Utrhnout se ze řetezu (Simona Monyová)

Ruce ti utrhají

     „Tak co na to říkáš? Ale pravdu! A nešetři mě...“ ptám se Blechy a prsty zarývám do desky stolu. Bůhvíproč mi před očima defiluje obrázek supa, který se vrhá na mršinu a cupuje ji na malé kousky. Blecha přece není sup a moje čerstvě narozené štěstíčko má do mršiny taky daleko. „Je to moc špatný?“ nemůžu už vydržet to napětí.

     „Je to skvělý! Ty seš skvělá!“

     „Nepřeháněj... Fakt se ti to líbilo?“

     „Což o to, mě se ta knížka líbí moc. Jde ale taky o to, jak se bude líbit Jackovi...“

     „Tím se trápit nehodlám... jen mám strach, abych našla nakladatele. Na psaní do šuplíku nejsem ten správný typ.“

     „Neboj, ruce ti utrhají.“