23
Během prvních čtyř měsíců byl volební zápas mezi Sheilou McCarthyovou a Ronem Fiskem pozoruhodně slušný. Clete Coley sice nakydal nějaké to bahno, ale při jeho vzhledu a neukázněném vystupování si ho voliči těžko uměli představit jako soudce nejvyššího soudu. I když v Rinehartových průzkumech pořád získával kolem deseti procent, kampani se věnoval méně a méně. Průzkumy Nata Lestera mu dávaly pět procent, ale ty nebyly tak podrobné jako Rinehartovy.
Na začátku září, kdy do voleb zbývaly dva měsíce a kampaň se blížila do cílové rovinky, udělal Fiskův tým první nechutný krok směrem k žumpě. A jak se jednou na tuhle cestu vydá, už se zpátky nevrátí; ani to nejde.
Tuhle taktiku Barry Rinehart dovedl k dokonalosti při jiných volbách. Všichni registrovaní voliči dostali poštou leták od organizace, která si říkala Spravedlnost obětem soudů (SOS). Z titulu křičela otázka: „Proč civilní advokáti financují Sheilu McCarthyovou?“ Čtyřstránkový výpad, který následoval, se ale na tu otázku nepokusil odpovědět. Namísto toho ostře bušil do civilních advokátů.
Nejdřív to byl rodinný lékař, který tvrdil, že civilní advokáti a jejich žaloby pro nesmysly můžou za mnohé problémy v našem zdravotnickém systému. Lékaři, kterým neustále visí nad hlavou možná žaloba pro zanedbání péče, provádějí drahé testy a diagnostiku, které zvyšují náklady. Lékaři musejí platit obrovské pojištění zodpovědnosti, aby se chránili před nastrčenými žalobami. Z některých států to lékaře dokonce vyhnalo, takže se o jejich pacienty nemá kdo starat. Byl citován lékař
(z kterého státu, uvedeno nebylo), který prohlásil: „Nemohl jsem si dovolit platit takové pojistné a měl jsem už dost toho, že musím trávit hodiny výpověďmi a u procesů. Tak jsem prostě odešel. Dodnes si dělám o svoje pacienty starost.“Nemocnice v Západní Virginii se musela zavřít poté, co proti ní byl vynesen absurdní rozsudek. Vinen byl chamtivý advokát.
Potom leták zaútočil na pokladničky. Žaloby, které se množí jako houby po dešti, stojí podle jedné studie průměrnou domácnost 1800 dolarů ročně. Tyto náklady jsou přímým důsledkem vyšších pojistek na automobily a domy, plus vyšších cen tisíců domácích potřeb, jejichž výrobce pořád někdo žaluje. Dokonalým příkladem jsou léky, ať už volně prodejné nebo na recept. Byly by o patnáct procent levnější, kdyby advokáti soustavně neútočili na jejich výrobce velkými hromadnými žalobami.
Pak šokoval čtenáře přehledem některých nejbláznivějších verdiktů v zemi; byl to často používaný a spolehlivý seznam, který pokaždé vzbudil pohoršení. Tři miliony dolarů proti řetězci rychlého občerstvení za rozlitou horkou kávu, 110 milionů proti výrobci aut za špatný lak, 15 milionů proti majiteli bazénu, který byl ohrazený a zamčený. A tenhle hrozný výčet pokračoval dál a dál. Svět se zbláznil a v jeho čele pochodují úskoční advokáti.
Leták nejdřív tři stránky chrlil oheň a nakonec skončil velkou salvou. Před pěti lety jistá skupina podporující obchodní zájmy označila Mississippi jako „soudní peklo“. Tuto nálepku dostaly ještě čtyři další státy, a všechno by to vyšumělo do ztracena, nebýt Obchodní rady. Ta se zprávy zmocnila a rozmázla ji v novinách pomocí inzerátů. Teď se toho dalo šikovně znova využít. Podle SOS advokáti v Mississippi tak zneužívají soudního systému, že je teď stát doslova odkladištěm pro nejrůznější velké procesy. Někteří žalobci žijí úplně jinde. Mnoho advokátů sídlí jinde. Hledají tak dlouho, dokud nenajdou přátelský okres s přátelským soudcem, a tam pak podají žalobu. Výsledkem jsou přehnané rozsudky. Stát si vysloužil nedobrou pověst, a mnoho firem se proto Mississippi vyhýbá.
Desítky továren to tu sbalily a přestěhovaly se jinam. Tisíce pracovních míst jsou ty tam.
A za to všechno můžou advokáti, kteří samozřejmě milují Sheilu McCarthyovou, protože ta straní žalobcům, a proto advokáti zaplatí cokoli, jen aby u soudu zůstala.
Leták končil prosbou o zdravý rozum. O Ronu Fiskovi se nezmínil ani jednou.
Jeden hromadný e-mail pak odeslal stej…
