ŘEKU PŘEHRAZOVALY ještě jedny vodopády, páté, a jak se později ukázalo, předposlední na naší cestě. Tentokrát to však byla úplně jiná překážka než předcházející čtyři. Se změnou okolního terénu jsme už nebyli odkázáni výhradně na koryto řeky. Po dobu čekání na povodeň jsme zaseli a zasadili plodiny jako obvykle, ale moje paní navíc vyslala expedici vozů napříč savanou na jih, za sloními stády a slonovinou. / Veliká stáda slonů, která nás tak neček…

Více
  • 13. 5. 2023

Ležela bolestivě zkroucená na zemi a uvědomila si marnost svého úsilí. Pocit slabostí a rezignace ji ovládl úplně. Zůstala ležet ve tmě, zavřela oči a tiše plakala. Když znovu otevřela opuchlá víčka, rozeznávala v měsíčním svitu černé obrysy hrobu, který již byl hluboký natolik, že se v něm oba kopáči ztratili úplně. Střídavě nad jeho okraj vylétaly lopaty hlíny, která se rozprskla na hromadě vedle jámy. Strážce ji na chvíli opustil a sehnul se n…

Více
  • 13. 5. 2023

Nefer seděl ve stínu útesu čnícího nad Gebel Nagarou. Nepohnul se od chvíle, kdy slunce poprvé vyhlédlo nad hřebeny hor na opačné straně údolí. Zpočátku mu snaha vydržet bez pohybu působila potíže. Pálil ho kdejaký nerv v těle a kůže ho svědila, jako by po ní lezl jedovatý hmyz. Jenže věděl, že ho Taita pozoruje, a tak postupně podřídil své vrtošivé tělo vůli a pozvedl se nad jeho přízemní požadavky. Konečně upadl do stavu povznesené bdělosti v s…

Více
  • 13. 5. 2023

Před odjezdem se pochopitelně rozloučili s guvernérem. „Jsem smutný, že odjíždíš, mágu,“ řekl Nara Taitovi. „Tvá přítomnost projasnila nezáživnou monotónnost mých povinností zde v Qebui. Doufám, že nepotrvá dlouho a budu mít to potěšení uvítat tě po tvém šťastném návratu. Připravil jsem si pro tebe dar na rozloučenou. Věřím, že se ti bude hodit.“ Vzal Taitu za loket a odvedl ho do slunečního svitu nádvoří, kde mu ukázal pět naložených mezků. Každ…

Více
  • 13. 5. 2023

Helikoptéra přiletěla od jihu. Zaslechli zvuk jejího rotoru dlouho před tím, než se mihla mezerou v korunách stromů. Klesala na mýtinu s elegancí tlusté dámy, která si sedá na prkénko klozetu. Vzhled helikoptéry – stroje starší francouzské provenience – napovídal, že musela zažít léta těžké služby dlouho předtím, než se s několika dalšími dostala do Uboma. / Pilot vypnul motor a listy rotoru ještě pomalu dojížděly, když se z kabiny pružně vyhoupl Ta…

Více
  • 13. 5. 2023

Eva lehce seběhla po mramorovém schodišti zámku. Na stupních pokrytých kobercem nevydávaly její jezdecké boty žádný zvuk. Zdi obložené dřevem zdobily portréty Ottových předků, mnohé staré několik století. Na každém odpočívadle stálo brnění. Zpočátku na ni architektonický styl a těžký nábytek působily depresivně, ale už dávno si jich nevšímala. Na spodní podestě se zastavila, protože zezdola zaslechla rozhovor. / Otto rozmlouval s nejméně dvěma muži …

Více
  • 13. 5. 2023

Byla to prapodivná nesourodá skupina. Mao Ce-tungovým hlavním vyjednavačem byl kyprý Kublaj Chán, v jehož tmavých lstivých očkách se zračila vychytralost a vnitřní síla. Ve svém prvním životě byl císař se všemi výsadami, ale nyní zřejmě dával přednost menší odpovědnosti. Dalším mužem s ním byl Hemingway, velký a těžký, s hlubokým hlasem a nenuceným, téměř arogantním chováním. Mao také vyslal čtyři malé mužíky ve stejných modrých uniformách s rudý…

