Vrátili jsme se s paní Chalmersovou do místnosti pro návštěvy, kde právě doktor Smitheram a jeho paní mluvili s Larrym Chalmersem. / Doktor mě pozdravil úsměvem, který se ani nedotkl jeho pochybovačných, zkoumavých očí. „Moira mi říkala, že jste ji vzal na večeři. Děkuju vám.“ / „Bylo to pro mě potěšení. Jakou mám naději, že si budu moct promluvit s vaším pacientem?“ / „Minimální. Vlastně žádnou.“ / „Ani…

Více
  • 7. 3. 2025

Vysoký starý dům byl úplně tmavý. Zdálo se mi, že nade mnou visí jako zasmušilá minulost, kterou generace po generaci kupily ke hvězdám. Zaklepal jsem na přední dveře; klepal jsem několikrát, ale nikdo se neozval. / Měl jsem chuť na dům zakřičet, jako to dělal Gerard Johnson, a napadlo mě, jestli taky neztrácím rozum. Opřel jsem se o zeď a pozoroval jsem tichou ulici. Auto jsem zaparkoval za rohem, takže vozovka byla…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Jejich farma, zelená a zlatá v šikmo dopadajících paprscích, ležela v zákrutu řeky. Po prašné cestě jsem dojel k obytné budově. Byla postavena z bílých cihel, bez jakékoliv ozdoby. Neomítnutý chlév byl účinkem počasí zešedlý a v bědném stavu. / Pozdní odpoledne bylo bezvětrné. Stromy obklopující oplocený dvůr stály nehybně jako na obrázku. Přestože řeka tekla hned vedle, vedro bylo úmorné, dokonce…

Více
  • 7. 3. 2025

ROSSE MACDONALDA /   / Před čtyřmi desetiletími ještě musela detektivka dodržovat jistá pravidla. Především to byla fair play – stopy a vodítka, která našel detektiv, musel znát i čtenář, aby oba mohli dojít k správnému řešení, jestliže všechny důkazy dobře interpretovali. Sex byl tabu a romantické zápletky se nepřipouštěly. Roku 1928 ustavila skupina britských autorů Detection Club a každý nově přijatý…

Více
  • 7. 3. 2025

Řek jsem jí, žes utek z armády… / Jak jsem jel po autostrádě, která spojuje Milán se Sesto Calendem, vybavoval jsem si velmi jasně, jak to vlastně všechno začalo. / Pamatoval jsem si i přesné datum: 23. dubna 1945 – dva dny po osvobození Bologni, když americké a britské jednotky postavením předmostí přes řeku Po dostali nepřítele na kolena. / To, co zbylo z mé jednotky, bylo asi sto padesát mužů, kteří byli uprostřed…

Více
  • 7. 3. 2025

II. / Příštího jitra krátce po sedmé přišla Ginny do obýváku a zvedla rolety, čímž probudila všechny tři muže. / Bleck zaklel, rychle se posadil a rukou sáhl po své pistoli. / Kitson, ještě v polospánku, zvedl hlavu a mžoural na Ginny, která odcházela do kuchyně. / Gypo byl celý polámaný, sténal a rukou si ohmatával podlitinu na čelisti. / Ginny zavolala: „Už se musíte jít schovat. Nějací lidé jsou už kolem jezera.“ / …

Více
  • 7. 3. 2025

Detektiv první třídy Tom Lepski vrazil do pátracího oddělení ústředí policie v Paradise City, jako by mění tři metry. K jeho povýšení z hodnosti druhé třídy došlo o den dříve a on o ně usiloval už osmnáct měsíců. Zprávu o tom dostal včas, takže mohl připravit řádnou oslavu. Své ženě Carroll koupil orchidej, vzal ji do drahé restaurace, trochu se opil a celý večer skončil k jeho plné spokojenosti: Carroll…

Více
  • 7. 3. 2025

III. / Policejní komisař Paul Howard seděl za svým mohutným mahagonovým psacím stolem a v silných bílých zubech drtil doutník. Na jeho tvrdém ošlehaném obličeji bylo vidět, že má starostí., Howardovi bylo jedenapadesát. Byl to ctižádostivý člověk, který se úporně šplhal po politickém žebříčku, pevně odhodlán dotáhnout to na soudce a později na senátora. Politici ho měli rádi, poněvadž byl vždycky ochoten…

