Stručný děj
Román rozehrává složitou spleť vztahů, v jejichž centru je Jana, mladá žena bez rodiny. Bydlí v domě manželů Rýdlových v Rozvadově, domě, který se jí stal vězením bez plotu, Vlčí jámou. Robert Rýdl, starosta vsi, povoláním veterinář, je uhranut starostlivostí své o dvacet let starší manželky Kláry. Klára, čím starší tím zapšklejší, majetnicky střeží svého manžela a komanduje všechny ostatní. Jana naváže s Robertem nejprve přátelský vztah, který však posléze přeroste ve skrytou lásku.
Robert zmítaný vnitřním rozporem dostane práci v Opavě, kterou přijme. Do "Vlčí jámy" se tak podívá jednou týdně. Původně se měli všichni odstěhovat do Opavy, což Klára nadšeně vítá. Robert musí však v naléhavé záležitosti do Prahy. Jana osamocená s tetou trpí a z mizérie ji vytrhne až doktor. Tento vnímavý člověk je pro Janu požehnáním. Snaží se jí pomoci z její životní situace a stanou se důvěrnými přáteli.
Vypadá to, že ze stěhování sejde, načež Klára onemocní. Jana s doktorem tak mají více příležitostí se vidět než kdy dříve. Teta však i přes doktorovo naléhání odmítá jakékoli léky a dokonce se nechce ani nechat vyšetřit. Robert urychleně přijíždí a svěří Janě, co ho trápilo. Nezbývá mu více než půl roku života. Musí se rozhodnout mezi tím, co by chtěl a tím, co mu připadá správné. Na přání Kláry se rozhodne skutečně se přestěhovat. Vzápětí však umírá. Klára nevydrží manželův náhlý odchod a sama podlehne nemoci. Jana s doktorem konečně nemají svázané ruce.
Román odhaluje na dřeň Robertovu slabost, kvůli které si vzal svou ženu a naopak její vlastnický vztah. Robert osciluje mezi Janou, která pro něj znamená novou šanci a manželským slibem, přičemž setrvání v současném stavu se zdá být ze všeho nejpohodlnější. Zajímavé motivace postav si samy říkají o konfrontaci.
— 1 —
Román líčí drama mladé schovanky, žijící v rodině nerovného manželství slezského zvěrolékaře, ve kterém vzájemné vztahy ovlivňuje přetvářka a přízemní požitkářství.
Sirotka Jany se ujímají bezdětní manželé. Dívka nazývá svou novou ochránkyni "tetou", snaží se být dobrou dcerou. Přimkne se k tetičce i jejímu muži čistou dětskou láskou. Nevidí tetiny chyby, neuvědomuje si, že je její pěstounka ve skutečnosti stárnoucí, klevetivá a sobecká žena, která se snaží Jany využít ve svůj prospěch. Potřebuje ji jako spojence proti obyvatelům městečka, kteří ji nenávidí.
Opakem je její muž Robert, o osmnáct let mladší, jemný a všemi lidmi uznávaný zvěrolékař a také starosta. Velmi si s Janou rozumí, ta svého otčíma miluje celým srdcem. Později se dětská láska promění v lásku ženy k muži. Robert žil poslední léta jen pro svou práci, chtěl tak potlačit pocit zklamání z neutěšeného manželství po boku zlé, majetnické ženy. S příchodem Jany, mladé, svěží dívenky si uvědomuje svůj omyl ještě mnohem více. Bezhlavě se do Jany zamiluje.
Láskou nesrovnatelně rozdílnou milují tak dvě ženy jednoho muže. Robert situaci nezvládá a prchá z tohoto trojúhelníku na delší čas úředně do Prahy. Jana zůstává s nic netušící tetičkou sama. Svádí nerovný zápas se starou ženou, jež střeží každý její pohled, každý krok, vyžaduje neustálou pozornost.
