30
V případě staršího partnera a člena řídící rady firmy nehrála cena podlahové plochy žádnou roli. Kancelář Wilsona Rushe zabírala celý roh jednatřicátého patra a byla nejméně čtyřikrát větší než jakákoli, kterou tu Kyle zatím viděl. Pan Rush měl zjevně rád lodi. Jeho leštěný psací stůl podepírala čtyři kormidla ze starých jachet. Na dlouhé komodě za ním stála sbírka detailně propracovaných modelů štíhlých fregat a škunerů. Na všech obrazech tu byla vznosná plavidla na moři. Když Kyle vešel a rychle se rozhlédl, uvědomil si, že téměř čeká, kdy se mu podlaha pod nohama zahoupá a postříká ho slaná voda. Na výzdobu ale zapomněl hned, když pan Rush řekl: „Dobré ráno, Kyle. Pojdte sem k nám.“
Velký muž vstal od velkého konferenčního stolu na opačném konci kanceláře. Už se tam shromáždil dost slušný dav a tvrdě se tam pracovalo. Kyle si sedl vedle Douga Peckhama. Následovalo stručné představování. Kromě Rushe a Peckhama tu bylo ještě devět lidí a Kyle z nich většinu znal aspoň od vidění. Byla mezi nimi i Sherry Abneyová, ta starší společnice, kterou Bennie sledoval. Usmála se na něj a Kyle jí úsměv oplatil.
Wilson Rush, který seděl v čele stolu, začal krátkým shrnutím současných změn. Dva z partnerů, kteří se vzbouřili s Tobym Rolandem, a sedm z jednatřiceti společníků byli přiděleni k případu Trylon versus Bartin – „o tom budu mnohem podrobněji mluvit za chvilku“ – a bylo nezbytné okamžitě přeskupit firemní síly, protože jejich klient, Trylon, je důležitý a náročný. Proto do boje nastupují dva jiní partneři, Doug Peckham a Isabelle Gaffneyová, a s nimi osm společníků.
Pan Rush vysvětlil, že domácí právníci Trylonu jsou z těch odchodů celí nervózní a že je nutné armádu posílit, doslova vrhnout proti APE a Bartin Dynamics víc právníků.
Isabelle, neboli Izzy, jak se jí říkalo za jejími zády, získala značnou proslulost tím, že jednou přikázala dvěma společníkům, aby počkali na porodním sále, než si vyřídí jednu vedlejší záležitost – přivede na svět dítě. Ve firmě se povídalo, že ji nikdy nikdo neviděl se usmívat. A rozhodně se k tomu nechystala ani teď, kdy Wilson Rush přednášel o přesunech a přestavbách a obratném manévrování s neomezenou zásobou schopných právníků, které měl k dispozici.
Do týmu přišli i dva čerství společníci, Kyle a záhadný mladík z Pensylvánské jménem Atwater. Z dvanácti nováčků soudního oddělení byl Atwater zdaleka ten nejzamlklejší a nejsamotářštější. Dale byla s velkým odstupem druhá, ale docela pěkně se rozehřála, aspoň podle Kylova názoru. Znova strávil noc u ní na pohovce, sám, zatímco ona nevěděla o světě. Spal málo, měl moc o čem přemýšlet. Šok z toho, že ho přidělili k případu Trylon, způsobil, že hleděl do stropu a pro sebe si mumlal. Hrůza Baxterovy vraždy, vzpomínka na mši a pohřeb, ostrá slova Joeyho Bernarda – kdo by mohl spát, když se kolem plíží takovéhle zlé sny?
Pozdě večer zavolal Peckhama a snažil se zjistit, proč zrovna jeho přeložili k procesu, kterému se výslovně snažil vyhnout. Peckham ho ale nepolitoval a ani neměl náladu se bavit. Bylo to rozhodnutí Wilsona Rushe. Konec rozhovoru.
Pan Rush nyní procházel základní aspekty případu, což všechno byl materiál, který Kyle už měsíce uměl zpaměti. Kolem stolu kolovaly desky. Uplynula předlouhá půlhodina a Kyle si začínal říkat, jak je možné, že někdo tak nudný a metodický jako Wilson Rush může mít u soudu takové úspěchy. Momentálně je žaloba ve fázi zjišťovacího řízení a obě strany válčí o dokumenty. Naplánováno je nejméně dvacet soudních výslechů.
Kyle si dělal poznámky, protože si je dělali všichni ostatní, ale myslel přitom na Bennieho. Ví už, že Kyle získat tohle vytoužené místo? Bennie znal všechny členy týmu Trylonu. Věděl, že Sherry Abneyová je nadřízenou Jacka McDougla. Má ve firmě ještě jiného špeha? Další oběť vydírání? A jestli má, sleduje ten někdo Kyla a podává o něm Benniemu hlášení?
Každá schůzka s Benniem mu strašně vadila, ale jejich příští setkání bude nejhorší. Jak se má chovat normálně a mluvit aspoň trochu …