Saturnské básně (Paul Verlaine)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Píseň podzimní
Překlad: Vladimír Holan

Sám sklon a ston,
svých viol tón
podzim roní,
a duši mou 
rve touhou mdlou,
monotonní.

Skláním se níž
a blednu, když
chvíle zazní.
Vzpomenuv dnů,
propadlých snu,
pláču v bázni.

A odcházím
ve vichru zim,
který svistem
žene mne z chvil,
jako bych byl
suchým listem.

— 1 —


Píseň podzimní
Překlad: František Hrubín

Ó podzime,
tak dlouze tvé
housle lkají,
mou duši tou
hrou unylou
utýrají.

Dýchaje tíž,
zesinám, když
orloj slyším,
vše je to tam,
ten žal, co mám,
neutiším.

I odcházím
povětřím zlým,
jehož svistem
jsem hnán sem tam
jak byl bych sám
suchým listem.

— 2 —

Informace

Bibliografické údaje

  • Autor: Paul Verlaine
  • Jazyk: Čeština
  • Rok vydání: 1866
  • Žánr(y): báseň, sbírka
  • Jazyk originálu: Fracouzština
  • 13. 5. 2023