“ zeptal se Neefe, posadil se na kraj postele a ukazováčkem přejel…

Více
  • 28. 1. 2025

  / PRŠELO I CELÝ DALŠÍ DEN. Když Avedissian s Kathleen přecházeli ten kousek cesty od letištního autobusu ke schůdkům Boeingu 747 TWA, museli si vyhrnout límce. Malý David se s nimi, k jejich úlevě, cítil jako doma, což Avedissian přičítal tomu, jak si Kathleen dokáže získat děti. Strávili s ním a jeho rodiči na letišti pouhou hodinu, ale to úplně stačilo. Spokojeně se Kathleen držel za ruku, když stoupal k…

Více
  • 28. 1. 2025

Jamieson se vrátil do svého pokoje v lékařském domě v devět hodin. Zašel si na večeři do města, protože měl pocit, že potřebuje aspoň na chvíli vypadnout z nemocnice. Objevil italskou restauraci, jejíž atmosféra mu díky reprodukované hudbě a reklamním plakátům na cesty do slunných zemí dala aspoň nakrátko zapomenout na deštivé počasí venku. Ale teď už byl zase zpátky v klášterním prostředí… / Jak je…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Dunbar se ještě podíval na noční zprávy a pak televizi vypnul. Ticho, které nastalo, rušily dešťové kapky, které začaly dopadat na sklo, zpočátku jemně a nepravidelně, vzápětí se však bubnování změnilo v bouřlivý rachot, který ho přiměl přejít k oknu, vykouknout krátce ven a pak zatáhnout závěsy. Rozhodl se, že si půjde lehnout. / Ležel v posteli a vybavoval si předchozí večer. Byl rád, že se znovu…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Steven prohlásil, že by se rád podíval na byt Ann Danbyové. Neměl k tomu žádný zvláštní důvod, ale bylo důležité, aby se o ní dozvěděl co nejvíc, protože byla – dokud se nezjistí nějaký její kontakt – jedinou příčinou nákazy v Manchesteru. Řekli mu, že policie i Veřejná zdravotní služba tam už svou práci skončily, a dali mu klíč, který si měli následující den vyzvednout její rodiče; když…

Více
  • 28. 1. 2025

  / Venku se hezky dlouho rozednívalo. Steven si všiml, že za pár minut bude půl osmé. Celou tu dobu se všichni společně snažili z Gardinerovy databáze vyždímat nějaké použitelné informace, ale prozatím bez valného úspěchu. Všechno nasvědčovalo tomu, že se ocitli ve slepé uličce. Vstal, aby si trochu protáhl nohy, a přistoupil k oknu. Venku se ranní mlhou snášelo šedavé mžení. Po ulici tiše projel autobus,…

Více
  • 28. 1. 2025