Ukázky

Svět se s vycházejícím zlatým pásem slunce na východním horizontu probouzel do života. Ve vzduchu se vznášela vůně kávy a rozléhalo se vrčení startovaných náklaďáků. Osádky balónů vybalovaly vaky, vytahovaly a odkrývaly koše a nádrže a roztahovaly po větru velké balónové pláště, které se chystaly nafouknout. Vyzvali mne, abych pomáhal pozemní osádce číslo pět jako náhradník za jednoho jejich… / …

Šli jsme zarostlým polem k přistávací ploše. Prošli jsme vzrostlým svízelem a pak jsme se zbavili chomáčů, které se nám přichytily na manžetách kalhot a na ponožkách. Meyer zkoumal povrch přistávací plochy podupáváním. / „Nějaký druh vyztužení půdy cementem. Zorá se to, smísí se cement s hlínou, zplanýruje se to, namočí a uválcuje. Rychlé a snadné.“ / Asi sto yardů od nás stloukali řemeslníci kostru…

Kým som sa vrátil do prístavu, začalo sa predčasne stmievať. Keď som prechádzal okolo kancelárie, oblohu preťal jasnobelasý blesk, zjavila sa biela žiara a zaburácal hrom. Prebehol som pomedzi prvé ťažké kvapky dažďa a vstúpil som na loď. / Bola zamknutá, tak ako som ju opustil, bezpečnostný systém bol zapnutý. Meyer sa ešte nevrátil. Môj odkaz ležal na pôvodnom mieste. Meyer do nitky premoknutý dobehol o desať…

Jelikož jsem nemohl najít Meyera, usoudil jsem, že je vhodný čas k tomu, abych vyhledal Eleanor Ann Harderovou. Od Vana jsem měl její telefonní číslo i adresu. Když zvedla sluchátko, řekla mi, že se právě vrátila ze služby, ale pokud přijdu okamžitě, že si můžeme promluvit. / Harderovi obývali dřevěný domek, který stál na malém pozemku, jenž byl zarostlý tolika stromy a keři, že sám domek nebylo z ulice málem…

Bylo skoro devět hodin, když Bonny kráčela tmavou ulicí k bytu Paula Darmonda. Byla ráda, že se může vzdálit od oblastí ozářených neony. Chodníky tu byly úzké, betonové desky vychýlené kořeny jilmů, kroky v neosvětlených místech nejisté. Procházela čtvrtí rodinných dvojdomků – v rozsvícených oknech občas zahlédla nohy na stole, rozložené noviny, děti nad domácími úkoly u vyklizených jídelních stolů. / …

Hodiny strávené na coyotepecké silnici odkrojily příliš velkou část Eneliova času, kdy nám mohl být k dispozici. Řekl, že průzkum nevyznačené cesty budeme muset odložit na později. / Zavezl nás do centra města. Děvčata z Guadalajary měla v plánu dopoledne nakupovat a dát si pozdní oběd na terase Marquésu, kde jsme se k nim měli připojit, pokud bychom přišli včas. Jinak se uvidíme po siestě. Ale na oběd bylo…

Přítel přítele, distributora nezávislého filmu v Miami, mi našel lesklou fotografii osm krát deset mladého Ruffina Marina v živých barvách. Vytištěné údaje na zadní straně uváděly, že se dívám na Marka Hardina, hvězdu nového filmu od Feature Masterworks, uvedeného do kin s názvem Osudové prázdniny. / Ruffi se mi díval přímo do očí. Byl pěkně opálený. Měl husté lesklé černé vlasy, které se mu kroutily…

Nakonec v Torontu objevil starého kamaráda, profesora Danielsona, který dobře Waterburyho znal a byl ochoten pokusit se věc zařídit. Dal Danielsonovi číslo do motelu a poprosil ho, aby zavolal Waterburymu co nejdříve. Kdyby Danielson zjistil, že Waterbury není schopen nebo ochoten spojit se s Meyerem a domluvit si s ním tajnou schůzku, zavolal by. / Nezbývalo, než čekat a pokoušet se strávit sendvič s rostbífem, který mi…

Spal som ako medveď v zime a zobudil sa svieži do hmlistého, daždivého rána. Meyer už vstal a odišiel. Zvyčajne necháva dlhé odkazy. Na tomto bolo napísané: /   / 8.10 raň. v jed. Potom Dr. S. /   / Kým som zišiel do jedálne, bol preč. Čašníčka ma zaviedla k stolíku pre dvoch v kúte pri okne malej jedálne. Bol stadiaľ výhľad na prázdne, mokré tenisové dvorce. Medzi stromami v diaľke som videl kúsky takmer… / …

Procházel jsem se s Meyerem za zlatého slunečního svitu večera, kdy se už snížil počet aut i smog dopravní špičky. Půl tuctem bloků jsme došli k malému baru ve starém hotelu. Starší místní byznysmeni stáli u baru, popíjeli drinky, tvářili se důležitě a hráli kostky s obrázky karet na poker. Na první pohled vypadali jako důležitá skupina, jako mocná struktura. Ale jakmile se oči přizpůsobily tmě po přechodu…

Ten večer nebyl ani trochu trapný, jelikož Evan Lawrence nepatřil k lidem, kteří by něco takového dopustili. Hádal jsem mu tak kolem čtyřicítky, o deset dvanáct let víc než jeho ženě. Měl široký obličej s hrubými rysy, hnědé, sluncem vyšisované vlasy, tupý nos a uštěpačný úšklebek. Byl velmi osmahlý, jako člověk, který je ustavičně na vzduchu, a kolem očí měl od smíchu vyryté vějíře vrásek. Měřil…

V pátek dopoledne v jedenáct došel Alex kolem břehu k Proctorovu srubu se dvěma udicemi a navijáky. Když byl od branky asi jen sto stop, vyšla mu Celia M’Gannova naproti. / „Čekala jsem vás už včera, pane Doyle.“ / „Omlouvám se a mrzí mě to, ale něco mi do toho přišlo.“ / „Co to máte za hrozné modřiny a odřeniny na pažích a na nohou? Upadl jste někam?“ / „Jen do spárů šerifova zástupce. Přišel si se mnou trochu…