Hlavní postavy
Meneláos – král Sparty, manžel unesené Heleny – nejkrásnější ženy
Agamemnon – mykénský král, po návratu domů zavražděn svojí manželkou Klytaimnéstrou (Aischylos: „Oresteia“)
Priamos – vládce Tróje, otec Parida, krasavce kvůli němuž vypukla Trójská válka
Hektor – syn Priamův, „štít Tróje“, nejušlechtilejší z bojovníku Trójské války
Achilles – největší z reků, zranitelný pouze na patě
Odysseus – lstivý ithacký král, „autor“ nápadu o trójském koni
Penelopa – věrná Odysseova žena, dodnes je prototypem správné manželky
Telemachos – Odysseův syn
Ilias
„Báseň o Iliu“ je datována do druhé poloviny 8. stol. př. Kr., je nejstarším v úplnosti dochovaným eposem a zpracovává epizodu z okruhu pověstí o trojské válce. Dělení eposu o 16 000 daktylských hexametrech pochází pravděpodobně až z 2. stol. př. Kr. – asi od Aristarcha ze Samothráky.
Epos pojednává o 51 dnech posledního (desátého) roku dobývání maloasijské Tróje (=Ílion). Důvodem k válce byl únos Heleny, manželky spartského krále Meneláa, Paridem – synem Trójského krále. Meneláos požádá o pomoc další řecké panovníky pod vedením mykénského panovníka Agamemnona se achájské* vojsko vydává do boje. Děj Iliady začíná v okamžiku hádky mezi Agamemnonem a nejudatnějším řeckým bojovníkem – neporazitelným Achillem. Od tohoto konfliktu se odvíjí další děj, prokládaný epizodami popisujícími předchozí události (narození Parida, Paridův soud, obětování Ifigenie, …). Trója je nakonec dobyta pomocí lsti ithackého krále Odyssea, který vymyslí obrovského dutého dřevěného koně, do kterého se ukryjí nejudatnější řečtí bojovníci, a který je před branami Tróje ponechán „na usmíření bohů“, zatímco achájská vojska zdánlivě vyklízí bitevní pole a navrací se domů. Důvěřiví Trójané koně vtáhnou do města (protože je příliš velký musí zbořit své nedobytné hradby) a oslavují bohy dlouho do noci, což je učiní neschopnými boje s navrátivšími se nepřáteli. Trója je krutě a důkladně vypleněna, Helena se vrací k Meneláovi a hrdinové domů.
Ilias představuje společně s Odysseou vrchol veršované epiky již brzy po svém vzniku a dochovala se nám i díky tomu, že byla přijata jako historický pramen.
Zajímavostí jistě je, že v případě Trójské války se nejedná o fikci, ale epos byl založen na hisorických faktech. Trójská válka byla pravděpodobně důsledkem bojů o nadvládu v Řecku cca ve 12. století př. Kr. Město Trója (situované na pahorku Hissarliku na severozápadě malé Asie) bylo - na základě Homérovy Iliady - objeveno amatérským archeologem Heinrichem Schliemanem.
*Achájové=řecká kmenová skupina, která do Řecka přichází v 12. století př. Kr.
Odyssea
Tento epos pravděpodobně pochází z počátku 7. století př. Kr. a je považován za vrcholné dílo řecké literatury archaického období. Odyssea je, na rozdíl od Iliady, většinou vyprávěna ich-formou. Zatímco Ilias je především dějepravnou, Odysseia popisuje osudy ithackého krále Odyssea, navracejícího se z Trójské války domů. Příběh také již není příliš ovliňován bohy (v Iliadě na Olympu dokonce probíhají „boje“ mezi bohy o to, jak se situace v Tróji bude vyvíjet) - největší význam zde má jistě Poseidón, kterého si Odysseus znepřátelí a který Odysseovi klade do cesty různé překážky, takže se ithacký král vrací domů až po dalších deseti letech. Jeho žena Penelopa však na něj věrně čeká, ač o její ruku usiluje mnoho nápadníků.
Význam Odyssey spočívá především v tom, že se stala základem pro helénistický dobrodružný epos, který se později vyvinul v samostatný typ v rytířském románu (zvláště v 16. století v pikareskním románu), který je charakterizován putováním hrdiny s řadou dobrodružství. Téma Odysseova putování se později stala inspiračním námětem nejen spisovatelů (J. Joyce, N. Kazantzakis), ale i hudebníků (např. Monteverdiho opera „Odyseův návrat do vlasti“)
