Hunger Games 2 – Vražedná pomsta (Suzanne Collinsová)

Horečně se pokouším vymyslet nějakou únikovou cestu. Nemohu se nechat prezidentem Snowem odsoudit k takové budoucnosti. I kdyby to mělo znamenat, že si vezmu život. Nejdřív se ale pokusím utéct. Co udělají, když prostě zmizím? Ztratím se v lesích a už nikdy z nich nevyjdu? Nemohla bych s sebou dokonce vzít všechny své blízké a začít nový život hluboko v divočině? Zní to krajně nepravděpodobně, ale ne neproveditelně.

Potřásám hlavou, abych si ji pročistila. Teď není vhodná chvíle spřádat divoké plány. Musím se soustředit na Turné vítězů. Osud mnoha lidí závisí na tom, jak dobře splním svoji roli.

Přichází úsvit, já doposud nezamhouřila oka a na dveře mi klepe Cetkie. Beru si první šaty, které mi padnou pod ruku, a vleču se do jídelního vozu. Nechápu, proč musím vůbec vstávat, když dnes celý den pojedeme, ale ukazuje se, že včerejší zušlechťování sloužilo pouze pro cestu na nádraží. Dnes si mě teprve vezme přípravný tým pořádně do parády.

„Proč? Stejně je taková zima, že ze mě nebude skoro nic vidět,“

namítám.

„V Jedenáctém kraji zima není,“ poučuje mě Cetkie. „A pojedeme i jinam.“

Jedenáctý kraj. Naše první zastávka. Radši bych začala někde jinde, protože odtud pocházela Routa. Turné vítězů má ovšem svoje pravidla. Obvykle začíná ve Dvanáctém kraji a postupně se propracovává až ke kraji prvnímu, po němž následuje Kapitol. Kraj vítěze se nechává úplně nakonec. Jelikož Dvanáctý kraj pořádá nejméně okázalé oslavy – obvykle jen večeři pro splátce a shromáždění kysele se tvářících obyvatel na náměstí –, je patrně nejlepší vyřídit nás co nejdřív. Letos, poprvé od Haymitchova vítězství, turné naopak ve Dvanáctém kraji skončí.

Snažím se vychutnávat si jídlo, jak mi radila Hazelle. Kuchaři mě zjevně chtějí potěšit. Připravili můj nejoblíbenější pokrm, dušené jehněčí se sušenými švestkami, a plno dalších lahůdek. U mého místa u stolu čeká pomerančový džus a šálek horké čokolády, z níž stoupá pára. Sním toho tedy hodně a snídani se skutečně nedá nic vytknout, ale nedá se říct, že bych si ji užívala. Také jsem otrávená, že se neukázal nikdo kromě mě a Cetkie.