Světlo nad velkým dubovým stolem na policejním ředitelství bylo příliš ostré. Dalmas přejel prstem přes dřevo, podíval se na něj a otřel si ho o rukáv. Štíhlýma rukama si podepřel bradu a upřeně hleděl na zeď nad stahovacím psacím stolem, který stál za prvním stolem. Byl v místnosti sám. / Z ampliónu na zdi se písklavě ozvalo: „Voláme vůz 71 W v 72. okrsku… Roh Třetí ulice a Berendo Avenue… V dragstóru…

Více
  • 4. 2. 2025

Šli přes balkón, z něhož bylo vidět dolů na jídelní sál a taneční parket. Zdola se k nim od svíjející se a škubající se kapely linuly hektické tóny hot jazzu. Melodii provázel pach jídla, cigaret a potu. Balkón byl vysoko a seshora vypadalo všechno miniaturně, jako scéna snímaná kamerou na vysokém jeřábu. / Holohlavý krupiér otevřel v rohu balkónu dveře a bez ohlédnutí jimi prošel. Za ním vešel blonďák,…

Více
  • 4. 2. 2025

Pozdĺž stien priestrannej miestnosti boli akvária, dva rady na vystužených policiach, veľké obdĺžnikové nádrže v kovových rámoch, niektoré osvetlené zhora, iné znútra. Za sklom pokrytým riasami rástli v skupinkách ozdobné vodné trávy, voda sa jagala prízračným zeleným svetlom a v ňom sa pohybovali rybky vo všetkých dúhových farbách. / Boli tu dlhé štíhle rybky podobné zlatým šípkam, japonské závojnatky s…

Více
  • 4. 2. 2025

N /   / Ze seznamu bylo jasné, že zloděj hledal balzamovanou mrtvolu muže asi dvaačtyřicet let starého, hnědovlasého a hnědookého, s výškou 180 cm a váhou 83 kg. Krátce řečeno, zloděj hledal Anthonyho Gibsona, což mě přivedlo zpátky na úplný začátek. Potlačil jsem nutkání zahihňat se. / Velký chlap jako já vypadá hrozně praštěně, když se chichotá, obzvlášť pokud právě stojí na rohu ulice a čeká na…

Více
  • 26. 1. 2025

Sídlo Vadvigů bylo postaveno na vrcholu strmého skaliska, které ze tří stran obtékal meandr řeky. Koryto bylo široké sotva patnáct metrů, ale proud se hnal přes balvany rychlostí pádícího koně a modravý nádech vody dával tušit hloubku a sílu toku. Neubránil jsem se, abych si nevzpomněl na Aguinu, veletok tvořící východní hranici Daskova hrabství. Všechny tyhle vody v sobě nesly vzpomínku na hory, kde se zrodily.…

Více
  • 14. 1. 2025

I got to the track for the 4th race. I had to break through somewhere. All my leads were stalled. I pulled out the list. I had it all written down: / Find out if Celine is Celine. Inform Lady Death of findings. / Locate the Red Sparrow. / Find out if Cindy is screwing around on Bass. If so, nail her ass. / Get the Space Alien off of Grovers’ back. / I folded the list and put it back in my pocket. I opened the Form. They were coming out on the track for the…

Více
  • 29. 10. 2024

  / Anna byla vděčná, že se život vrátil hned v pondělí do normálních kolejí. Z divadla zaskočila rovnou do čistírny, nechala si udělat duplikát klíčů od bytu, koupila cukr na zavařování a až se vrátí z třídní schůzky, čekají ji doma dvě tašky švestek, které jim děda s Bertou naložili do auta před odjezdem z chalupy. / Vzpomněla si na to léto, kdy spolu s Vaškem a Lubošem prožívali první společné…

Více
  • 29. 10. 2024

Být otcem dítěte je ta nejpřirozenější věc na světě. Ale stát se otcem, když je potomkovi osm let pryč, je zcela mimořádná, ošemetná situace. Ód plenek, od prvních krůčků utváří se totiž mezi mámou, tátou a potomkem zcela zvláštní řád. Bez ohledu na to, jestli je dobrý nebo špatný, je to řád velmi praktický, neboť každý ze členů rodiny ví alespoň přibližně, na čem je. Luboš v tomto ohledu…

