Ukázky

Vdova / Bryan Martin dokonale dodržel slovo. Objevil se u nás za méně než deset minut. Během času, kdy jsme na něj čekali, mluvil Poirot výhradně o zcela odtažitých věcech a ani v nejmenším nebyl ochoten uspokojit Jappovu zvědavost. / Naše zprávy mladého herce evidentně hrozně rozrušily. Jeho tvář byla bílá a ztrhaná. / „Dobré nebe, pane Poirote,“ řekla potřásl si s námi rukama. „To je ale strašlivé. Jsem hluboce otřesen – ačkoli nemohu říci, že jsem přek…

II / V hotelu Savoy se pan Amberiotis projížděl párátkem mezi zuby a sám pro sebe se uculoval. / Všechno šlo jako po másle. / Měl štěstí -jako obvykle. Ani se mu nechtělo věřit, jak se vyplatilo utrousit pár laskavých slov před tou bláznivou ženskou. Ach ano, nezištně činit dobro. Vždycky byl dobrosrdečný. A štědrý! V budoucnu bude moci být ještě štědřejší. Před očima mu vytanuly představy plné dobročinnosti. Malý Dimitri… A ten dobrý Constantopopolous …

1 / Vyřídil jsem Nortonovi Poirotův vzkaz. / „Zajdu k němu, určitě. Rád. Ale víte, Hastingsi, dost mě mrzí i to, že jsem se o té věci zmínil vám.“ / „Mimochodem,“ zeptal jsem se, „nikomu jinému jste o tom neříkal, že ne?“ / „Ne — aspoň — ne, neříkal.“ / „Jste si naprosto jist?“ / „Ne, nemluvil jsem o tom.“ / „Tak o tom mlčte. Aspoň dokud se neporadíte s Poirotem.“ / Povšiml jsem si, že poněkud zaváhal, když mi odpovídal poprvé, ale druhé ujištění zaznělo pevně. Ale na t…

Lidé přicházeli do jídelny po jednom, po dvou, celí zaražení. Vládlo obecné mínění, že usednout chtivě k jídlu je projevem bídné bezcitnosti. Jeden cestující po druhém vstupovali téměř omluvně a usazovali se u svých stolů. / Tim Allerton přišel pár minut po tom, co jeho matka zaujala místo na své židli. Vyhlížel úplně otráveně. / „Byl bych raději, kdybychom se nikdy nevydali na tuhle proklatou cestu,“ zavrčel. / Paní Allertonová smutně potřásla hlavou. / „Oh…

Elise Grandierová / Druhého dne bylo počasí tak nádherné, že i Hercule Poirot musel přiznat, že jeho estomac je v dokonalém pořádku. / Tentokrát letěli do Paříže spojem v 8.45. / Kromě Poirota a Fourniera bylo v oddělení sedm nebo osm cestujících a Fournier využil cesty k několika experimentům. Vytáhl z kapsy kousek bambusu a během letu ho třikrát přiložil ke rtům a zaměřil jedním směrem. Jednou se přitom nahnul přes roh sedadla, jednou otočil hlavu troch…

Třetí jednání / Objev / Paní Babbingtonová / Paní Babbingtonová se přestěhovala do malého rybářského domku nedaleko přístavu. Očekávala svou sestru, která se měla za půl roku vrátit z Japonska. Nedělala žádné plány do budoucna, dokud sestra nepřijede. Domek byl náhodou volný a tak si ho na půl roku pronajala. Náhlá ztráta ji uvedla v takový zmatek, že se nedokázala z Loomouthu odstěhovat. Stephen Babbington byl na loomouthské faře sedmnáct let. Bylo to ce…

Vražda / Běžel jsem do garáže a za chvíli už jsem ujížděl k Fernly. Vyskočil jsem a netrpělivě jsem zazvonil. Chvíli nikdo nešel, a proto jsem zazvonil znovu. / Konečně zarachotil řetěz a ve dveřích stanul flegmatický a dokonale klidný Parker. / Proběhl jsem mimo něho do haly. „Kde je?“ otázal jsem se stroze. / „Kdo prosím, pane doktore?“ / „Váš pán, pan Ackroyd. Nestůjte tu a nekoukejte, člověče! Už jste to hlásili policii?“ / „Policii, pane doktore? Proč policii…

Doncaster 11. září / Doncaster! Myslím, že na toho 11. září nezapomenu, co živ budu. / A kdykoli narazím na zmínku o saintlegerských dostizích, nevytanou mi v mysli koně na dostihové dráze, ale vražda. / Vzpomínám-li na své osobní dojmy, pak v popředí všeho vyvstává ochromující pocit nemohoucnosti. Byli jsme všichni pohotově – Poirot, Clarke, Fraser, Megan Barnardová, Thora Greyová i Mary Drowerová – a co mohl koneckonců kdokoli z nás dokázat? / Vycházeli js…

Šestnáctého a sedmnáctého července / Do Stylesu jsem přijel pátého července. Nyní přejdu k událostem z šestnáctého a sedmnáctého onoho měsíce. Pro přehlednost zrekapituluji čtenářům události těchto dní přesně tak, jak jen to bude možné. Později byly během soudního procesu probírány za dlouhých a únavných křížových výslechů. / Několik dnů po odjezdu Evelyn Howardové jsem od ní obdržel dopis, v němž mi psala, že pracuje jako zdravotní sestra ve…

Na pana Pye jsem narazil u kostela. Hovořil s Emily Bartonovou, která byla růžová a celá rozčilená. / Pan Pye mě pozdravil se zřejmým potěšením: / „Dobré jitro, dobré jitro, Burtone! Jak se daří vaší půvabné sestře?“ / Ujistil jsem ho, že se Joanně daří dobře. / „Ale nepřipojíte se k našemu lymstockému parlamentu? My všichni jsme celí pryč nad tou novinou. Vražda! Pravá vražda, jako v londýnském večerníku! A u nás! Jenomže bohužel žádná vražda ve velkos…

Poirot opouštěl policejní stanici zamračen. Kráčel čím dál pomaleji. Na náměstí s tržištěm se zastavil a rozhlédl se. Viděl dům doktora Cloada s chlazenou mosaznou tabulkou a kousek od něj poštu. Na protější straně se nacházel dům Jeremyho Cloada. Před Poirotem stál trochu zastrčený římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, malá skromná stavba, schoulená fialka ve srovnání s rozpínavým chrámem Panny Marie, který se nadutě tyčil uprostřed ná…