Balada z hadrů (Jan Werich)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

OBRAZ TŘETÍ
SRDCE NA DLANI


Před radnicí. Noční ulice před Purkmistrovým domem. V pozadí ve výši osvětlená Purkmistrova okna.


Scéna první

Villon, pak Kráska


(Villon vyjde z Purkmistrových dveří)


VILLON

(recituje, dívaje se střídavě na pohár a k Purkmistrovým oknům)


Ať falešně znáš v kostky hráti

Či odpustky-li prodáváš,

Znej lhát a křivé přísahati,

V šejdířů oleji se smaž,

Padělej minci, špatně važ,

Či lupičem buď sakramentským.

Kam děje se, co vyděláš?

Všechno jen do putyk a ženským.


(Zahalená Kráska jde tanečně přes scénu, doprovázena rytmickou hudbou)


Má krásko, kam tak pozdě?


(Kráska se zastaví, odpovídá zásadně tanečními pohyby)


Proč se ptám? Protože je zlá zimní noc a vlci se toulají pařížskými ulicemi.


(Kráska je zamítavá)


Mám jen jeden pohár a jednu podušku. Chtěl bych se s vámi rozdělit o obojí.


(Kráska se ho posunkem ptá, kdo je)


Kdo jsem? A co mi patří? Jsem básník a patří mně celý svět.


(Kráska odmítá)


Umím psát balady a mám klasiky v malíčku.


(Kráska odmítá)


Tak tedy nic? Stále jste cudná? (Zlostně) Jsem tedy plesnivec, ale peněz mám plný žok.


(Kráska se k němu vrhne s otevřenou náručí a odhalí hroznou, pitvornou tvář)


Hrůza! Můj anděl strážný! (Uteče)


Balet Krásky


ANDĚL STRÁŽNÝ A ÚPLATNÝ


V groteskní pantomimě Anděl rozmlouvá s pomyslným hříšníkem, od něhož se dá podplatit, aby za něho orodoval u Spasitele. Po baletu Kráska odběhne.

Scéna druhá

Villon, Kateřina


(Kateřina vstoupí, sledována Villonem)


VILLON (zastavuje Kateřinu)

Kateřino, netrapte mne svým smíchem. Půjdete dneska se mnou?

KATEŘINA

Už jsem vám říkala, že dnes nemohu.

VILLON

Pokaždé máte výmluvu.

KATEŘINA (ukazuje do okna)

Hleďte, purkmistr již čeká. Přijdu poslední k slavnostní večeři. Pusťte mne.

VILLON

Budete zpívat ve společnosti těch dědků.

KATEŘINA (koketně)

Žárlíte, François?

VILLON

Žárlím na každého, kdo se smí na vás dívat.

KATEŘINA

Na kolik děvčat bych musela žárlit já?

VILLON

Tisíc je málo, ale jenom jednu mám rád.

KATEŘINA (s úsměvem)

Dobrou noc…

VILLON

Řekněte, Kateřino, jak je to s námi dvěma? Ano či ne?


(Kateřina ho rozmarně políbí)


Počkám tu na vás.

KATEŘINA

To byste dlouho čekal. Večeře se protáhne.

VILLON

Pak probdím celou noc. Čekám vás v taverně U šišky. Přijdete k ránu?

KATEŘINA

Nevím. Snad.

VILLON (dává jí pohár)

Pijte dnes večer jen z toho, abyste na mne nezapomněla. (Odejde)

KATEŘINA (sama, zadívá se na pohár a rozesměje se)

Kus blázna!


(Setmí se)



Informace

Bibliografické údaje

  • 21. 3. 2024