Celá e-kniha Král Lávra ke stažení v ePUB, PDF a MOBI
Král Lávra je báseň o jednom Irském králi, který byl velice moudrý, a v jeho království se žilo všem dobře. Jen jedna věc jeho poddaným vadilo: holil se jen jednou do roka, a pokaždé nechal holiče, který ho holil, popravit. Jednou si vylosoval “osudovou zakázku” mladý Kukulín. Když dodělal svou práci, byl poslán na popraviště. Když se to dozvěděla jeho stará matka, šla ke králi prosit o milost. Na krále zapůsobila, a Kukulínovi byla udělena milost, pod podmínkou, že co ví si nechá pro sebe, a bude krále holit do smrti. Kukulín s radostí přijme, ale po čase se souží, a stále víc ho trápí, že to co o králi ví nemůže nikomu nadosmrti říci. Matka si toho všimla, a doporučila mu, ať jde za poustevníkem, který žije v lese, že ten mu určitě poradí, co má dělat. Poustevník mu poradil, ať to co ho souží našeptá do jedné staré lípy, a že se mu uleví. Kukulín tak ještě ten den učinil, a opravdu mu to pomohlo. Za čas král uspořádal velikou hostinu, a když tam jeli hudebníci, basista zjistil, že někde ztratil kolíček od basy. Basa na bála začala hrát sama, a vyhrávala, že král má oslí uši. Když už se to provalilo, král své uši přestal schovávat, a poddaní si časem zvykli.
— 1 —
Lehce ironický příběh holiče Kukulína, který jako jediný odhalil tajemství oslích uší svého krále a svěřil ho kmenu staré vrby, aby pak jiný málem zaplatil životem za jeho nečekané zveřejnění, je na první pohled shovívavou, téměř dobromyslnou básnickou hříčkou. Pod povrchem se však skrývá nefalšovaný výsměch hlouposti a krutosti korunovaných hlav a kritika systému, který dává jedinému člověku neomezenou moc nad životy ostatních lidí. Klidný, téměř rozmarný tón pohádky i její smírný závěr jsou v účinném ironickém kontrastu k vážnosti obsahu a k nezastírané kritice panovnické zvůle.
Obsah
Satirická báseň Král Lávra v sobě obsahuje motivy irské lidové pověsti, kterou si Havlíček na počátku roku 1852 v Brixenu přeložil z německého podání Moritze Hartmanna, otištěného v časopise Deutsches Museum.
Vypráví o starém králi Lávrovi, jehož lid miluje pro jeho chytrost a dobrotu. Panovník má jedinou slabinu - nechává se stříhat a holit jen jednou za rok a svého holiče vždy pošle na šibenici.
Jednoho roku vyšel los na holiče Kukulína, syna staré vdovy, která měla na světě již jen jeho.
Kukulín krále ostříhal a oholil a byl veden na šibenici, když přišla Kukulínova matka ke králi a řádně mu vyčinila za jeho divné chování. Král se zastyděl a ustanovil Kukulína svým vrchním holičem na oplátku za to, že bude mlčet o tajemství, které král schovává pod vlasy.
Kukulína však začalo kvůli královu tajemství tížit svědomí. Jeho matka mu poradila, ať zajde za starým poustevníkem, jenž mu dozajista poradí. Poustevník řekl holiči, ať své tajemství řekne staré vrbě, což mladík také učinil a ulevilo se mu.
Král chystal velký hodokvas a k této příležitosti pozval muzikanty. Basistovi Červíčkovi se však ulomil z jeho nástroje kolíček, narychlo jej tedy musel uříznout ze staré vrby. Když pak chtěl na bále spustit muziku, basa namísto libých tónů vyzradila královo tajemství: "Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!"
Lidu nevadilo, že jejich král má oslí uši, naopak měli panovníka pro jeho zvláštnost o to více rádi. Jelikož se nikdy nepřišlo na to, kdo tajemství vlastně vyzradil, zůstal Kukulín královým holičem navždy.
