Češky a jejich samci 2 (František Ringo Čech)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

KVALITA TLUPY V RUKOU ŽENY

 

V této kapitole bych mohl velmi snadno narazit a neopatrným psaním ztratit všechny body k dobru, které jsem získal předcházejícími stránkami! Teď musím velmi jemně našlapovat, vážit každé slovo a všechny své teze podpírat mnoha argumenty.

Pudovščik, nebo také naturščik v oblasti medicíny, jako jsem já, skládá své názory z názorů svých přátel, doktorů i vědců, které zná, s nimiž se stýká a jichž se na sporné otázky vyptává. Svým přátelům důvěřuje, a tak nepotřebuje žádné jiné důkazy při poučování. Přátelství vybavuje dotyčného bezmeznou důvěrou… (přece by mi kamarád nelhal), a proto jejich názory přijímáme bezvýhradně.

Teprve pří výsledné fázi, kdy se v našem mozku usídlí poslední, tj. definitivní verze problému, tak, jak ho budeme od té doby ventilovat na veřejnosti, smísí se tyto nabyté informace s našimi vlastními amatérskými životními zkušenostmi, jak já říkám, dojde ke sloučení vědy s praxí a světlo světa spatří zbrusu nová, nebo renovovaná teorie!

To je to, co potom hlásáme do světa, co říkáme ostatním, taky se v hospodě o to hádáme s těmi, kteří mají odlišný názor, což jsou většinou všichni přítomní, přičemž ani oni se ve svých názorech neshodují. Tedy nestojí proti vašim teoriím jednotná opoziční fronta, alébrž každý pes jiná ves! Tu zkušenost má leckdo z nás, i ten, kdo jen na chvíli zarazil, byť na stojáka, na jednoho točeňáka.

Řeknete na něco svůj názor a už je tu opozice a už vás melou… Stačí se odmlčet, nic víc neříci a diskutéři se pak vrhnou jeden na druhého a vy můžete hádce už jen přihlížet a dolévat si do džbánku pivo, než vám sedne pěna.

Vědci naturščici a pudovščici – hospodská odrůda – mají pole působnosti omezeno pouze na svůj hostinec, to je jejich vlast, kde mohou šířit své vědecké i politické názory a škoda, způsobená jejich omyly, končí u hospodských dveří. Ve výjimečných případech expanduje před hospodu mezi postávající, nebo sedící u stolečků, nicméně stále na teritoriu rodné hospůdky.

Leč ouha, vědci amatéři, neb – jak jsem byl již uvedl – vědci naturščici či pudovščici, mezi které patřím a kteří mají díky okolnostem přístup k veřejným sdělovacím prostředkům, popřípadě k novinám a knihám, mají zodpovědnost mnohem větší, protože to mohou být ti falešní a nepraví proroci, co přijdou a svedou mnohé!

A na ty pozor, bratři! Ti mohou svými bludy způsobit takovou paseku, že ji nedá dohromady ani tisíc jezuitských vzdělanců! A k tomu se musí připočíst i důsledky jejich teorií – viz opět Písmo svaté – běda tomu, skrze koho pohoršení přichází!

A tak tedy znovu prohlašuji, že nic z toho, co píšu, nemusí být pravda! Pravdu neznám, nevím, kde je, a ani nevím, jak ji zjistit! Knížky jsem psal v dobré víře pomoci méně zkušeným, formou dotazníku, to jest, vyberte si sami, co považujete za správné. V mých knihách jsou dotazníkové varianty – zvolte sami správnou odpověď zaškrtnutím A/B, nebo C! Co C. Já ve svých knihách uvádím varianty D/E/F/G/H… atd!

Nevím tedy, jak je to se ženskejma! Nevím, jak je to s mužskejma! Jsem stejně blbý jako ty, můj milý čtenáři, dělám stejné chyby jako ty a svůj život jsem v určité míře posral též stejně jako ty!

NA ZÁVĚR CHCI PROHLÁSIT, ŽE ÚPLNÉ JASNO MÁM JEDINĚ V POLITICE! Myslete na tuhle větu, prosím vás, v době jakýchkoli voleb!

Co tvoří základ Čechovy sexuelně-životní teorie? Kdo jsou spolupachatelé? Tahám rozumy pochopitelně z každého vědce, kterého potkám. Příklad: sejdu se s Jirkou Grygarem a ptám se: Juro, jestlipak je na Marsu život? A Jura řekne třeba: S velkou pravděpodobností není, protože ze sond a z focení a ze spekter a různých tento a tamto, zkrátka teplota plus voda a ještě cosi jiné (vždy mi podá zevrubnou informaci), zkrátka současná věda (všimněte si té chytrosti opravdových vědců – on řekne současná věda, protože když se druhý den zjistí, že je to úplně jinak, tak se nic nestalo, protože vědci nás čestně upozornili, že se jedná o vědu současnou a její názor, tudíž věda na druhý den už není současná, a mohla tedy nést určitý omyl), tak tohle všechno mi Grygar řekne, a nejen o Marsu, ale i o Jupiteru, Saturnu a dalších výtečnících z noční oblohy.

