Advent (Jarmila Glazarová)

Podpořte LD sdílením:

Share

Anotace

Baladické prostředí chudých Beskyd rámcuje tragický příběh ženy, vyvržené vesnicí pro syna-pohrobka. Aby zajistila budoucnost svého dítěte, provdá se Františka za sedláka Podešvu, jehož hrubost, sobectví, bigotnost a nevěrnost trpělivě a odevzdaně snáší. Musí přitom bezmocně přihlížet, jak se jí syn odcizuje a morálně se křiví. Avšak ustavičné urážky a týrání probudí i v mírné Františce vzpouru. Po noci, kterou prožije v úzkostech o syna a v mučivých vzpomínkách na minulé útrapy a křivdy (celý román je vyprávěn formou retrospektivních záběrů), skoncuje se starým životem.

Ve svém posud nejlepším románovém díle vylíčila Jarmila Glazarová, jak kapitalistická společnost znetvořovala člověka, v jakém otroctví žila venkovská žena a jak neradostně a křivě vyrůstaly děti.

Františce Plesníkové se při kácení stromů zabije manžel. Zůstane tedy sama se synem Metodem.

Po čase se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Ze začátku Františka cítí k manželovi vděk, že ji dostal z bídy a postará se o ni i o jejího syna.

Později to však přejde. Začne ji trýznit děvečka Rozína. Manžel jí je potom i nevěrný s Rozínou. Trápí ji i syn Metod. Jednou když se za mrazivé noci nevrátí domů, celá nešťastná se ho vyrazí hledat. Nachází ho na seníku. Avšak na seníku byl i Podešva s Rozínou. Františka byla již tak utrápená, že vůbec nevěděla, jestli to je skutečnost, tak odhodila lucernu, vzala Metoda, zavřela závoru od seníku a odešla. Podešva i s Rozínou uhořeli.

— 1 —


Tragický Příběh ženy bojující za šťastný život svého syna a za záchranu sebe samé - z lásky k dítěti se provdá za chamtivého sedláka.

Tento baladicky laděný příběh je situovaný do doby počátku 20. století. Román se odehrává v beskydských horách za nepřízně počasí a situací kolem hlavní hrdinky. Tento neskutečně vystavěný příběh se stal jedním z nejznámějších děl Jarmily Glazarové. Na tento motiv byl natočen i stejnojmenný film Advent (1956).

Autorka zde využívá velice pestrý a květnatý jazyk - rozvité věty s vysokým množstvím přídavných jmen, archaická slova, historismy, použití nářečí, velká čtivost, slohový postup popisný, vyprávěcí, částečná autobiografie, subjektivita, er-forma, realistický popis doby, vyprávění příběhu retrospektivně (vzpomínky).

Hlavní postavy

Františka Plesníková - hlavní hrdinka celého románu; statečná žena, která se obětuje pro svého syna, ovšem nakonec je to ta nejhorší varianta, kterou Františka zvolila; stává se z ní nešťastná žena, nenaplněná, která se snaží svůj život i život svého syna změnit, ale čím více se snaží, tím se její situace zhoršuje

syn Metod - Františky syn, který se postupně odcizuje "domovu" i Františce; utíká a později je nezvěstný; může za to jeho otčím, jenž ho neustále kárá, nadává mu, a tak Metod vidí jediné východisko v opuštění matky a domova; tím prohlubuje Františčino trápení a žal

statkář Podešva - vdovec, který nabídne Františce zázemí a oporu; zprvu milý a citlivý, později velice kritický, nespokojený s ničím a podezřívavý; sobec, jenž využívá Františčinu dobrotu

Rozína - děvečka, která bydlela u statkáře Podešvy ještě dříve, než se nastěhovala Františka; velice tvrdá a necitlivá žena, jež si jde pouze za svým; má potěšení v tom, že může Františku trýznit; je Podešvovou milenkou, která nad statkářem drží pevně ruku

Stručný děj

Vše začíná velice tragicky - Františka se zamiluje, otěhotní a její milý nešťastnou náhodou umírá. V ten okamžik se Františčin život změní v peklo. Jako svobodná matka je vyhoštěna na okraj společnosti. Když se jí tedy nabídne statkář Podešva, ona svoluje. Ví, že tím zachrání své dítě před pomluvami a chudobou. Ovšem vše se postupně mění, stejně tak i statkář Podešva. Františku a jejího syna tyranizuje nejen on, ale i děvečka Rozína. Metod utíká a Františka se ocitá na pokraji propasti. Když přistihne svého muže s Rozínou na seně, propadá se její život a vše, o co se snažila, do nicoty. Svého syna nakonec Františka objeví na seně a tam se jí připomene také vidina jejího muže a Rozíny. Hodí po nich lucernou a celý statek spolu s jeho obyvateli hoří až na Františku a jejího syna - ti odcházejí spolu vstříc novému životu.

— 2 —


Baladický osud mladé valašské ženy a jejího nemanželského dítěte po boku hrabivého pasekáře. Pohled na těžký život v Beskydech, obraz zaostalého světa a vzpoury proti němu.

Stručný děj

Františka se zamiluje do Jana. Tajně se s ním schází. Jan ale při kácení stromů zemře. Františka zjistí, že je těhotná. Narodí se jí syn Metoděj.

Františka se zalíbí vdovci Podešvovi. Františka souhlasí se svatbou, aby se ona i její syn měli lépe.

Na statku žije ještě děvečka Rozína. Ta nemá ráda ani Františku ani Metoda.

Metoda nemá rád ani Podešva a chová se k němu zle. Chlapec proto často utíká z domova.