— 2 —
Satira na námět irské pohádky o králi s oslíma ušima
O králi, který byl hodný a spravedlivý, ale jednou za rok se nechal oholit a holiče vždy dal pověsit, jelikož měl oslí uši. Nyní byl vybrán holič Kukulín. Byl to jedináček a jeho matka za něj velmi orodovala. Král se nad ním smiloval pod podmínkou, že nikdy nevyzradí, co viděl. Od té doby nebyl nikdo věšen a Kukulín se stal královým osobním holičem.
Po nějaké době to Kukulín už nemohl vydržet. Šel tedy pro radu k poustevníkovi, který mu poradil, aby se svěřil vrbě. Mezitím král chystal bál. Sezval ctěné hosty a muzikanty. Jeden hudebník, pan Červíček, ztratil z basy kolíček. Vyřízl si z vrby nový. Když ovšem začal hrát, basa zpívala: "Král má oslí uši, král je ušatec!" Král Kukulína propustil, ale mezi lid se už rozneslo, proč bylo tolik holičů již popraveno.
Po čase si ale všichni zvykli a Kukulín mohl krále stříhat i nadále, protože se nikdy neobjasnilo, jak na to basa přišla.
— 3 —
Ironická parafráze pohádky
Zaměřením skladby bylo vysmát se hlouposti všech korunovaných hlav, která je stejně nebezpečná jako zřízení, v němž je všechna moc dána jedinému člověku.
Báseň pojednává o irském králi, který byl na svůj lid velice mírný. Měl jen jednu chybu - vždy jednou za rok na letnice si nechal zavolat holiče, který ho oholil, ale poté byl pověšen na šibenici. Nikdo nevěděl, co krále k tomuto činu vede. Jednoho roku byl vybrán holič staré vdovy, která se ihned vypravila na zámek prosit za syna. Král se slitoval, ale holiče Kukulína si stejně nechal zavolat. Poté co král Kukulínovi prozradil svoje tajemství, Kukulín musel přísahat, že nikomu nic neřekne. Kukulín přísahal, a tak se stal královským holičem, tudíž už nikdy nebyl žádný holič pověšen. Jenže Kukulína tajemství sužovalo. Jeho matka si toho všimla a ptala se na důvod, jenže Kukulín, zavázán tajemstvím, mlčel. Matka ho poslala do lesa za poustevníčkem, který mu poradil, ať jde k soutoku dvou řek, kde stojí dutá vrba, které se může vyzpovídat. Tak se mu prý uleví. Holič tak učinil. Zanedlouho se konal na zámku bál, kde měla hrát kapela. Basák, pan Červíček, po cestě na zámek ztratil kolíček od basy, a tak si cestou uřízl nový - z vrby, do které se vyzpovídal Kukulín. Když na zámku hrála kapela, najednou Červíčkova basa začala řvát, že král má dlouhé oslí uši. Král dal Červíčka vyhodit, jenomže všichni už věděli jeho tajemství. Lidem to ale nevadilo, měli krále nadále rádi. Kukulín byl dál králův osobní holič, nikdy se nikdo nedozvěděl, jak se tajemství dostalo do basy...
— 4 —
Král Lávra je satira, jejíž děj přenesl autor až do dalekého Irska.
Stručný děj
V Irsku vládl král Lávra, který měl oslí uši. Byl sice hodný a u lidí oblíbený, nicméně, vždy jednou do roka se nechával holit, a aby holič nevyzradil jeho tajemství o oslích uších, nechal jej pokaždé zabít...
Jeden rok si vytáhl los Kukulín. Král ho však ušetřil smrti, neboť se mu zželelo jeho chudé matky. Kukulín ale musel slíbit, že tajemství o oslích uších nikomu neřekne.
Kukulína trápilo, že to nikomu nemůže říci. Dostal radu, aby vše řekl vrbě, že se mu pak uleví. Kukulín tak učinil.
Král jednou pozval muzikanty z Čech. Cestou však basista pan Červíček ztratil kolíček od basy. Spatřil vrbu (právě tu, jíž Kukulín vyzradil tajemství) a udělal si z jejího vrbového proutku kolíček nový. Ale když začal poté hrát, basa začala najednou bručet: "Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!"
Lid si ale na královy oslí uši zvykl a Kukulín se stal královým stálým holičem.