Nyní můžete sledovat pochod mého uvažování, kdy vzniká spojením obou teorií teorie výsledná, to jest symbióza obou názorů:

Tak Jura říká, že tam život není. Je to můj přítel a ještě k tomu věřící katolík, ten by mi nelhal. Já jsem také jeho přítel a věřící katolík a nemám důvod Jurovi nevěřit. Ale ouha! Jsem také zarytý dánnikenovec, přesvědčený o návštěvách cizích civilizací. Co s tím?

Jak to může věda vědět? Z blbejch fotek, nebo z nějakýho pitomýho měření! Nikdo z nich tam nebyl, čuměj na to oknem z Ondřejova, nemůžou vědět, co se děje na Žižkově, tak jak to můžou vědět o Marsu, či Jupiteru? Zkrátka a dobře, dokud se tam nevypravíme, anebo dokud nepřiletí ti ufové, jak říká Miluška, a nevykecaj nám to. Ano! Ufové! V tomhle našem posraným světě jsou ufové opravdu naše poslední naděje!

Shrnuto: Věda (Grygar) – život tam zřejmě není.

Amatérská věda (já) – život tam zřejmě je.

Výsledná přijatá kompromisní teorie, určená pro veřejnost: Život tam zřejmě je!

Zodpovědný autor musí umět vždycky najít ten správný kompromis a skloubit všechny teorie a názory do jedné, nejpravděpodobnější a nejsprávnější. Jsem vlastně takový vědecký homeopat! Sloučím svůj názor s názorem jiným a sloučeninu potom tak dlouho promývám, až tam z druhého názoru nezůstane vůbec nic. Jen stopové prvky, jak říkají homeopati, tedy v našem případě – Čech potkal Grygara a mluvili spolu! Toť vše.

Ještě k tomu Grygarovi a proč miluju hvězdáře. Hvězdáři jsou elita vědy, jakési rytířstvo, nebo také šlechta mezi šlechtou, taková šlehačka na dortu poznání. Ze všech vědců chovají se právě hvězdáři jako opravdoví blázni a tím jsou nám umělcům tak blízcí a stejně jako my jsou i oni za blázny ve svém okolí považováni!

Vezměte si třeba toho Juru Grygara. Asi před patnácti lety si vybral nějakou hvězdu, která ani neměla jméno, jenom číslo, stokrát mi ho řekl a stokrát jsem ho zapomněl – dejme tomu třeba… CI 5. Tak tuhle si kdysi vybral a říkal, že to snad je dvojhvězda. A že se chová podivně. Že se nějak k sobě ty dvě hvězdy divně chovaj, a když se přibližujou, tak se zpomalujou či co, jako by se chytaly za hvězdné ruce, a zase se vynořujou jinak, než by se v Ondřejově čekalo a že ho to zkrátka zajímá!

A teď si představte, drazí čtenáři, že potom celých deset let nebo dokonce víc tenhle děsně chytrej a vzdělanej gigant ducha čumí každou noc na tu svou CI 5, či jak se jmenuje, fotí ji a zase čumí a zase fotí a při tom furt něco počítá a převádí na společného jmenovatele a dává do závorky atd. (víc si z matyky nevzpomínám). Jo a ještě odstraňuje závorky.

A tohle dělá pořád. Jako vy chodíte do práce a já jsem mlátil do bubnů (taky pěkná blbost, co?), tak Jirka denně čuměl na to číslo na obloze. A taky nesmím zapomenout, že telefonoval a jezdil do ciziny mluvit o tý dvojhvězdě s jinými cvoky! Zkuste si představit všechny ty roky!

No a potom jednou přišel, měl velkou radost a povídá mi:

Františku! Už to mám! Vyřešil jsem to! Ony si ty hvězdy předávají plynný obal, či atmosféru či co (velmi mnou zjednodušeno!!!), už nevím přesně, zkrátka napsal o tom útlou knížku, kterou budou číst po celém světě pouze Grygarové, vyšlo to určitě ve všech možných časopisech a ročenkách, které ovšem zase čtou pouze Grygarové, a je to prý velká senzace! A nikdo to neví, zase jenom Grygarové. A já!

