Král Oidipus je veršovaná tragédie, kde je popisován osud Oidipa. Vyprávění je proloženo vstupem sboru, který většinou Oidipovi radí či napovídá, ale někdy také jen zhodnocuje situaci. Děj je chronologický. V knize není použito nespisovných výrazů. Celá kniha je více méně psaná přímou řeči, jelikož se jedná o divadelní hru. Pouze nadepsáním jména nad daný odstavec je určeno, kdo zrovna mluví. Děj je spádný a svižný, naplněný zajímavými zvraty, nebo spíše novými odhaleními.
Toto dílo pochází z dob antiky. Konkrétně řecké antiky. Ta se v díle projevuje snad ve všem, máme zde věštby, předpovědi, proroctví antických bohů a hledání pravdy u nich.
Stručný děj
Hlavní postavou díla je Oidipus, jemuž bylo při narození předpovězeno, že zabije svého otce (thébského krále) a ožení se s vlastní matkou. Proto ho jeho vlastní otec dal pohodit ve skalách. Otrok, který to měl vykonat, se však slitoval nad dítětem a daroval ho pastýři krále korintského. Pastýř dal dítě svému králi a ten jej přijal za vlastní. Oidipus poté z korintského království uprchl a po cestě zabil muže, o němž nevěděl, že je jeho vlastním otcem. U města Théby vyřešil hádanku sfingy a zachránil tak město před nestvůrou a vděčný lid ho učinil králem a za ženu mu dal Iokasté, jeho vlastní matku, bývalou ženu krále Laia, Oidipova pravého otce.
Při hledání příčiny moru sužujícího město se Oidipus dozvídá pravdu. Iokasté se oběsí a on se sám oslepí, aby neviděl strašné následky svých činů. Po nějakém čase je z Théb vyhoštěn.
— 1 —
Tragédie řeckého dramatika Sofokla Král Oidipus zpracovává starou báji o krutém životním údělu muže, jenž nevědomky zabije svého otce a ožení se s vlastní matkou, aby se tak naplnila strašná předpověď delfské věštírny...
Hlavní postavy
král Oidipus (král thébský), Laios (otec Oidipa), Iokasté (královna v Thébách, matka a zároveň manželka Oidipa), Kreon (bratr Iokasté), věštec
Stručný děj
V úvodu se dozvíme, že král Laios ze strachu z věštby, která říkala, že ho jeho syn zabije a že se ožení s jeho manželkou, nechal svému synovi Oidipovi propíchat nohy a pověsit ho za ně v lese. Pastýři, který to měl udělat, se ho ale zželelo, a tak odnesl Oidipa, syna Laiose a Iokasté, do Mykén, kde vyrůstal jako královský synek. Později měl na cestě rozpor s cizím mužem a zabil ho. Pak se dostává do Théb, které jsou ohrožovány sfingou. Oidipus ale vyřeší hádanku, čímž osvobodí město. Za odměnu se ožení s královnou Iokasté a vládne s ní. Zde začíná děj knihy.
Po pár letech je v Thébách mor a věštec sdělí Oidipovi, že Théby skrývají vraha krále Laiose a dokud se tam bude skrývat, bude je mor ohrožovat. Od dalšího věštce se dozví starou kletbu a nakonec se zjistí, že vrahem krále Laiose je on sám. Když to sdělí královně, ta mu nejdříve nevěří, ale pak spáchá sebevraždu a král Oidipus si jehlou z jejích šatů vypíchá obě oči, aby neviděl následky svých činů. Oidipus je vyhoštěn z Théb a vlády se ujímá Kreon.
— 2 —
Sofoklova tragédie Král Oidipus je jedním ze stěžejních děl antického dramatu, jež patří mezi takzvané thébské hry.
Děj je vsazen do města Théby, kterému vládne král Oidipus.
Na toto město udeřil mor. Kreon přislíbí Thébám pomoc, pokud bude odhalen vrah předchozího krále Laia. Oidipus se proto snaží vraha vypátrat. Věštec Teiresiás mu prozradí, že vrahem je on sám. Šokovaný Oidipus se rozhodne odhalit pravdu o svém osudu.
Zjistí, že byl synem krále Laia a královny Iokasté. Věštba mu prorokovala, že v dospělosti zabije svého otce a svou matku si vezme za ženu. Laios se tento hrůzný osud snažil zvrátit a dal Oidipa zabít. Muž, který byl tím úkolem pověřený, dal však Oidipa na výchovu do Korinthu.
V dospělosti se Oidipus, jenž neznal svůj původ, ale věštbu ano, vydal hledat své pravé rodiče. Cestou zabil neznámého cizince, aniž by tušil, že je to jeho otec. U bran Théb přemohl zlou Sfingu a osvobodil tak své město od utrpení. Odměnou mu za to byla čerstvá vdova, ale i jeho vlastní matka. Tím se proroctví naplnilo.