Citát z knihy
Způsobil tam s basou králi čistou věc,
jak na bále pustil po strunách smyčec,
tu řve basa, až všechno přehluší:
"Král Lávra má dlouhé oslí uši,
král je ušatec!"
— 5 —
Příběh je o irském králi, který se nechával ostříhat a oholit jen jednou ročně. I přestože nechal vždy každého holiče, který ho holil a stříhal, popravit, byl v zemi oblíben. Holiči se vždy dohadovali, kdo z nich půjde ke králi. Když to vyšlo zrovna jednou na Kukulína, měl dopadnout jako jeho předchůdci, ale protože jeho matka o něj nechtěla přijít jenom kvůli tomu, že provedl svou práci, byla u krále žádat o milost. Král svolil pod podmínkou, že si to, co viděl, nechá Kukulín pro sebe. Tím se stal i dvorním holičem.
Tajemství se mu nějakou dobu dařilo udržet, ale časem si matka všimla, že ho něco trápí. Poradila mu, ať vyhledá v lese poustevníka, ten že mu může pomoci. Měl jen jedinou radu. Když se vyzpovídá do duté staré vrby, která je u Viklova na stoku dvou řek, mělo by trápení zmizet. Hned to vyzkoušel, a ono to zabralo. Časem král pořádal bál a pozval i muzikanty z jiných krajů. Muzikant Červíček cestou lesem ztratil kolíček ke své base. Nebyl už čas ho hledat, a že šel zrovna kolem vrby, uřezal si proutek a z něj vyrobil nový. Byla to zrovna ta vrba, které Kukulín prozradil tajemství o králi. Červíček došel na bál, a když začal hrát, basa zpívala přes celý sál: "Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!" Muzikanta vyhodil, ale tajemství už stejně všichni věděli. Asi ani netušil, že i tak ho nikdo neodsuzoval a měli ho pořád stejně rádi.
— 6 —
Děj
Děj tohoto díla se odehrává v neurčité době, kdesi v Irsku.
Źil zde jednou jeden král, který se jmenoval Lávra.
Byl dobrým králem, avšak měl jeden špatný zvyk - pokaždé, když se nechal stříhat a holit, což dělal pouze jednou za rok, nechal ihned popravit dotyčného holiče.
Jednou byl vylosován holič jménem Kukulín, a když šel na popravu, šla se jeho matka přimluvit ke králi, a nakonec krále obměkčila.
Král si tedy zavolal Kukulína a ten musel slíbit, že nikdy nevyzradí, co viděl na králově hlavě a za to zůstal královým holičem napořád.
Ovšem Kukulínovi nedalo toto tajemství spát a tak jej pošeptal do staré vrby, aby si ulevil.
Dál se všem vedlo dobře až do chvíle, kdy král pořádal velkou slavnost a přijeli i hudebníci z Čech, avšak jeden z nich ztratil kolík z basy a vyřezal jej tedy právě z prutu staré vrby.
Jakmile potom začal hrát, basa spustila: "Král Lávra má oslí uši, král je ušatec!"
Král nechal hudebníka ihned vyvést, ale teď už stejně každý znal královo tajemství, a tak od té doby se král svýma ušima již více netajil a lid ho měl dále rád jako dobrého krále.
— 7 —
Tenhle příběh se odehrává v době, kdy v Irsku vládne král Lávra. Je to hodný, spravedlivý a ve všem dobrý panovník, ale má jednu podivnou zvyklost, totiž že si vlasy a vousy nechává stříhat jen jednou za rok. Ale kadeřníkovi se pokaždé odvděčí jak nejhůř může, pošle ho rovnou katovi do náruče. Až jednou, když los padne na mladého holiče, syna staré vdovy, se starý zvyk náhle zlomí. Matka nemůže strpět tu hroznou skutečnost, že její syn zemře, aniž by provedl něco hrozného, tak na krále naléhá, až ten si nechá zavolat mladého holiče. Řekne mu: "Když nikdy neprozradíš, co jsi viděl, když jsi mě holil, kat dnes nebude mít práci a ty se staneš mým dvorním kadeřníkem." Od té doby už žádný kadeřník nepřišel nadarmo pod šibenici a králi se ulevilo. Ale mladý holič je postupně sklíčenější a smutnější, protože je pro něj těžké tajemství udržet. Rozhodne se navštívit lesního poustevníka, který mu poradí, ať své tajemství řekne vrbě stojící kousek od vesnice. Tím se mu velice uleví a znovu je mu dobře. Za nějaký čas pořádá král slavnost, kde hrají i čeští muzikanti. Jeden z nich má v base kolíček z té vrby za vsí, protože původní ztratil. Když byl bál zahájen bál a hudba začala hrát, basa náhle spustila celou pravdu o královském tajemství. "Král Lávra má oslí uši," zazpívala. Od té doby už svůj nedostatek král nezakrýval a po nějaké době zanikly i řeči, všichni si na to zvykli a nikdo si ani nepomyslel, že je král ošklivý, nebo že je to odpudivé.
