Valerie a týden divů (Vítězslav Nezval)

Surrealistická próza, v níž autor s nespoutanou fantazií dává sedmnáctileté dívce prožít týden neuvěřitelných příhod, které objasňují skrytá tajemství jejího rodu.

V mozaice příhod na hranici snu a reality zavádí Nezval čtenáře vybroušeným stylem do barvitého a částečně hrozivého světa fantazie a podvědomí, kde obludně zhmotnělé lidské vášně ohrožují a snaží se zahubit mladičkou nezkušenou dívku a jejího záhadného utajeného bratra.

Sugestivní příběh, inspirovaný takzvanými černými romány, dokládá nejen autorovu zálibu v rekvizitách gotického románu, ale především bohatou fantazii a vypravěčské mistrovství.

Postavy

Valerie, její babička Elza, Orlík, "Tchoř" Richard, Gracián

Stručný rozbor

V předmluvě Nezval píše, že tato knížka je "napsána z lásky k tajemství starých vypravovánek, pověr a romantických knih. Básnické umění, zdá se mi, není ničím jiným než splácením dluhu životu a jeho tajemstvím. Píši ho těm, kteří se občas rádi zastavují nad mystériemi starých domů, sklepení... Chci podat evokaci pocitů.".

Černý román - gotika, vracení se k minulosti, řešení záhady, hororové prvky, optimismus, jakoby středověk - kejklíři a upálení, občas autor promlouvá, časté dialogy

Podle této knihy byl natočen film v roce 1970, režisérem byl Jaromil Jireš.