Více
  • 29. 10. 2024

Anna byla úplně promočená a bez odporu si nechala napustit vanu horké vody, a když se převlékla do teplého županu, zaplavil ji hřejivý pocit, že večer nezůstane sama. Nikdy se matce příliš nesvěřovala, ale dnes byla ráda, že se bude moci alespoň vypovídat. Svým způsobem, přemýšlela Anna při večeři, člověk ji musí obdivovat. Dovede dirigovat sestry, pacienty i doktory, a přitom sama si bere šestnáctky a…

Více
  • 29. 10. 2024

  / Čerstvý horský průzračný vzduch jako by dokázal vymést z duše všechny stíny a obavy. / Kolem desáté už slunce stálo vysoko na obloze a opíralo se s takovou silou do sněhové pláně, až oči bolely. Kateřina táhla dvě velké tašky a bořila se do sněhu. Ve vyšlapané stopě ji následovala Dáša. V duchu si musela přiznat, že její včerejší posedlost šplhat se na chalupu v noci byla naprosto nesmyslná. I teď s…

Více
  • 29. 10. 2024

Trochu si zaplavat v laguně /   / Snídani mi přinesla Bella, ne Heather. Vešla s podnosem do pokoje a věřím, že kdybych na ni nezavolal, vyklouzla by beze slova ven. Dala těžkou hlavu na stranu a podívala se na mě doutnajícíma kočičíma očima. / „Bello, řekla bys svému pánovi, že s ním chci mluyit? Nebo mu řekni, že si přeju, aby odvysílal jednu zprávu, a potom bych rád jeho podnik opustil. Počkám na…

Více
  • 7. 10. 2024

Jednoho dne se Tunda rozhodl, že důstojného prezidenta požádá o pomoc. Několik týdnů otálel. Nevěděl, zda je lepší mu napsat obsažný, i když stručný, účinný a zdvořilý dopis, anebo ho navštívit. Domníval se totiž, že starý pán pravděpodobně velice pečlivě váží své vlastní kroky a sám sobě by zřejmě nikdy neodpustil ani sebemenší chybičku. / Tunda pochopil, že veškeré jeho zážitky nestačí na to,…

Více
  • 16. 9. 2024

Ranní rychlík spokojeně vytloukal nápravami uspávající rytmus, prodíral se chvostem dýmu kopčitou krajinou, vzdouvající se za okny vlnkami listnatých chlumů; prosmýkl se borovým hájem, zaklepal kovově na výhybkách před nádražím. / Krajina se vracela mírná, spanilá květnovým sluncem – a potom bukový les, řeka, bílá silnice; kyprá ornice pohýčkává paprsky slunce v milostné náruči. / Je hnědá, zelená, zlatá. / …

Více
  • 4. 9. 2024

Mlčení tatínka, před kterým se ukryla všechna slova, mlčení sto čtyřiceti pěti historiků, kterým zakázali vzpomínat, to mnohonásobné ticho zaznívající z Čech, tvoří pozadí obrazu, na který maluji Taminu. / Nosí dál kávu v hospůdce malého města na západě Evropy. Ale není již obestřena tou září laskavé pozornosti, která k ní kdysi přitahovala zákazníky. Přestala mít chuť nastavovat lidem ucho. / Když…

Více
  • 22. 8. 2024

Následujícího dne zavolal Louis na jednotku intenzivní péče v EMMC. Normin stav byl nadále označován jako kritický – to bylo ovšem běžné v prvních čtyřiadvaceti hodinách po srdečním záchvatu. Od jejího lékaře, doktora Weybridge, se však Louisovi dostalo přehnaně srdečného ujištění: „Já bych to ani nenazýval malým infarktem myokardu,“ řekl. „Není tam žádné zjizvení. Za hodně vděčí vám, doktore…

Více
  • 14. 5. 2024