Jedné mrazivé noci opět uteče. Františka ho celou noc hledá. Najde ho v seníku. Také tam spatří svého muže, jak ji podvádí s Rozínou. Františka neví, jestli je to jen přelud. Ve zlosti hodí do seníku lucernu. Seník shoří a Rozína a Podešva uhoří.

Hlavní postavy

Františka - hezká, chudá, nešťastná

Metod - syn Františky, nešťastný

Podešva - zlý, nevěrný, sedlák

— 3 —


Baladický příběh se odehrává na samotě v beskydských horách. Svobodná matka Františka Plesníková (otec jejího syna byl zabit padajícím stromem při kácení) se provdá za mnohem staršího vdovce Podešvu. Nejprve k němu cítí velkou vděčnost, že ji vytrhl z chudoby a učinil svou ženou, ale brzo se dostaví rozčarování. Život na mužově opuštěné usedlosti se stává peklem. Na každém kroku ji trýzní děvečka Rozína, která až do jejího příchodu zastávala úlohu hospodyně. Hospodář vše přehlíží, neoceňuje píli a trpělivost své ženy, zraňuje ji nedůvěrou a neustálým podezíráním. Františčina syna Metoda nemá rád, ukládá mu těžké práce. Veškerý Podešvův majetek je připsán jeho dospělému synovi z prvního manželství. Největší zklamání a ponížení ji však stihne, když po roce manželství zjistí, že ji Podešva podvádí s Rozínou. Zarmucuje ji i Metod svými nezbednostmi a tuláctvím. Jedné mrazivé noci se Metod nevrátí domů. Františka prožívá hodiny hrůzy. Konečně jej nachází schovaného na seníku. Najednou jí před očima vyvstane obraz, který ji často pronásleduje - Podešva a Rozína přistiženi při nevěře. Zesláblá utrpením nevnímá, co je přízrak a co je skutečnost. Netuší, že se oba opravdu vplížili do seníku. Hází po svém přeludu lucernu. Odvádí Metoda a zavře seník na závoru. Za chvíli je seník v plamenech a Podešva s Rozínou uhoří...

— 4 —


Hlavní postavou této knihy je Františka, velmi hezká dívka. Chlapci se kolem ní točili, ale její matka neměla ráda zálety. Do Františky se zamiloval Jan z Polany. Tajně se scházeli a chtěli se vzít. Jan byl dřevorubec a jednou ho zabil strom. Františka zjistila, že čeká dítě, ale matce nechtěla nic říct. Rozhodla se, že si nechá dítě vzít, ale bylo už pozdě. Narodil se jí syn Metoděj. V té době byla velká pohana mít dítě za svobodna. Františka šla sloužit a chlapec si hrával u hajných. Protože Františka byla pěkná, zalíbila se vdovci Podešvovi. Sedlák bydlel v horách a měl jednoho již ženatého syna. Františčina matka i příbuzní ji přemlouvali, aby si vdovce vzala, že se bude mít dobře ona i chlapec. Ještě před svatbou se ukázalo, že to Františka nebude mít lehké. Na Podešvově statku bydlela děvečka Rozina. Povídalo se, že s ní má sedlák poměr. Rozina se snažila ze všech sil překazit svatbu. Po svatbě byla Františka více služkou než selkou a malému Metodějovi bylo velmi křivděno. Ani jeden z nich neslyšel vlídné slovo, Františka jen hrubé nadávky a urážky, Metoděj byl navíc bit. To všechno nejen od sedláka, ale i od Roziny. Metoděj nakonec z domu utíkal a vracel se potají, někdy až za týden. Jednou, v době tuhé zimy, se nevracel, venku byl silný mráz. Františka měla o Metoděje velký strach, sedlák však řekl, že by bylo lépe, kdyby někde zmrzl. To Františku velmi rozčílilo a šla Metoděje hledat. Našla jej úplně promrzlého zahrabaného v seně. Když se od Metoděje zvedala, uviděla ve dveřích postavu sedláka a děvečky. Myslela si, že to jsou jen stíny, hodila po nich lampou, vyběhla ven a zavřela závoru. Nebyly to však stíny, ale lidé. Seno ve stodole se od hořící lampy vznítilo a sedlák s Rozinou uhořeli.

— 5 —

Ukázky

Ubohý skřítek v mámině kazajce. Rozíniny boty na nohou, přes hlavu a ramena pytel, v červené ruce bič.

Ubohý malý námořník, který s nespolehlivým loďstvem vyplouvá nad vzduté moře mlh plné nástrah, s nevěrnou posádkou, na niž nelze spoléhat.

Po deseti krocích se za nimi závěs uzavřel, pohltiv hlasy zvonků a kopyt na kamení chodníku.

Františka mele obilí a její srdce, plné úzkosti, sleduje Metoda krok co krok. Od hučícího kamene mlýnku klopýtá přes kořeny a pařezy rubiska, skáče přes kameny potoka a boří se do mokrého mechu. Rousá se a vlhne ve vysoké trávě v seči. Třesouc se sychravou zimou, krčí se pod prohnutou větví jedle, se které krůpěje těžce kapou na ramena, prolínají pytlem i kazajkou a studí. Mlýnek hučí a mouka šelestí a každý zvuk budí představu kanoucí vody, mokra, zábnutí.

Trvá to věčně, než Metod obejde horu. Františka odbíhá od práce a vyhlíží oknem kuchyně. Ale v plovoucí mlze lze stěží rozeznat plaňky plotu.

Informace

Bibliografické údaje

  • 17. 2. 2024