Více
  • 7. 3. 2025

Chvíli ani jeden nedokázal promluvit. Opřeni o zeď popadali dech o do silných stěn chaty zatím bubnovaly střely a údolím se převaloval rachot palby. / „Pušky,“ zasupěl Joe. „To je Barratt!“ / Mary přešla světnici. Slyšel jsem, jak otvírá skříň. Zpátky nesla dvě pušky, jednu pro Joea, druhou pro Maca. / „Jdeš s námi?“ zeptala se tak klidně, jako by ji čekalo posezení u čaje. / „Jo, když je to Barratt, jdu,“…

Více
  • 7. 3. 2025

Když jsme dojeli k soudu v Pacific Pointu, Amy už své svědectví před porotou dokončila a byla propuštěna na svobodu. Návladní opustil zasedání poroty, aby si se mnou pohovořil. Podle jeho názoru, a porotci s ním souhlasili, byl Fred Miner určitě vinen a Amy nikoliv. Nepřel jsem se s ním. Prostě jsem mu předal Molly a tu fotografii. / Podle soudního zřízence opustila Amy šerifovu kancelář jako svobodná žena krátce…

Více
  • 7. 3. 2025

Na dně černé krabice seděl nicotný mužíček s hlavou opřenou o cosi tvrdého. Něco stejně tvrdého ho mlátilo do obličeje. Nejprve z jedné strany na čelist, potom z druhé. Po každé ráně mužíčkova hlava udeřila ještě jednou o tvrdý povrch za ní. Tato skličující scéna – úder sledovaný zpětnou ránou – pokračovala s jednotvárnou pravidelností po značně dlouhý čas. Pokaždé, když se pěst přiblížila…

Více
  • 7. 3. 2025

Čierna izba v Swiftovom podniku bola vyložená čiernym dubom, ktorý sa nejasne ligotal pod leštenými mosadznými svietnikmi. Miestnosť po obidvoch stranách lemovali boxy s koženými čalúnenými sedadlami. Ďalší priestor zaberali stoly. Všetky boxy a väčšina stolov bola obsadená parádne vyobliekanými zákazníkmi, čo alebo jedli, alebo čakali na jedlo. Ženy zväčša mali napnutú kožu, hladom scvrknutú na priveľkých…

Více
  • 7. 3. 2025

Ráno jsem dojel pro Bollinga do jeho bytu na Telegraph Hill. Byl jeden z těch nádherných dnů, které jsou náhradou za všechnu mlhu v San Francisku. Pobřežní vítr vyčistil vzduch a vyzdobil modrou hladinu zálivu. Bílá loď tvořící na vodě bílou brázdu mířila ven k Zlaté bráně. Ve vzduchu nad ní se vznášeli bílí racci. / Bolling se na to všechno díval studeným pohledem. Byl nepořádně oblečený, šedivý a třásl…

Více
  • 7. 3. 2025

Pondělí /   /   / To odpoledne bylo na únor dost teplo. Jeli s odkrytou střechou. Připadalo jí skvělé být zase na silnici poté, co strávila poslední vlekoucí se hodiny v nemocnici, balila Bretovi věci a poslouchala poslední pokyny náčelníka Wrighta: „Není důvodu, proč by se neměl umírněně bavit. Sporty jako plavání a golf jsou přesně to, co potřebuje k posílení sebejistoty. Občas možná noční klub, ale…

Více
  • 7. 3. 2025

Adam s Maggie letěli na Svatého Bartoloměje jeho letadlem a vzali s sebou i Carole. Bylo to poprvé, co se setkali s Charlieho přítelkyní, ale než přistáli, staly se z Maggie a Carole téměř kamarádky. Byly tak odlišné, jak jen dvě ženy můžou být, ale zatímco Adam podřimoval, vyprávěla Carole o svém centru a dětech, o které se tam stará, a Maggie o svém dětství, o pěstounech, o práci v Pier 92, o studiu…

Více
  • 7. 3. 2025