Jaime
Pole před hradbami hradu Darry byla nově obdělávána. Spálená úroda byla zaorána a průzkumníci sera Addama hlásili, že v brázdách viděli ženy vytrhávat plevel, zatímco blízko lesa čistilo volské spřežení nový pozemek. Na stráži tam stál tucet vousatých mužů se sekerami.
Než Jaime a jeho kolona dosáhli hradu, všichni uprchli za hradby. Brány hradu nalezli zavřené, stejně jako ty na Harrenově. Ledové přivítání od mé vlastní krve.
„Zatrubte na roh,“ nařídil. Ser Lemnos z Útesu sňal ze zad Herrockův roh a rozezvučel jej. Zatímco čekal na odpověď, pozoroval Jaime hnědorudou vlajku plápolající nad předmostním opevněním hradu svého bratrance. Lancel rozdělil vlajku na čtvrtiny, ve kterých se střídal lev s oráčem Darryů. Jaime v tom viděl ruku svého strýce, stejně jako ve volbě Lancelovy nevěsty. Rod Darryů vládl těmto krajinám od časů, kdy si Andalové podrobili První lidi. Ser Kevan si nepochybně uvědomil, že jeho syn bude mít snazší pořízení s místními rolníky, pokud na něj budou pohlížet jako na pokračování staré linie, které toto území náleží na základě sňatkového práva, spíš než královským výnosem. Kevan se měl stát Tommenovým pobočníkem. Ser Harys je žába a moje sestra je blázen, pokud si myslí něco jiného.
Hradní brána se pomalu otevřela. „Můj bratranec zde nebude mít dost místa, aby ubytoval tisícovku mužů,“ řekl Jaime Silnokanci. „Postavíme tábor pod západní zdí. Chci, aby byl jeho obvod obehnán příkopem a kůly. V těchto končinách jsou ještě pořád psanci.“
„Museli by být šílení, kdyby zaútočili na armádu tak početnou, jako je naše.“
„Šílení nebo vyhladovělí.“ Jaime nebyl nakloněn jakkoli riskovat, co se obrany jeho mužů týkalo, dokud o psancích a jejich síle nebude mít lepší představu. Ser Dermot jel vedle něho s královskou korouhví se lvem a jelenem a ser Hugo s bílým praporcem Královské gardy. Rudého Ronneta pověřil Jaime úlohou bezpečně doprovodit Wylise Manderovského do Panenského přístavu, aby ho už raději neměl na očích.
Pia jela s jeho panoši, na valachovi, kterého pro ni našel Pecka. „Vypadá to jako hrad pro děti,“ slyšel ji Jaime říkat. Nepoznala žádný jiný domov než Harrenov, přemítal. Každý jiný hrad v říši jí bude ve srovnání s ním připadat malý, snad jen kromě Skály.
Josmyn Peckovec jí řekl totéž. „Nesmíš ho posuzovat podle Harrenova. Černý Harren postavil svůj hrad obludně velký.“ Pia naslouchala se soustředěným výrazem, jako pětiletá holčička, kterou poučuje její septa. To je také všechno, čím je, malá holčička v ženském těle, zraněná a vystrašená. Pecka jí však byl okouzlený. Jaime měl podezření, že ten hoch zatím nepoznal ženu, a Pia byla stále docela hezká, pokud měla zavřená ústa. Předpokládám, že mu nijak neublíží, když se sní vyspí, pokud k tomu bude svolná.
Jeden z Horových mužů se pokusil ji znásilnit na Harrenově, a zdálo se, že je dost zmatený, když Jaime nařídil rytíři Ilynovi, aby mu za to uťal hlavu. „Měl jsem ji už předtím, nastokrát,“ mumlal stále dokola, když jej přinutili pokleknout. „Nastokrát, milostpane. Měli jsme ji tu všichni.“ Když ser Ilyn přinesl Pie jeho hlavu, přes rozbité zuby se usmála.
Hrad Darry během bojů již několikrát změnil pána, jednou byl vypálen a přinejmenším dvakrát vypleněn, ale Lancel zjevně neztrácel čas a ihned se pustil do práce. Hradní brána byla nově zavěšená, surová dubová prkna zesílená ozdobnými železnými hřeby. Na místě, kde kdysi shořely staré stáje, vyrostly nové, schody do pevnosti a okenice na mnoha oknech byly vyměněny. Na zčernalých kamenech bylo vidět, kde je olizovaly plameny, ale čas a deště je opět vybělí.
Za cimbuřím chodili po hradbách střelci s kušemi, někteří v rudých pláštích a přilbách se lvy na hřebenech, jiní v modré a šedé rodu Freyů. Jak Jaime přejížděl nádvoří, zpod kopyt Cti vybíhala kuřata, bekotaly tam ovce a zasmušilýma očima na ně hleděli rolníci. Ozbrojení rolníci, nemohl si nepovšimnout. Někteří měli kosy, jiní hole, další motyky naostřené do krutých bodců. Také tam byly k vidění sekery a spatřil rovněž několi…
