Tyrion
Varys stál nad železným košem a nahříval si svoje měkké dlaně. „Zdá se, že Renly byl zavražděn tím nejchladnokrevnějším způsobem přímo uprostřed své armády. Otevřeli mu hrdlo od ucha k uchu čepelí, která projela ocelí a kostí, jako by to byl měkký sýr.“
„Zavražděn čí rukou?“ zeptala se Cersei.
„Uvažovala jsi někdy o tom, že příliš mnoho odpovědí znamená totéž jako žádná odpověď, Tvoje Výsosti? Moji informátoři se bohužel ne vždy nacházejí na tak vysokých místech, jak bychom si mohli přát. Když zemře král, povídačky raší jako houby po dešti. Štolba říká, že Renly byl zavražděn rytířem jeho vlastní královské gardy. Jakási pradlena tvrdí, že do srdce armády svého bratra se vkradl Stannis se svým kouzelným mečem. Několik zbrojnošů věří, že ten strašlivý čin spáchala žena, ovšem nemohou se shodnout na tom, která žena to byla. Podle jednoho to byla jakási dívka, kterou Renly zavrhl. Následovnice tábora přivedená k němu, aby mu poskytla rozkoš v předvečer bitvy, říká druhý. Třetí se odvažuje tvrdit, že to mohla být dokonce lady Catelyn Stark.“
Královna tím nebyla potěšena. „Musíš mařit náš čas každou povídačkou, kterou ti blázni rozšiřují?“
„Dobře mne za to platíš, moje vznešená královno.“
„Platím tě za pravdu, lorde Varysi. Na to nezapomínej, nebo malá rada bude ještě menší.“ Varys se nervózně zahihňal. „Pokud v tom ty a tvůj vznešený bratr hodláte pokračovat, Jeho Výsost za chvíli nebude mít vůbec žádnou radu.“
„Troufám si říct, že říše by se bez několika dalších rádců obešla,“ poznamenal Malíček s úsměvem.
„Drahý, drahý Petyre,“ řekl Varys, „ty nemáš strach, že tvoje jméno by se mohlo ocitnout jako další na pobočníkově malém seznamu?“
„Před tvým, Varysi? To by mě ani ve snu nenapadlo.“
„Možná zakrátko budeme společně sloužit jako černí bratři na Zdi,“ Varys se znovu zahihňal.
„Pokud nepřestaneš plácat nesmysly, bude to dřív, než by se ti líbilo, eunuchu,“ řekla královna. Podle pohledu, kterým si Varyse změřila, byla připravená znovu ho vykastrovat.
„Myslíte, že by mohlo jít o lest?“ zeptal se Malíček.
„Pokud ano, pak je to lest opravdu chytře vymyšlená,“ řekl Varys. „Já jsem na ni skočil okamžitě.“
Tyrion už toho slyšel dost. „Joff bude tak zklamaný,“ řekl. „Šetřil si pro Renlyho hlavu jedno pěkné kopí. Ovšem ať ten čin spáchal kdokoli, musíme předpokládat, že za tím byl Stannis. Všechno, co po sobě Renly zanechal, nyní připadne jemu.“ Neměl z té zprávy radost; spoléhal na to, že bratři se navzájem zničí v krvavé bitvě. Cítil, jak mu v místě, kde mu jej rozevřel biják, bolestivě pulzuje loket. Občas se mu to ve vlhkém počasí stávalo. S nepříjemným pocitem si loket zamnul a zeptal se: „Co Renlyho armáda?“
„Větší část jeho pěšáků zůstává v Drsném mostu.“ Varys odešel od koše a zaujal svoje místo u stolu. „Většina z lordů, kteří jeli s lordem Renlym do Bouřlivého konce, přešla ke Stannisovi, se vším jejich rytířstvem.“
„Vsadil bych se, že je vedli Florentové,“ poznamenal Malíček.
Varys se na něho uculil. „Vyhrál bys svou sázku, můj pane. Lord Alester byl skutečně prvním, kdo ohnul koleno. Mnozí další ho následovali.“
„Mnozí.“ řekl Tyrion ostře, „ale ne všichni?“
„Ne všichni,“ souhlasil eunuch. „Nebyl mezi nimi ani Loras Tyrell, ani Randyll Tarly, ani Mathis Rowan. A také se ještě nevzdal Bouřlivý konec. Ser Cortnay Penrose stále drží hrad v Renlyho jménu a nevěří, že jeho pán je mrtev. Než prý otevře brány hradu, chce vidět jeho tělesné ostatky, jenomže se zdá, že Renlyho mrtvola záhadným způsobem zmizela. Pravděpodobně ji někam odnesli. Pětina Renlyho rytířů raději odjela se serem Lorasem, než by poklekli před Stannisem. Povídá se, že když Rytíř květin spatřil mrtvolu svého krále, zešílel a v hněvu zabil tři z Renlyho strážných včetně Emmona Cuye a Robara Roycea.“
Škoda že přestal u tří, pomyslel si Tyrion.
„Ser Loras pravděpodobně míří k Drsnému mostu,“ pokračoval Varys. „Je tam jeho sestra, Renlyho královská choť, a také velké množství vojáků, kteří se najednou ocitli bez krále. Na čí stranu se …