Robert přijíždí z Prahy domů. Svěřuje se Janě, že u něho propukla dlouho zanedbávaná srdeční choroba. Lékaři mu předpovídají pouhých šest měsíců života. Jana je zdrcena. Robert opět odjíždí, nemůže žít vedle dvou žen, z nichž jednu miluje a druhou nenávidí.
Teta je stížená záchvatem mrtvice a upoutána na lůžko. Jana prožívá hrozná muka. Teta ji týrá nesmyslnými požadavky, vymáhá dívčinu společnost. Jana se tak stává hospodyní, služkou a ošetřovatelkou. Je naprosto vyčerpaná, myšlenkami dlí u svého umírajícího otčíma.
Přichází zdrcující zpráva - Robert je mrtev. Smrt si však našla i tetu. Zemřela v agónii, aniž se dozvěděla o manželově úmrtí. Jana je zhroucena žalem. Při pohledu na mrtvou stařenu prchá pološílená hrůzou z domu ke svému jedinému příteli, městskému lékaři. U jeho dveří se v mdlobách zhroutí. Lékař, jenž Janu již od prvního setkání miluje, se jí s radostí ujímá a nabídne jí domov. Dívka tak začne po jeho boku nový, šťastnější život.
Realistický román, prostý sentimentality, spojuje v sobě aspekty psychologické, morální i sociální. Autorka prostřednictvím tety Kláry odhaluje sobeckost, prázdnotu a pokrytectví maloměšťáctví. Velmi přesvědčivě vystihuje duševní dramata Jany i Roberta, který trpí nerovným manželstvím se starší, bohatou ženou.
— 2 —
Kniha "Vlčí jáma" je rozdělena do čtyř dílů.
Jana - hlavní, osmnáctiletá hrdinka přichází do nového prostředí. Je sirotek a jako schovanky se jí ujme maloměstská rodina. V jejích prvních dojmech můžeme pozorovat, jak je rá- da, že zde, v prostředí plném hojnosti a dostatku, nachází nový domov. Jana je velice citlivé a hodné děvče, které si snad právě pro nedostatek lásky zamiluje svého otčíma, neboť ten jí tento cit dává.
Robert Rýdl - Janin otčím, je zvěrolékař. Ale zastává úřad starosty, takže na svou původní profesi nemá příliš času. Jako chytrý, nadaný a citlivý člověk je Janou velice obdivován. Líbí se jí jeho vystupování, jeho zpěv. Jana si o něm myslí, že je krásný člověk.
Teta Klára - má Janě nahradit její již dávno zesnulou matku. Zpočátku jí má Jana ráda, ale hned při první procházce mezi lidmi si všimne, že lidé nemají tetu vůbec rádi pro její úskočnou, sobeckou a lakomou povahu. Klára je člověkem, který je veli- ce nesamostatný a je závislá na svém muži. Také Jana postupem času poznává, jak hrozná teta ve skutečnosti je. Život s ní je pro Janu hotovým peklem.