Dílo graduje porovnáním první a poslední scény, které jsou v naprostém kontrastu. Zatímco na začátku je Oidipus prezentován jako vážený král a osvoboditel, na konci se mění dobrovolně v ubohého slepce a opouští své milované Théby, aby je ochránil od morové zkázy.
— 3 —
Věštba králi Laiovi určí, že ho usmrtí jeho vlastní syn a ožení se s jeho manželkou, svou matkou. Proto, když se mu narodí syn, přikáže, aby mu probodli nohy a pohodili ho v lese na hoře Kithariónu. Ale otrok, který má tento čin provést, odnese dítě pastýři korintského krále. Král Polybos nemá vlastní děti, a tak příjme dítě za své. Dá mu jméno Oidipus a vychovává ho. Oidipus se jednoho dne dozví něco o svém původu a rozhodne se jít do delfské věštírny, aby zjistil pravdu o svých rodičích...
Král Oidipus se z věštírny dozví, že mor, který sužuje Théby, má konkrétní příčinu. Žije tu totiž vrah předchozího krále Laia. Oidipus se rozhodne, že vraha vypátrá, ale věštec označí za vraha jeho. Oidipus nevěří, ale po dalším pátrání zjistí krutou pravdu. Po narození měl být Oidipus usmrcen, protože věštba určila, že v dospělosti zabije svého otce a za manželku si vezme svou matku. Pastýř, který měl Oidipa zabít, ho přenechal pastýři korintského krále. V dospělosti se Oidipus dozvěděl o své věštbě a v domnění, že žije u vlastních rodičů, je raději opustil, aby se věštba nenaplnila. Na své cestě se dostal do sporu s cizincem, kterého v hněvu zabil, aniž by tušil, že zabil svého vlastního otce. Poté osvobodil Théby od Sfingy, jejíž hádanku uhodl, a za odměnu získal thébský trůn a ruku ovdovělé královny Iokasty. Aniž by to tušil, oženil se tak se svou vlastní matkou. Poznání pravdy všechny zdrtí a Iokasta spáchá sebevraždu. Oidipus se oslepí, aby neviděl svou vlastní bídu, a jako slepý žebrák s holí opouští Théby.
— 4 —
Hl. postava: Oidipus (král thébský)
Vedl. postavy: Laios (král), Iokasté (královna, jeho žena, matka krále Oidipa později i jeho žena), Kreón (Iokastin bratr), Teiresiás (věštec), Polybos (král korintský)
Věšťba určila králu Laiovi, že ho jeho vlastní syn usmrtí a ožení se s jeho manželkou, svou matkou. Když se mu narodil syn, přikázal, aby mu probodli nohy a pohodili v lese na hoře Kithariónu. Otrok, který to měl provést, ho odnesl pastýři korinského krále. Král Polybos neměl vlastní děti, a proto ho přijal za svého. Dal mu jméno Oidipus, což znamená "s opuchlýma nohama." Vychoval ho, ale když mu při hostině opilý přítel vytkne jeho původ, odebere se Oidipus do delfské věštírny, aby se otázal na rodiče. Dozví se, co je mu věštěno, a opustí proto domnělé rodiče. Cestou nevědomky zabije otce Laia. Nedaleko Théb rozluští záhadu Sfingy a osvobodí město od nestvůry. Odměnou dostane královský trůn a ruku ovdovělé královny Iokasté. Zatím však neví, že je jeho matkou. Po několika letech postihne Théby strašný mor. Tím začíná Oidipova tragédie. Oidipus zjistí, že mor bude sužovat Théby do té doby, dokud bude žít vrah krále Laia. Pouští se do pátrání a věštec Teiresiác mu naznačí pravdu. On jej v hádce vyhostí z paláce. Za vším vidí svého švagra Kréóna, který se chce, dle svého mínění, zmocnit trůnu. Z toho důvodu se pouští do hádky i s Kreónem. Po dalším pátrání zjišťuje, že vrahem je zřejmě on sám. Vyslýchá muže, který viděl Laiovu vraždu. Tu se v ději objevuje křesťanský pastýř, který mu přináší zprávu o Polybově smrti a možnosti nástupu Oidipa na trůn. Ten však vysvětluje strach z návratu, protože si myslí, že je Polybův syn a že ho má zabít. Pastevec ho vyvede z omylu a řekne mu, jak ho dostal od Laiova otroka a dal králi Polybovi. Po výslechu Thébského pastýře se dozvídá celou pravdu. Iokasté se ve svém pokoji oběsí. Oidipus, když vidí co způsobil, se oslepí, aby neviděl následky. Usmíří se s Kreónem a po čase je vyhoštěn z Théb.
— 5 —