Více
  • 13. 5. 2023

POZNÁVÁNÍ DRAKA /   / Do divadla jsem toho jitra dorazil o deváté hodině – tedy půl hodiny před dohodnutou schůzkou, neboť jsem velice dobře věděl, jak nelaskavě se dokáže caesar Demeterius chovat k nedochvilným. Ale caesar podle všeho přišel ještě dříve než já. Labienus, jeho osobní strážce a nejoblíbenější společník při pití, posedával u vchodu; když jsem došel až k němu, ušklíbl se na mne a řekl: „Proč jdeš tak pozdě? Císař už na tebe dávno ček…

Více
  • 13. 5. 2023

Vstal za úsvitu a sešel na patio, aby se poprvé podíval na jediné město, které dosud neviděl, Alexandrii. Letošní pětici tvořila města Čchang-­an, Ásgard, New Chicago, Timbuktu a Alexandrie, tedy obvyklá směs staletí, kultur, skutečností. Když spolu s Gioiou minulé noci po dlouhém letu dorazili z Ásgardu, ležícího na dalekém severu, byla už tma, a tak šli přímo do postele. Teď, v něžném broskvovém úsvitu, mu štíhlé věže a hradby Ásgardu připadaly…

Více
  • 13. 5. 2023

v níž jsou naši hrdinové nadále, slovy proroka Izaiáše, sedentes in tenebris, což v lidské řeči znamená, že pořád sedí v Narrenturmu. Posléze je na Reynevana činěn tvrdý nátlak. Pomocí argumentů a instrumentů. Čert ví, jak by to dopadlo, kdyby se opět nepotvrdila již vzpomenutá pravda o spolužácích ze studií. / Za dva týdny, které choroba vymazala z Reynevanova životopisu, se ve Věži mnoho nezměnilo. Ovšem, ještě více se ochladilo, ale po Dušičkách …

Více
  • 13. 5. 2023

V Thébách vládl kdysi král Láios s královnou lokastou. Neměli děti. Toužili po synovi, který by jednou převzal vládu, a toužili marně. / I vyslal král do Delf posla, aby se zeptal ve slavné věštírně, čím usmířit hněv bohů. Posel se vrátil s hroznou věštbou, která králi vzala dech: / „Narodí se ti syn a s ním vstoupí pod tvou střechu neštěstí. Sám přijmeš z jeho ruky smrt.“ / Zdrcený král oznámil věštbu manželce a královna proplakala celé noci, zlá předtuc…

Více
  • 13. 5. 2023

„To bude zase západ slunce jak ze Sixtinské kaple!“ zvolala Tommy Damonová. Obrátila oči k balkonu jako holčička. Večerní nebe s chlupatými pruhy mraků se proměnilo v ohnivý proud rumělky a zlata na pozadí azuru, který se táhl do nekonečna. „Jsou neuvěřitelné, viďte?“ / „To ano,“ přisvědčila Emily svým tichým, odtažitým hlasem. „Díky nim člověku občas skoro připadá, že to celé má smysl…“ / Massengale se na ni podíval, ale jeho manželka se tvářila zcela…

Více
  • 13. 5. 2023

VRÁTIL JSEM SE NA ČAS O PÁR / let zpátky, abych vyprávěl o strýci Tiberiovi, ale když jsem jeho příběh rozvíjel až k době, kdy ho Augustus adoptoval, vlastně jsem hlavní vyprávění předběhl. Tyto příští kapitoly se teď pokusím věnovat přesnému sledu událostí, jak se odehrály mezi mým devátým a šestnáctým rokem. Bude to většinou záznam o zásnubách a sňatcích mezi námi, mladými šlechtici. Nejdřív dosáhl plnoletosti Germanicus – 30. září …

Více
  • 13. 5. 2023

BRZY JSEM SE STAL / docela populárním. Mezi jinými Caligulovými edikty jsem zrušil ty, které se týkaly jeho vlastního náboženského kultu, edikty o velezradě a ty, které nějak omezovaly práva senátu a lidu. Oznámil jsem, že slovo „velezrada“ ztrácí od nynějška svůj význam. Za zločin se už nebude považovat ani takzvaná zrada písemná, ba ani spáchaná zjevným činem. V tom jsem projevil ještě větší blahovůli než Augustus. Můj dekret otevřel brány vězení …

Více
  • 13. 5. 2023

Doniger was walking around in his office, mouthing the words to his speech, practicing his hand gestures, his turns. He had a reputation as a compelling, even charismatic speaker, but Kramer knew that it didn’t come naturally. Rather, it was the result of long preparation, the moves, the phrasing, the gestures. Doniger left nothing to chance. / At one time, Kramer had been perplexed by this behavior: his endless, obsessive rehearsal for any public a…

Více
  • 13. 5. 2023