Aristokratka ve varu (Evžen Boček)

6. 4.

Josef se mýlil. Studentkám kunsthistorie a politologie nestačí romantické vzdychání ve zšeřelé Kostce, ale za provázení návštěvníků chtějí úplně normální peníze. Alespoň ty, které dnes přijely po Miladině inzerátu rozeslaném na všech sto čtyřicet devět vysokých škol v Čechách.

Ze všeho nejdřív chtěly vědět, kolik budou dostávat na hodinu. Zaskočený otec jim začal vykládat o romantických večerech, procházkách parkem při východu slunce a tajemných nočních zvucích. „Fajn,“ přerušila ho vychrtlá blondýna, „kolik bude ta hodinovka?“ Otec několikrát rychle polkl a navrhl, že od něj dostanou vynikající doporučení, stejně jako to dělá kníže na Orlíku. „Doporučení je nám k hovnu a zadarmo mluví akorát papoušek,“ odfrkla mluvčí skupinky a na odchodu ještě povzbudila otce prohlášením, že Schwarzenberga zná každý, ale o něm (jako o otci) se poprvé dozvěděla z inzerátu na katedrové nástěnce. Po jejich odchodu jsem si vyloženě oddechla. Jedna z nich měla minisukýnku, která zjevně porušovala zásadu Kim Basingerové, totiž že minisukně musí být alespoň o pět centimetrů delší než opasek. Přitom neměla spodní prádlo, a když se předklonila, bylo jí vidět až do nosohltanu. Mimochodem to vypadá, že průvodce ani nebudeme potřebovat. Ačkoliv je neděle, dostavilo se překvapivě málo návštěvníků. Otec, beztak rozrušený chamtivými studentkami, každou chvíli vybíhal na nádvoří, aby se ujistil, jestli Josef nezamkl bránu. Úbytek návštěvníků Milada vysvětlila otevřením všech hradů a zámků v Čechách, což vyvolalo rozptýlení na velkém prostoru. Jedním dechem ovšem otce ujistila, že návštěvníci zas rychle přilezou, jelikož na jiných zámcích je nuda.