— 8 —
Jedná se o satirickou báseň s alegorickým příběhem. Děj byl kvůli přísné cenzuře umístěn do Irska a král dostal jméno Lávra. Král Lávra není zlý, lidi ho mají rádi, jen jednu slabost mu nemohou odpustit - jednou do roka se nechává holit a stříhat, odplatou holičovi je však poprava. Král totiž tají světu dlouhé oslí uši. Los připadne i na mladého Kukulína. V poslední chvíli před popravou uprosí matka krále, aby nechal syna žít. Král se slituje. Kukulín ale musí slíbit, že nikdy neprozradí, co viděl pod královskými vlasy. Dokonce se stane dvorním holičem. Tajemství jej velmi tíží, a tak ho na radu poustevníka všeptá do staré vrby. Náhodou procházejí kolem vrby čeští muzikanti, pan Červíček ztratil z basy kolíček, a proto vyřeže z vrby nový. Když pak začne na basu hrát na královském plese, tajemství je prozrazeno. K žádné katastrofě však nedochází. Lidé krále ujistili, že ho mají rádi, ba že mu dokonce dlouhé oslí uši sluší.
— 9 —
Král Lávra je vtipným zpracováním staré řecké pověsti od Karla Havlíčka Borovského, které potěší všechny generace. Irský král Lávra je milován svými lidmi, ale má jednu nectnost, holí a stříhá se jen jednou do roka a pokaždé nechá onoho holiče popravit. Tentokrát padne los na Kukulína, ale jeho matka za něj oroduje a král mu udělí milost pod podmínkou, že nikdy nikomu neprozradí, co viděl. Udržet tak velké tajemství je ale pro ubohého mistra holičského přetěžké...
Charakteristika postav
Král Lávra - hodný, dobromyslný, nechce ukázat světu své oslí uši, aby se nesnížil; přihlouplý
Kukulín - čestný, spravedlivý, diskrétní
Obsah
Král Lávra vládl dobře, lidé si ho vážili. Ale každý rok nechal popravit holiče, který ho stříhal. Los padl na Kukulína, syna staré vdovy. Vdova se u krále přimlouvala, aby Kukulína nechal žít. Král se zastyděl a bylo mu jí líto. Kukulín krále ostříhal a slíbil, že nepoví, že má král oslí uši. Tajemství ho tížilo a ničilo, matka mu poradila, ať si zajde pro radu k poustevníkovi. Poustevník Kukulínovi poradil, ať tajemství svěří vrbě. Kukulín tak učinil a ulevilo se mu. Král Lávra pořádal velký bál. Z Čech se na bál vypravili muzikanti, mezi nimi Červíček. Ten ztratil kolík z basy. Místo něj použil větev z vrby, do které Kukulín našeptal tajemství. Na bále, když Červíček hrál, vykřičela basa, že má král oslí uši. Červíček byl vyhozen, ale všichni už tajemství věděli. Král již tedy mohl chodit s nepřikrytou hlavou a lidé si na něj zvykli.
Citát z knihy
Způsobil tam s basou
králi čistou věc,
jak na bále pustil
po strunách smyčec,
tu řve basa, až všechno přehluší:
"Král Lávra má dlouhé oslí uši,
král je ušatec!"
— 10 —