Krematóriá č. III a IV boli hotové na určený termín a od januára 1943 do konca toho istého roku všetky štyri krematóriá pracovali plnou parou. / V decembri roku 1943 som bol vymenovaný za inšpektora koncentračných táborov. Opustil som Osvienčim a rodinu som odviezol do Berlína. Avšak do Osvienčimu som sa ešte vrátil a strávil som tam časť leta 1944, aby som pomohol svojmu nástupcovi rozriešiť problémy, spojené so…

Více
  • 24. 12. 2024

  / „Ať mě čert, vím-li, k čemu teď budou generální stavy,“ řekl mi otec v den, kdy byl zvolen – třeba říci, že nikoliv proti své vůli zástupcem šlechty za okrsek Montfort-l’Amaury. „Velmožové si je vynutili jen proto, aby s jejich pomocí zakryli svou chamtivost pláštíkem veřejného blaha. Nyní, když se s regentkou dohodli, by se bez nich rádi obešli. Condé se dokonce nestyděl regentce navrhnout, aby se…

Více
  • 24. 12. 2024

Dole pod schody, když Fogacer už zmizel, koho jsem nespatřil, ne-li Fontanetku, která tu stála, sázím se, úmyslně, aby se se mnou setkala a aby se na mě mohla usmát. / „Fontanetko,“ otázal jsem se, „bratr už vstal?“ / „Ne, pane. Spí jako dudek. Pořádně jsem mu klepala na dveře, avšak neotevřel.“ / „To se mi nelíbí,“ pravil jsem nadmíru zachmuřeně a otočiv se k ní zády, vstoupil jsem zhurta a bez pukání do…

Více
  • 24. 12. 2024

Pro smilování! Jaká radost mě zaplavovala, když s Fogacerem před sebou a s Miroulem po svém pravém třmenu jsem ujížděl na své klisničce Velkou ulicí svatého Diviše, kde dnes v neděli byly všechny krámy zavřené, a uháněl jsem přes most Matky boží, rovněž prázdný ode všech vozidel, abychom se dostali na Staré město a v prodloužení Sklenářské ulice, jejíž jméno cestou Fogacer prohodil, do ulice Zakrslíků.…

Více
  • 24. 12. 2024

Mister Mundane, kterýž mě přišel nazítří navštívit, mi nekonečně děkoval za léčení a všecku pomoc, jíž jsem přispěl jeho bratrovi, kdyžtě ho byl Samarcas v Paříži mečem poranil, a poprosil mě, abych mu podal zprávu o jeho smrti, tuto zprávu trpělivě vyslechl, světlé řasy mu občas zamrkaly nad bleděmodrýma očima a na spodním rtu mu zacukal nerv, leč jinak neprojevil nižádnou známku vzrušení. / … / …

Více
  • 24. 12. 2024

„Vzácný pane,“ pravil Miroul, probouzeje mě nazítří ze spánku tuze nočními můrami a krví přerušovaného, „používání těžkého meče ve válce vám zmršilo vaše fechtování: shledával jsem, že jste pomalý a těžký při střetnutí s tou vosou. U všech rohatých, kterak ona mečem vládla! Jaká to ohromující hbitost! Tolik jsem se o vás třásl, že kdyby se vám nepovedl váš Jarnakův úder, byl bych jí vhodil nůž mezi ramena, třebas bych se vydal všanc nebezpečenství, že mi do smrti neodpustíte. Nicméně přemítaje o tom nemohu pochopit, proč se vás pokusila zhubit, dokud měla oba meče v rukou, kdyžtě přece tak znamenitě při šermu mečem vládla.“ / „Radost ze zrádlivosti, myslím,“ pravil jsem škrábaje se na hlavě, ježto mě …

Více
  • 24. 12. 2024

  / Není mi povědomo, proč se lidé domnívají, že je-li někdo darebák, musí se chovat nanejvýš obezřetně. Je naopak známo, že jsou darebové neopatrní, a bláznivě neopatrní skrze přemíru sebedůvěry, kteráž byla u Svatopavelského patou Achillovou, jakž to ostatně vyjevil v neuvěřitelných zpupnostech, jež ztropil potomně vévodovi z Guise. Já, kdybych býval – nedej Bože – v jeho kůži, tuze bych se…