A já to hned říkám Schelingerovi a klukům v kapele, jaká je to senzace, co můj kamarád dokázal, a oni nic, vůbec nic…

Ani jsem se nečap! Že by se třeba na něco zeptali nebo tak… Ne. Deset let Grygarova života v prdeli, já jim to vykládám do všech podrobností, a nic… Kubeš si ladí kytaru, Mamut se dloube v nose.

Cítím ten hluboký nevděk! Jura stojí v Ondřejově v sámošce frontu a nikdo v ní neví, že přišel na to, jak je to s tou dvojhvězdou! Nikdo jinej v tý sámošce a široko daleko v okolí to neví. Jenom on! Lidi choděj, kupujou Ramu, co sa dobré roztiera a má, řekla bych, takovou tu až pikantnost! Lidi choděj… a nic. A mezi nima Jura! Je to spravedlivý???

Jestli někdy bude nějaká ideální lidská společnost, představoval bych si to tak:

Když Grygar vleze do sámošky, všichni se seběhnou a začnou žadonit – pane doktore, vyprávějte nám o té dvojhvězdě! A sesednou se s nadšením, na chvíli zavřou, aby se dozvěděli něco, co se děje tak neuvěřitelně daleko, že si to nikdo z nás neumí představit, ale přitom je to něco, co víme zcela určitě! Víme to určitě, všichni v tý sámošce, protože jeden z nás tomu věnoval deset let života a prostě to spočítal! On i my to víme určitě. Ne jako že si to myslíme, to ne. To by neplatilo a Grygar by neřekl, už jsem na to přišel, on by řekl… možná že je to tak, ale to on neřekl. On na to přišel! Za nás za všechny v tý ondřejovský sámošce. Takovej je jeden z nás sekáč!

A až by skončil s vyprávěním, tak bychom všichni tleskali. A pak by následovaly dotazy, teprve potom by se otevřelo a zase prodávalo.

Ale ono nic! A tak klidně tohohle geniálního člověka odstrčí u kasy chasník, co jezdí v Ondřejově s traktorem, a kdyby se Jura ozval, ještě mu nějakou natáhne!

Proč jsem na to tak pyšný? Inu, představte si, že přilétej ti ufové –všichni v sámošce čumíme a třeseme se strachy… Ufové koukaj na ty zemský červy a viděj, že se děsně bojíme. A vědí taky proč! Protože jsme všichni hajzlové, jeden vedle druhýho, jak tam stojíme a ve strachu ležíme a bojíme se, protože víme, že ufové to vědí a bude výprask!

Tu máš na prdel, agente StB! Neztrestal tě Havel, tu máš od ufa! Tu máš, zloději, na prdel! Neztrestal tě Ruml, tu máš od ufa! Tu máš, fotbalovej rozhodčí! Pískal jsi celý život proti Slavii! Neztrestal tě Chvalovský, tu máš od ufa! A ty dostaneš, ty hajzle, nejvíc, protože Slavii se neubližuje!

No a když je po výprasku, nasadí ufové mírný tón a vlídně s námi mluví o vesmíru. A říkají, jak na dvojhvězdě CI 5 si vyměňují plynný obal, a vtom se zvedne jeden z těch vyplácených Jiří Grygar) a nesměle, protože se pořád, i když už je po výprasku, bojí (dostal, protože nevěřil v UFO a urážel Dännikena), tak nesměle, polohlasem, špitne… jen tak, aby to ufové slyšeli – TO MY VÍME!

A řekne jim to! A teď se poserou ti ufové!!!

Není to nádhera? Uznejte! Nenaplňuje vás to hrdostí? Co nám to tu, vy ufové, vykládáte? Co na nás děláte machry? Samozřejmě že my tady všichni v ondřejovský sámošce tohle už dávno víme! Támhle Jura to spočítal! Tak nemachrujte!

Když chci být objektivní, tak ještě pár vět k tomu chasníkovi, co jezdí s tím traktorem, jak odstrčí Grygara ve frontě na rohlík. Poučení z celého odstavce:

Žebříček hodnot:

Dr. doc. prof. Jiří Grygar, CSc. – (přišel na to, jak to je s tou dvojhvězdou)

Dr. PM František Ringo Čech – (hrál na buben, zpíval, píše knížky, maluje)

Honza Kokeš – (jezdí s traktorem na poli)

Doc. Grygar – odloží počítač a dalekohled, je poledne – kouká, co by kde dobrého slupl k snědku…

F. R. Čech – dopsal knížku, domaloval obraz, je poledne – kouká, co by kde dobrého slupl k snědku…

Honza Kokeš – slezl z traktoru… zašil… sklidil… semlel… upekl… (Má srolovanou jiránkovskou rádiovku, nebo zmijovku!)

