„Čtyři jména,“ povzdechl si Mauchly. Zíral na stůl v Lashově kanceláři. Ležely na něm dva listy papíru, které poskytl Silver. Byly stále přeložené. / „Napadá tě, proč Líza označila právě tyhle čtyři?“ zeptala se Tara přes stůl. / Mauchly zvedl papír, na kterém bylo vytištěno jediné jméno. „Gary Handerling. To mi nic neříká.“ / „To je jeden z filtrařů,“ odpověděla Tara. / „Z koho že?“ zeptal se…

Více
  • 7. 3. 2025

MUŽ NA NÁSPU POMALU odtáhl vysílačku od ucha. Tentokrát ji neuložil za opasek, ale do pytle, vedle tlustého paperbacku. Na okamžik se na knížku zahleděl: první díl Proustova Hledání ztraceného času. Potom ji impulzivně vyndal, listoval ušpiněnými stránkami k zahnutému rohu, který si udělal před chvílí. / Pro Water Buffala nebylo čtení přirozenou potřebou. V mládí dělal spoustu rošťáren, takže mu na čtení…

Více
  • 7. 3. 2025

Kuchyň měla úzkostlivě čistou, v troubě pečeni, pod kterou se pomalu opékaly brambory. Cissy se spokojeně rozhlédla. Dokonce i Joovy nedělní noviny uspořádala na konci stolu do víceméně úhledné hromádky. Nebude mít žádné výčitky, když pojedou se Susan do redallského domu a dají si s Dianou šálek báječně umleté kávy z obchodu v Ipswich. Posedí v tom koutku u krbu, kde je vždycky nepořádek a plno… / …

Více
  • 7. 3. 2025

  / Jess se zničehonic probudila a ještě chvíli hleděla do stropu. Bylo už světlo a hluk provozu sílil. Bytem se linula vůně ranní kávy. Jess zdráhavě vylezla z postele a zamířila do sprchy. / Kim a Stephanie už seděly v kuchyni. Když se konečně objevila, někdo jí nalil kávu. „Včera v noci tu by Dan,“ hlásila okamžitě. „Čekal dole, až se vrátím domů.“ / „Co se stalo?“ zděsila se Stephanie. Mlčky na sebe…

Více
  • 7. 3. 2025

  / Sam se v letadle pevně opřel. Nenáviděl okamžik startu a tlak na svém těle, jak letadlo zrychlovalo, plochu uhánějící pod koly a měnící se čmouhy venku za okénkem, které šálily zrak, a vědomí, že je uvězněn a připásán k trupu letadla, které se bez jeho přičinění řítí a odnáší ho bezmocného, kam se mu zachce. Zoufale soustředil pohled na tabulku „Nekuřte prosím“ a čekal, až lehké škubnutí…

Více
  • 7. 3. 2025

  / 1 / Odjel jsem zpátky do bungalovu a měl jsem věru o čem přemýšlet. Zavezl jsem vůz do garáže, aby nestál na slunečním žáru, odemkl hlavní vchod a šel do ložnice. Svlékl jsem se, natáhl si plavky, popadl ručník a vydal se k moři. / Dvacet minut jsem si zaplaval, pak jsem se vrátil k domu, posadil se do stínu na verandě, položil si nohy na zábradlí a uvažoval o různých věcech, které jsem objevil. / Musel jsem se…

Více
  • 7. 3. 2025

Z RUKOPISU H / Protentokrát Emersonova nezdolná archeologická vášeň ustoupila vášni ještě naléhavější. Ač většinou dodržoval železnou disciplínu a honil všechny své svěřence každé ráno do práce ještě za rozbřesku, nyní se nemohl dočkat nové hračky. Rozebrání přepravovaného automobilu mělo své opodstatnění. Vůz bylo nutno naložit na plochý železniční vagon, přičemž manipulační metody Egypťanů…

Více
  • 7. 3. 2025

2 / Když Jay začal pohupovat šarlatovou šňůrou, viděl, že Sophie pozoruje každý jeho pohyb. Cítil se velmi sebejistě. Věděl, že Sophii vyděsil, a bylo mu jasné, že vyděsit otcovu manželku není jinak snadné. Také si povšiml, jak ji vyvedlo z rovnováhy jeho nepokryté přiznání, že si do apartmá přivedl holku. / Raději bych to neměl přehánět, pomyslel si. Pro jistotu ji začnu uklidňovat. Nesmím připustit, aby se…