Více
  • 24. 12. 2024

  / Můj dědeček, baron z Mespechu, si odjakživa vedl a přes svůj pokročilý věk dosud vede „rodinnou kroniku“, do níž zapisuje malé i velké události, jež se přihodily v jeho rodině, jemu samému či jeho lidem. O mně je tam zmínka s datem 20. září léta Páně 1607: „Syn Petr mne spěšným listem zpravil, že mého vnuka Petra Emanuela ze Sioraku jmenoval král rytířem. Tato pocta ctí prozíravost toho, jenž ji…

Více
  • 24. 12. 2024

  / Uterý – 03.30 kalifornského času /   / Bíly francouzský telefon tlumeně zvonil nejméně pětkrát. Rozespalá Leila si pomyslela, jak pitomý to byl nápad umístit aparát na té straně lůžka, kde spal Bernie. Pokaždé probudil nejdříve ji, nikdy jeho. / Šťouchla lehce loktem manžela do žeber. / „Bernie! Bernie! Telefon.“ / „Co se děje?“ Osterman si zmateně promnul oči. / „Telefon? Zatracený telefon. Neslyšel jsem.“ / …

Více
  • 24. 12. 2024

  / Po přistání na letišti v Neapoli zajel Peter Howell taxíkem do doků. Zde nasedl do mořské rakety a vydal se na půlhodinovou plavbu Mesinským průlivem. Velkými okny salonku sledoval, jak se postupně objevuje Sicílie. Nejdřív spatřil krátery Etny a pak samotné Palermo, schoulené pod vápencovým masivem Monte Pellegrino, který na úrovni moře přecházel v plošinu. / Sicílie má za sebou pohnutou historii. Poprvé ji…

Více
  • 24. 12. 2024

Bryson vyrazil ze zasedací místnosti – z této přízračné scény plné krve, kulometných kulek a roztříštěného skla – a vyběhl do chodby plné zděšených zvědavců. Z davu se ozývaly výkřiky provolávané směsicí švýcarské němčiny, francouzštiny a angličtiny. / „Ach, proboha!“ / „Co se stalo, nějací ostřelovači? Nebo teroristé?“ / „Jsou ještě v budově?“ / „Zavolejte policii a záchranku, rychle!“ / …

Více
  • 24. 12. 2024

Anna se užasle posadila na postel. / „Co se děje?“ zeptal se Ben. / To bych taky ráda věděla.“ / „Jestli jde o věc, na které oba pracujeme…“ / „Ale ne. To s ní nesouvisí. Hajzlové!“ / „Co se stalo?“ / „Prosím vás, nechte mě přemýšlet!“ obořila se na něj. / „Jak je libo.“ Ben vypadal podrážděně. Vytáhl z kapsy saka mobilní telefon. / Anna uvažovala. Není divu, že jí „Phil Ostrow“ volal pozdě v noci — bylo…

Více
  • 24. 12. 2024

  / Zprvu se domníval, že se spletl… Ne, to není tak docela pravda, opravil se v duchu. To nebyla jeho první myšlenka. Žádná první myšlenka mu hlavou nebleskla, pouze reakce. / Byl otřesený. / Leslie Hawkwoodová! / Spatřil ji okénkem taxíku, jak mluví s jakýmsi mužem u jižního okraje vodotrysku na Plaza de Mayo. Taxikář se pomalu ploužil hustým provozem kolem obrovského náměstí; David přikázal řidiči, aby zajel k…

Více
  • 24. 12. 2024

Seděli na potemnělé verandě osvětlené pouze petrolejovou lampou se staženým knotem. Scofield sotva viděl na tlačítka mobilního telefonu, když vyťukával sérii čísel, která ho spojila přímo s centrem tajných operací v Langley. „Vezmi si druhou linku,“ přikázal Cameronovi, který se natáhl ke stolu pro přístroj. / „Ano?“ pronesl polohlasně nepřirozený umělý hlas. / „Beowulf Agate ještě jednou,“ ohlásil se…

Více
  • 24. 12. 2024

Karin de Vriesová s Drewem se nastěhovali do hotelu Normandie. Drew: „Jen chceme ušetřit ministerstvu zahraničí peníze, Stanley. Jako daňový poplatník na tom trvám!“ / „Ty tvoje žvásty nemůžu poslouchat. Ještě den vydrž v uniformě a se žlutými vlasy. Střežíme vás jak oko v hlavě. Vysvětlím šéfům hotelu, že jste párek počítačových bláznů, které sice nemůžeme vystát, ale dostali jsme příkaz využít…

Více
  • 24. 12. 2024