První díl
Kromě svých adoptivních rodičů se Jana setkává také se služkou Paulou, děvečkou Marti- nou a starou služkou Petronilou. Dále poznává také tetku Karolínku. Ta je velice stará a žije sama, ale obě si jsou navzájem sympatické. Je jaro a Jana se setkává s prací na zahrádce. Každá maličkost ji teď těší. Když Jana poprvé vešla do domu, byla bledá a zkroušená starost- mi a bídou. Teď, když jí zčervenaly tváře a vypadá již lépe, jde poprvé mimo dům, a to do kostela. Při povinné procházce si všímá, že lidé nemají tetu rádi. Paula má na starosti koně a všechnu práci kolem nich. Jinak je tichá, zamlklá. Má rádá zvířata. Se starou Petronilou se stále hádá. Petronila bývala hezké děvče, ale cítila velký odpor k mužům, a vždy nějakému fyzicky ublížila, proto zůstala sama. Martina je velmi zbožná. Trpí astmatickými záchvaty, a má proto strach o své místo. Janina teta, která sama nezná starosti, žije klepy o celém městě. Z toho, jak mluví k Janě, je vidět, že je velice závislá na svém muži. Otčím má možnost dostat nové místo jako šéf veteri- nářské služby v Opavě, která je od Rozvadova, kde rodinka žije dosti vzdálená. Celá rodina by se musela přestěhovat, pole by se musely pronajmout a další starosti. Nakonec ale teta Klára souhlasí. Robert odjíždí na půl roku do Opavy. Klára zatím vše zařídí a otčím bude jezdit na víkendy domů. Teta si nedokáže představit, jak to bez svého Roberta vydrží. V rámci příprav teta s Janou navštěvují Robertovu matku. Chtějí všem příbuzným sdělit novinu o Robertově povýšení a jejich stěhování. Ve vzpomínkách Robertovi matky, ale především sestry, se dovídáme o otčímově dětství a jeho chudé minulosti. Při stěhování se vždy narazí na nějáké staré nepotřebné věci. Vzpomíná také teta. Jak bohaté a bezstarostné dětství měla a hrozné manželství. To trvalo celkem 7 let. Zpočátku bylo šťastné, ale manžel pomalu umírá na rakovinu jater. Klidný život teď v létě probíhá pouze o sobotách, kdy je otčím s rodinou. Teta a Jana jedou v červenci do Opavy na Matiční den, starou tradiční slavnost. Obě se těší na otčíma. Teta se ale velice nevkusně a staromódně oblékla. Je o dost starší než otčím - o 16 let. V jejím hrozném oděvu tento rozdíl ještě více vyniká. Kolemjdoucí lidé se tetě posmívají a ukazují si na ni. Otčím je velice zdrcen. Snad již dále neunese to přetěžké břemeno až příliš bezmezné tetiny lásky. Když otčím přijíždí po 14 dnech opět domů, oznamuje, že odjíždí do jara do Prahy jako odborový přednosta ministerstva zemědělství. Jana si uvědomuje, že se tak rozhodl již v Opavě v Matiční den.
Druhý díl
Teta se teď nudí ještě více a stále se zlobí. Žije pouze dopisy. Janu potká velká svízel. Rozbolel jí zub. Teta má ale velký odpor k cizí bolesti, která je viditelná. Místo toho, aby děvče těšila, nadává jí. Nepochopené chudince Janě naštěstí pomůže zubař. Je podzim - doba sklizní brambor a ořechů. Jana nalézá novou zábavu a útěchu v četbě knih. Koně jsou prodány a Paula odchází. Posledními pracemi jsou sklizeň řepy a nakládání zelí. Otčím přestal psát a teta je z toho velice nervózní. Jana se jí snaží všemožně utěšovat, ale zdá se jí to čím dál horší. Náhle otčím bez oznámení přijíždí. Jana se na něho s velikou radostí vrhá. Pociťuje, že žárlí na tetu, která může být s otčímem stále. Snad své city ani pořádně nechápe, ale je z nich zmatená. Otčím opět odjíždí. Dalším rozptýlením je svátek Všech svatých. Teta mrtvé a hřbitov přímo nesnáší. Ale to, že se snaží mít hrob její rodiny co nejlépe vyzdobený, je otázkou prestiže a majetku. Velkou radost Janě přináší rozhovory a doučování s hochy, kteří přes zimu pobývají u tet- ky Karolínky. Tak plyne rychle a klidně zima. V myšlení otčímově probíhá spor mezi odpovědnými závazky k jeho ženě a touhou po mladé a krásné Janě. U tety se objevuje divná věc. Nemoc. Velmi nepravidelný a chvílemi ustávající tep srdce. Před zimou se zabijačkou doplňují zásoby masa. Blíží se vánoce, a proto otčím přijíždí domů. Konečně je zase trochu klid. Nastává štědrý den. Všude se peče, vaří a Jana si vynutila vánoční stromek. Ve vzduchu je báječná atmosféra. Otčím vzhlíží k Janě, jako ke krásné bohyni. Otčím a Jana neudrží své city, padnou si do náručí a jejich rty se setkají. Jana je tak nešťastná z těch nezadržitelných citů. Neví co má dělat.
