Objev Valentýna Krocánka
"Proč vy jste, Krocánek, nešel raději k poště?" hřímal šéf mravnostního oddělení podplukovník Plíšek. "Za celou tu dobu, co jste tady, se vám ještě nepodařilo nic odhalit! Valenta přišel na kloub těm pornografickým filmům, Šošolák polapil oplzlého důchodce Slejšku, Tintěra upozornil na zhýralce, který fotografuje vlastní manželku nahou a Fouseček je na stopě orgiím ve Slivenci. Pouze vy, Krocánek, berete plat, aniž byste poskytl státu nějakou protihodnotu! Já vám říkám, Krocánek: vy skončíte na křižovatce a to ještě budete moc rád!"
Strážmistr Valentýn Krocánek poslouchal ta krutá slova se sklopenou hlavou a uvědomoval si, jak mnoho je v nich pravdy. Jeho nesporný detektivní talent se opravdu ještě neprojevil, ačkoliv snaha a dobrá vůle rozhodně nechyběly. Jenomže detektiv potřebuje také štěstí a to Krocánek poslední dobou neměl.
A navíc tu byla ta neznámá rusovlasá dívka, kterou čas od času vídá chodit kolem hostince, v němž rafinovaně pátral po nějakých nepravostech. Krocánek nemá ovšem odvahu krasavici oslovit, neboť je muž plachý a jeho sebevědomí je takové, že se snad o sebevědomí nedá ani mluvit. To ovšem nemění nic na faktu, že má rusovlásky plnou hlavu.
Také dnes zamířil Krocánek do hostince U černého candáta. Poručil si pivo a dal se do řeči se sousedy. Bavil se s nimi o výstavbě sídlišť a mezi řečí nenápadně nadhazoval, že by byl ochoten zakoupit nemravně tiskoviny. Jeden ze sousedů pravil, že takové tiskoviny sice nemá, ale docela rád by mu prodal za přiměřenou cenu zánovní plynový radiátor. Krocánek cosi nepřívětivého zabručel a rozmrzele se podíval z okna. A vtom ji opět uviděl. Půvabná rusovláska si to sebevědomě šinula směrem k parku.
"Valentýne, teď musíš dokázat, že jsi muž!" řekl si Krocánek a s veškerou rozhodností vyrazil z hospody. Jako zkušený tajný policista se pověsil dívce na paty a sledoval ji směrem k parku. Doufal, že si tam sedne na lavičku a tak bude mít příležitost navázat s ní rozhovor.
Dívka se zvolna vlnila vysypanou cestičkou parkem a ani jí nenapadlo, že by mohla být sledována. Krocánek se ustavičně přibližoval, důmyslně předstíraje, že ho zajímají důchodkyně, krmící opodál chocholouše.
Ve chvíli, kdy byl od dívky necelých deset metrů, zaregistroval však elegantního muže středních let, který se na rusovlásku již zdálky usmíval. On i ona zpomalili krok a Krocánek zavětřil. S nevolí konstatoval, že se ho zmocňují žárlivé pocity. Co má jeho krasavice společného s tímto elegánem?
"Dobrý den, slečno Vladěno," pozdravil muž, "jdete do podniku?"
Rusovláska přikývla. "Kdy vás můžeme čekat, pane René?" zeptala se.
Elegán chvíli přemýšlel. "Pravděpodobně v pátek," řekl potom. "Ještě zavoláni paní Kamile. Přeji si výhradně vás."
"Samozřejmě, pane René," usmála se slečna. Nedbale elegánovi pokynula a dávajíc si záležet na každém kroku, pokračovala v chůzi. Zato pan René zůstal stát a dlouho za ní hleděl s netajeným obdivem.
Ani jedno, ani druhé neušlo Krocánkovi, který měl v hlavě dokonalý galimatyáš. Do jakého podniku má jeho krasavice namířeno? Je servírkou? Nebo holičkou? Manikýrkou?
Krocánek se znovu pověsil slečně Vladěně na paty. Vzdal se sice úmyslu oslovil ji, ale byl rozhodnut vypátrat místo jejího zaměstnání. Pak bude mít mnohem lepší příležitost k navázání známosti. Obsluhuje-li dívka pana Reného, proč by neobsloužila Valentýna Krocánka?
Dívka vyšla z parku a zamířila přímo k veliké vile se zahradou. Dřív než se Krocánek nadál, zmizela ve dveřích.
Detektiv překvapením otevřel ústa. Jaký tohle může být podnik? Vila, ačkoliv je značně prostorná a honosná, má nad veškerou pochybnost charakter rodinného domku. Nikde nevisí firemní štít nebo něco podobného. Jaké služby zde mohou být obyvatelstvu poskytovány? Že by šlo o utajené soukromé podnikání?
Krocánek, zcela vyvedený z míry, nervózně přešlapoval před vchodem a pohledy do zatažených oken odhadoval situaci. Nic kloudného ho však nenapadlo.
Pak ale přemohl svou vrozenou nerozhodnost a zazvonil. S…
