6
„Syn tvé ženy to provedl dobře, Brune. Byla to dobrá práce,“ řekl Zoug, když lovci složili obrovské břemeno před jeskyní. „Teď máš nového lovce, na kterého můžeš být hrdý.“
„Ukázal odvahu a má sílu v pažích,“ odpověděl posunky Brun. Položil ruku na rameno mladého muže a oči mu zářily hrdostí. Broud vychutnával slávu.
Zoug a Dorv prohlíželi velké mladé zvíře s obdivem, do kterého se mísila tajná touha při pomyšlení na napětí lovu, které kdysi prožívali, a zcela zapomenuto bylo všechno nebezpečí a zklamání, které bylo taky součástí tvrdého lovu na vysokou zvěř. Už by nebyli schopni udržet krok s mladšími muži, a když chtěli být nadále prospěšní tlupě, pátrali po menší zvěři na svazích v blízkosti jeskyně.
„Vidím, že jste ty a Dorv dobře používali své praky. Cítil jsem vůni vařeného masa, už když jsme byli v půli kopce,“ pokračoval Brun. „Až se zabydlíme v nové jeskyni, musíme najít místo, kde budeme cvičit. Byla by to výhoda pro tlupu, kdyby všichni lovci uměli zacházet s prakem stejně obratně, jako to umíš ty, Zougu. Teď už to nepotrvá dlouho a bude na čase, aby se i Vorn začal učit.“
Náčelník si byl dobře vědom, že oba starší mužové nadále přispívají nemalým dílem k obživě tlupy, a chtěl, aby to věděli. Lovci nebyli vždycky úspěšní a nejednou to byli právě tito starší muži, kteří se postarali o maso. Za zasněžených zim to byli především oni, kteří lovili menší zvěř prakem. Čerstvé maso, které opatřili, bylo vítanou změnou po sušeném mase, z kterého žili, obzvlášť když skončily zásoby zmrzlého masa z lovů pozdního podzimu.
„Nic se nevyrovná tomuhle býčkovi, ale my máme několik králíků a tučné bobry. Jídlo je hotové. Jenom jsme čekali na vás,“ rozkládal rukama Zoug. „Viděl jsem planinu kousek odtud, kde by se dalo dobře cvičit.“
Zoug, který žil společně s Grodem od té doby, kdy jeho žena umřela, cvičil svou obratnost s prakem, když už nemohl lovit s mladšími. Naučit se zacházet s prakem nebo s bola bylo nejobtížnější ze všech zbraní, které muži klanu používali. Jejich paže byly svalnaté a silné a dokázaly vykonávat přesnou práci, jako například zhotovení jemných nástrojů. Jejich ramenní kloub a především způsob napojení svalů a šlach ke kostře jim dával obrovskou sílu, která byla spojená s obratností. Ale kloubní konstrukce zároveň omezovala pohyblivost paže. Nemohli ji zvednout dalekým obloukem a bylo pro ně obtížnější házet předměty. To byla cena, kterou platili za svou velkou sílu.
Své oštěpy nevrhali na velkou vzdálenost, spíš to byla zbraň, kterou používali zblízka a zabodávali ji do oběti obrovskou silou. Cvičení s oštěpem a palicí znamenalo jenom cvičit sílu svalů, ale při zacházení s prakem nebo bola bylo zapotřebí letité zkušenosti a pravidelného cviku.
Prak byl pás hebké kůže, jejíž oba konce se složily, než se s ním zakroužilo nad hlavou, aby kámen, který ležel uprostřed, získal rychlost, než se vymrštil k cíli. Nebylo snadné naučit se zasáhnout cíl a Zoug byl právem hrdý na svou obratnost s touto zbraní. Byl stejně hrdý na to, že ho Brun požádal, aby cvičil mladé lovce.
Zoug a Dorv lovili na stráních s praky a ženy zatím venku nasbíraly, co potřebovaly. Teď se šířila nad tábořištěm lákavá vůně vařeného masa. Lovci cítili, že lovem skutečně vyhladověli, a byli rádi, že nemuseli čekat dlouho.
Muži po jídle odpočívali, pohodlně se usadili a probírali podrobnosti lovu pro své vlastní potěšení a aby Zoug a Dorv taky něco slyšeli. Broud, který zářil svou novu důstojností a těšil se z blahopřání svých vrstevníků, viděl, že k němu Vorn vzhlíží s obdivem. Až do tohoto dne si byli Broud a Vorn rovni a Vorn byl jeho jediným kamarádem v tlupě od té doby, kdy Guv složil zkoušky mužnosti a přešel mezi dospělé.
Broud si připomněl, jak sám dříve obcházel mezi lovci, když se vrátili z lovu, stejně jako nyní Vorn. Teď už ale nemusí stát mimo kruh hrdých lovců a jenom se dívat a naslouchat jejich vyprávění. Teď už ani nemusí poslouchat svou matku a příkazy ostatních žen. Teď je muž a lovec. Už chyběl jenom posle…