Více
  • 7. 3. 2025

Když Solly odešel, zašel jsem dolů umýt vůz a při práci jsem uvažoval o tom, co jsem se dozvěděl. / Jestli si Helena namlouvá, že vyzraje na Národní důvěru tak, jak se jí to podařilo s tou předchozí pojišťovnou, tak ji čeká nemilé překvapení. Národní důvěra si ji podá a rozmázne ji po zdi. / Měl jsem dojem, že se musím spokojit s těmi dvěma tisíci šesti sty dolary, které mi dal Dester, a odepsat peníze z té…

Více
  • 7. 3. 2025

3 / Ležel jsem pod dekou na podlaze Davisovy otlučené fordky a potil jsem se. Davis se taky potil, nebo to aspoň tvrdil. / „Bože,“ zvolal, „tady se to poldama jen hemží. A každou chvíli po nás začnou střílet.“ / „Nevadí,“ opáčil jsem. „Do mě se netrefí. Já tu jsem pěkně schovanej.“ / „Ale já ne,“ zasténal Davis a šlápl na brzdu. „Tak, a jsme nahraný. Chtějí, abych zastavil.“ / „Jen klid,“ konejšil jsem…

Více
  • 7. 3. 2025

Dave Fenner si dal nohy na stůl a zhoupl se i se židlí dozadu. Kancelář měl malou, ale slušně zařízenou. Psací stůl byl solidní, s hliníkovým kováním a sněhobílou psací podložkou. Na podlaze ležel koberec na míru, u okna stála knihovna plná právnické literatury. Knihy vypadaly jako nové a Dave se přátelům netajil tím, že slouží pouze jako dekorace pro ty zákazníky, kteří je v kanceláři chtějí vidět.…

Více
  • 7. 3. 2025

Jean vůbec nepřeháněla, když tvrdila, že mám plný stůl nevyřízených věcí. Max Berry pobíhal po mé kanceláři jak tygr v kleci, když jsem tam dorazil. Celé dopoledne jsme probírali Článek o Hammondovi. Dokud byl u mne Max, neměl jsem vůbec možnost promluvit s Jean. / Když jsem se ho konečně zbavil, přišel Jeremy Rafferty se svým povídáním o násilnostech v ulicích města. Bylo to tak výborně napsané, že jsem se…

Více
  • 7. 3. 2025

Část druhá /   / „S ničím mě neotravuj. Musíš všechno udělat sama,“ řekl Ellis a Grace jeho důvěru bez váhání přijala. / Něco v Ellisovi na ni silně působilo. Věděla, že i přes podlou krysí tvář a ošumělý oděv to není obyčejný člověk. Jeho bezohlednost ho pozdvihovala z kolejí obyčejnosti a v jejích očích z něho činila člena vládnoucí třídy, která v ní vždy budila až posvátnou úctu. Jeho…

Více
  • 7. 3. 2025

Do Hotcha Clubu jsem se dostal až hezky pozdě. Když mne opustila Mardi a nečekaně zaskočil Katz, trochu jsem se prošel a lehce procvičil šedou kůru mozkovou. Rozcvička mi nebyla nic platná, ale přece jen mi došlo, že bude možná lepší, když Spencera nechám ještě chvíli v klidu. Jelikož si musím vydělávat na živobytí, vydal jsem se na fotbalový zápas, vrátil se domů, napsal reportáž, poslal ji sportovním…

Více
  • 7. 3. 2025

Anita Certesová vstoupila do druhé koupelny podkrovního apartmá v hotelu Spanish Bay. Připravovala se na to, co věděla, že tam najde. / Podkrovní apartmá, nejluxusnější a nejdražší apartmá v hotelu, teď patřilo Wilburu Warrentonovi, synovi Silase Warrentona, texaského naftového miliardáře. Právě se oženil s Marií Gomeyovou, jejíž otec vlastnil spoustu stříbrných dolů. Wilbur se rozhodl, že Paradise City bude…

Více
  • 7. 3. 2025