Dobrej, zlatej, českej chasník: Tu máš, Grygare! Tu máš, Ringo! Jezte, hoši, co jsem pro nás vypěstoval, a radujte se se mnou!

Konečný žebříček hodnot (dle důležitosti pro lidstvo):

1. Honza Kokeš

2. F. R. Čech (zneužil jsem toho, že jsem autor, proto je Jura až třetí!)

3. Dr. doc. prof. Jiří Grygar, CSc.

Poučení:

Všechno je fajn, když není válka, nebo nějakej teror, a když se moc nehádáme, tak je v Čechách docela slušnej život. Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc!

Přesně tak, pane Werichu, ale ten základ, to praprapra povolání, ten základ základů, ten grunt je venkov. Vesničan je jednička a zaslouží si největší úctu. Nic není nad něj, žádná práce není posvátnější než výroba chleba!

Tak bych ti chtěl připomenout, ty pyšný ministerský zmetku, aby sis to uvědomil dřív, než půjdeš – jako už mockrát v historii – vyměnit klavír za bochník chleba. Mysli na to, ty hajzle, teď a neubližuj zemědělcům! ZEMĚDĚLCE MILUJU A CTÍM!

(Vzpomeňte si na to, vy paka zemědělský, až budou volby!)

Je už na čase začít naplňovat obsah dle názvu kapitoly. Kdo byl v tomto případě mým guru? Vykecám to, byl to můj přítel dr. Rýc, jeden z nejvýznamnějších, ne-li dokonce (a pro mě ano) nejvýznamnější český a moravský homeopat.

Tedy Miloš Rýc mi jednou řekl (já už to myslím použil) – dokud lidi nepochopěj, že pro nás platěj stejný zákony jako pro rajčata a dokud se podle toho nezačnou chovat, tak to bude všechno v háji! Příroda je jen jedna a my jsme její součást. Jsme nedílnou součástí božské harmonie –přírody! Když porušíme Boží zákony a narušíme řád a harmonii přírody, zničíme sami sebe!

Pocit, že jsem něco víc než kocour Mikeš, je zavádějící a scestný. Sice mě nedávno ujišťoval Honza Czech, když jsem měl sebemrskačský záchvat, že miluju řízky a požírám živé bytosti, že je v Bibli psáno, že Bůh nám svěřil moc nad zvířaty a dal nám je k dispozici a užitku, ale moc mě to neuklidnilo.

Pak jsem viděl v televizi, jak jdou prasata na jatkách na popravu, jak strašně naříkají, jak to vědí… a jak se to pořád zužuje a jak se prasátka blíží k tý smrtící pistoli, a byl jsem z toho tak špatný, že na to jen tak nezapomenu! Mluvil jsem o tom s kamarády, kteří to také viděli, a na všechny to zapůsobilo stejně. Děsná hrůza a deprese! A co je nejhorší, my jsme těm prasatům rozuměli, já věděl, co křičí, a proto jsem tolik dní nemohl spát, pořád jsem tu hrůznou scénu viděl před očima!

To je jeden příšerný extrém a ten druhý je (já o tu televizní debatu přišel, ale u nás v hospodě vzbudila velikou legraci) – zrníčkáři, či jak se jim říká, prostě zdravožrouti, nevím přesně, jde o dvě krajnosti a jedny pitomce!

Ten mazaný Mojžíš a chytrý Židi věděli, proč jedí košer maso, a Bůh nebo UFO prorokovi vysvětlili, že zvíře v hrůze ze smrti vylučuje něco do svého organismu, co je nesmírně škodlivé pro toho, kdo takto získané maso konzumuje.

Bůh to Mojžíšovi řekl a ten zřejmě vykoumal tu košer přípravu. Tak nějak to mohlo být, když hledali řešení – sakra, nemůžeme žrát jen obilí a kořínky… ten řízek je safra dobrej a k němu brambory m. m. (maštěný máslem) a okurčička znojemská…

Ještě teď se zdravožroutovi v hospodě smějou, a tak si myslím, jak velký podíl na všem má lidská blbost! Ta krutá lidská blbost, vlastně blbost v první řadě, ta krutost je snad už taky jen důsledek tý blbosti!

A co když je zrovna tenhle hormon příčinou lidské špatnosti a začátkem nekonečného řetězce vina – trest – vina – trest – vina – trest?

Pokusme se společně hledat příčiny lidské blbo-krutosti a oddělit zrno od plev, oddělit podstatné od nepodstatného, v tom nám dopomáhej Pánbůh! Ámen!

 

Informace

  • 22. 3. 2024