Magor dětem (Ivan Jirous)

Tak už hajinkej, Františko

Tak už hajinkej, Františko,
peřinku dáme na bříško.
Slepičky šly už spinkat taky,
utichl vítr, spí i mraky,
broučci zalezli do jehličí.
Vzhůru jsou jenom andělíčci,
aby tě ohlídali v noci
na nadýchaném obláčku.
Dobrou noc, ty můj miláčku.


Ať ryby vykulujou oči
voda se stejně nenamočí

u sporáku se kocour směje
oheň se taky nezahřeje

usnuli pod kamenem hadi
zima se nikdy nenachladí

kominík mával štětkou v síni
saze se vůbec nezašpiní

nad hrncem tančili komáři
pára ta už se nevaří

a holčičky si pomyslí
táta nám napsal nesmysly


Ptaly se nebe obláčky:
proč mají ptáci zobáčky?
Ptal se paprsek sluníčka:
proč mají ptáci peříčka?
Ptala se mámy holčička:
proč mají ptáci očička?
Máma jí řekla za chvíli:
aby se Františce líbili.

Františka tiše zašeptá:
a mne se nikdo nezeptá,
proč mají myši kožíšky?
Zeptej se na to Františky.
Proč mají fousy kočičky?
Zeptej se na to Františky.
A Františka ti odpoví:
Pán Bůh je chce mít takový.