Kudlanka bezbožná (Simona Monyová)

středa 28. 2. 2007

     „Dopoledne jsem vezl knížky do Prahy do velkoskladu a představ si, vedle koho ležíš?!“ huláká do telefonu Fabián.

     Vedle knih kterého autora by tak asi moje knihy mohly ležet, když to nakladatele tak rozparádilo?

     „Nemám tušení,“ hlesnu.

     „Ležíš vedle někoho, koho máš ráda...“

     „Updike? Bukowski? Charms?“ hádám.

     „Z českých...“ napovídá.

     Nemůžu přijít na žádného českého autora, vedle kterého bych si s potěšením lehla. Zřejmě proto, že mě napadají samí muži, a já bych vedle sebe položila nejraději toho svého.

     „Ležíš vedle Hercíkové,“ povídá Fabián.

     Neležím, ještě ne, napadne mě morbidně. Ale možná že bych měla. A byl by klid.

     Večer víno a zase víno. Hojně jím zaléváme šťastnou novinku! Honza přišel na původ iritujícího drnčení podběhu svého vozu a dokázal sám samotinký závadu odstranit, ačkoliv i v autorizovaném servisu na ni byli krátcí! Šikovný chlapec!

     (Stačilo tam prý vstříknout trochu silikonu! Tento fakt mi skýtá naději, že pokud si též vypomohu silikonem, přestanu záhy i já manžela iritovat...)