Kameni, přicházíš… (Vladimír Holan)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

Kdo ví...

Prázdno, zdobící každý pokyn svůj jen tresty,
jichž krutost přechází i do únavy z obrany,
stahuje kůži bídovému světlu, aby natlačilo
otisk lví hlavy v sněhu do brány.

Polárka sklonu k zásvětí přivírá v pusté cesty
pohyb svržený v kámen. Kdo ví,
kdo z mrtvých vmete jej sem ke mně, má-li jeho dílo
fičeti krabatě vytlučenými slovy.

Informace

Bibliografické údaje

  • 17. 2. 2024