OBRAZ SEDMÝ
SLOVO DÁ SLOVO
Před oponou
Georges a Jehan vyjdou před oponu
JEHAN
Pane, já jsem vám to nechtěl v ději říkat, ale vy jste mi nějak povědomý. Neznáme my se?
GEORGES
Ale, pane, zrovna jsem vám chtěl říct totéž. Já v tom patnáctém století nechtěl kazit iluzi. Ale taky vás odněkud znám. Nehráli my jsme už někdy spolu?
JEHAN
Namouduši, vždyť to jste vy! Mně to bylo hned nápadné: na pranýři za písničku!
GEORGES
Ale ovšem! Vždyť na pranýři jsme přece oba pořád sousedi. Kde jste byl celou dobu?
JEHAN
Pane, já byl v Rusku, teďka jezdím po venkově s cyklem zhnusených přednášek. Mám za to slušné peníze. Dvě stě marek za jednu přednášku.
GEORGES
To vám to posílají z říše?
JEHAN
Ne, oni tady mají expozitury.
GEORGES
Řekněte mi, pane, upřímné slovo. Jak to v tom Rusku vypadá? Hrůza, viďte, doufám?
JEHAN
Můžete být klidný. Něco strašlivého.
GEORGES
To rád slyším. Bída, hlad, co?
JEHAN
Něco mnohem horšího, pane. Faleš! Přetvářka. Představte si, děti zdravé, nařvané, lidi naobědvaní, silní, růžolící, jen aby se zdálo, že se mají dobře.
GEORGES
Podívejte se na to! Tak oni nakonec, aby to vypadalo před cizinci jako blahobyt, dají těm lidem najíst!
JEHAN
Ovšem! A já myslel, že aspoň když přijdou domů, ti tlustí lidé splasknou. Ne! Jsou tlustí dál, tu přetvářku ženou až do domů! Teror, zkrátka.
GEORGES
O těchhle podvodech už jsem slyšel. Oni prý to ženou tak daleko, že ani netrpí nezaměstnanost. Prý: pracuj, ať chceš nebo ne, a dostaneš za to peníze, ať chceš nebo ne! Správně jste řekl: teror!
JEHAN
A to vám řeknu, lidi jsou z toho režimu zoufalí. Kdekdo se chce sprovodit ze světa – ale kdepak, ani sebevraždy se tam netrpí.
GEORGES
Já vím: ti ubožáci, co se chtějí vrhnout z věže do propasti, aby všemu učinili konec, a oni jim, bezcitové, přidělají na záda padák, jen aby se nemohli zabít.
JEHAN
A nejhorší na tom je, že ten padák se otevře. Ne že by dali vydělat takovému ubohému dodavateli, aby jim dodal špatné padáky.
GEORGES
Je to hrůza. Ale snad člověk nemá ztrácet naději. Já si pořád ještě myslím, že ten ujařmený lid se tam jednou probudí a setřese tu porobu blahobytu.
JEHAN
Doufejme, doufejme. Možná, že nějaký ten car se přece jen zase najde a bude to tam možno zase krásně všechno zanedbat.
GEORGES
Jen neztrácet naději. Hezky s optimismem hledět budoucnosti vstříc a nic se nebát.
GEORGES A JEHAN (zpívají)
Rumba potopa
1. Byli kdysi dnové, kdy i praotec Noe se bál:
Už se sem nic nevejde, tohleto přece nejde dál.
Jestli teďka potopa nepřestane,
Ani medák naživu nezůstane.
Jak vyhlížel holuby, plnovous mu z paluby vlál.
I. refrén:
Táhne mu myslí, že se mu zkřížili sysli,
Že jsou to prachšpatné časy,
Že se mu asi smíchaj rasy.
Minulý čtvrtek navštívil žirafu krtek
A toho velkého hada má velice slepice ráda.
Rozčileně chodí po palubě lodi, nepřestává světu lát,
Až racek chechtavý klovne ho do hlavy,
Pustě se mu začne smát:
Hej, starý pane, každá potopa přestane,
Ono to tak nezůstane,
A pak se teprv budeme smát.
2. Dneska není Noe, však zato špatní dnové jsou dál,
Zas aby se potopy obyvatel Evropy bál.
Jestliže tahle potopa nastane,
Ani noha v Evropě nezůstane,
Holubice z Ženevy, zdá se, cestu že neví dál.
II. refrén:
Táhne nám myslí, abychom v tom takhle zkysli,
Chraňme se těch špatných časů,
Aby nám chtěli čistit rasu.
Bylo by mukou, zdravit se jen pravou rukou
A na pouhý pokyn shůry
Pálit plné fůry kultury.
My se ještě přeci takovýchhle věcí nemusíme tolik bát.
Ať si kdo chce brousí zuby nebo fousy, můžeme mu zazpívat:
Hej, mladý pane, i ta potopa přestane,
Ono to tak nezůstane
A potom my se budeme smát.