Třetí díl
Když se teta doví, že otčím se zase chystá na cestu přijde na ní opět "srdcetřas" (jak tuto nemoc sama nazvala). Otčím jde pro doktora. Ten zjišťuje, že je to stářím. Doktor dochází na pravidelné kontroly. I Jana pozoruje na tetě znaky stáří a všelijachých chorob. Už brzy při- jde jaro. Jana s tetou čekají na otčímův povel, aby se začaly všechny přípravy na stěhování. Pak dostane teta dopis s nějakým hrozným obsahem, po němž dostává srdeční záchvat. Když si Jana dopis přečtě, zjišťuje, že stěhovat se budou až na podzim, a to kvůli otčímovím povinnostem. Tetu ničilo to věčné čekání a jeho prodloužení bylo tak hroznou ranou. Za několik dní je teta docela v pořádku. Nemůže sice chodit, ale mluví a myslí již zcela normálně. Velice se zlobí na Roberta. Ten náhle opět přijíždí. Když jsou s Janou sami, vysvětluje jí ten odsun. Otčím má těžkou srdeční chorobu. Dokteří mu dávají maximálně 6 - 7 měsíců. Jana je otřesena.
Čtvrtý díl
A opět je jaro, blíží se velikonoce. Jana často utíká do ticha a klidu chaloupky tetky Karo- linky. Teta Klára má strach, aby si doktor, který za ní dochází, nemyslel na Janu. Vždyť by pak mohla zůstat sama, a to přece nejde. Odhání jej proto do ústraní. Doktor má však nějaké podezření, ale musí čekat "v záloze". Aby Janě nebylo smutno, donese jí Vojta - jeden z hochů od tetky Karolinky, malé štěňátko. Teta naštěstí toho malého příživníka povolí. Jana mu dává jméno Cvoček. V létě přijíždí otčím domů. Teta opět žije pouze stěhováním a vůbec si nevšimla, že jiskra Robertova života již vyhasla. Klára velice naléhá, a proto všichni jedou do Opavy, podívat se na staveniště jejich budoucího domova. Za nedlouhou dobu otčím odjíždí do Prahy. Jana se za ním dívá s velkým smutkem v očích a obavami neboť ví, že 7 měsíců již uplynulo. Stará Petronila ubližuje Cvočkovi a nejraději by jej zabila. Jana je z ní a toho dusivého prostředí, plného nepřátelství, nešťastná a nemohoucí. Na procházce se Cvočkem potkává spřízněnou duši, která s ní cítí - doktora. Ten se jí svěřuje, jak moc jí má rád. Nabízí ji sňatek. Jana se ale cítí být zavázána. Věci se již balí do krabic, ale teta znatelně chřadne. Málo jí a často spí. Martina je vyhozena kvůli astmatickému záchvatu. Cvoček cestuje pryč ke známým, protože teta jej již dále nesnese. Otčím ještě přijíždí domů. Je překvapen všudypřítomným zmatkem. S ostudou se omlouvá Janě, že musí toto vše snášet. Teta je v hrozném stavu, ale tím, že oble- čená a obutá sedí, od sebe odhání smrt. Ministerstvo povolává otčíma kvůli moru a jiným ne- mocem zvířat, které se šíří. Teta stále jen sedí a snad již ani nic nevnímá. Pak náhle jednoho dne zazvoní telefon. Otčím je mrtev. Jana nechce, aby se teta něco dozvěděla. Když přichází k ní, zjišťuje, že je také mrtvá. Umřeli pravděpodobně zhruba ve stejnou dobu. Jana se zhrou- tila. Když se probere, ocitá se v příjemném prostředí, kde je také její psík Cvoček. Doktor jí slibuje, že se vynasnaží, aby byla šťastná.
— 3 —
