Výherkyně (David Baldacci)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

 

„LuAnn, víte jistě, že právě tam chcete jet?“

Z tónu LuAnnina hlasu, když odpovídala do telefonu, bylo patrné pevné odhodlání. „Jo, pane Jackson. Dycky sem se chtěla podívat do Švédska. Příbuzný z máminy strany přišli kdysi právě vodtamtud. Vona pořád mluvila vo tom, že se tam chce podívat, ale nikdy jí to nevyšlo. Takže bych to vlastně chtěla udělat místo ní. Byly by s tim velký trable?“

„Se vším jsou potíže, LuAnn. Jde jen o to, zda a jak jsou řešitelné.“

„Ale vy si s tim dokážete poradit, že jo? Chci říct, že bych se ráda podívala i jinam, ale nejradši bych začala právě v tom Švédsku.“

Jacksonův hlas zazněl podrážděně: „Pokud dokážu zařídit, aby někdo jako vy vyhrál sto milionů dolarů, pak pro něj nejspíš dokážu připravit i cestovní program.“

„Moc to voceňuju. Myslim to vážně.“ LuAnn vzhlédla na Charlieho, který držel v náručí Lisu a hrál si s ní.

Usmála se na něj. „Moc vám to s ní sluší.“

„Co se děje?“ zeptal se netrpělivě Jackson.

„Promiňte, mluvila sem na Charlieho.“

„Dejte mi ho k telefonu, musíme spolu probrat vaši návštěvu kanceláře loterie, aby mohli potvrdit vítězný tiket. Čím dřív to zvládneme, tím dřív budeme mít z krku tu tiskovou konferenci, a vy budete moci odcestovat.“

„A ty podmínky, vo kterejch ste mluvil –“ začala LuAnn.

Jackson ji přerušil. „Nejsem připravený na to, abych to teď s vámi probíral. Dejte mi Charlieho k telefonu, mám naspěch.“

LuAnn si vyměnila telefon za Lisu. Napjatě sledovala Charlieho, když potichu odpovídal do telefonu, otočen zády k ní. Viděla, že několikrát přikývl a pak zavěsil.

„Je všechno v pořádku?“ V tónu jejího hlasu zazněla starost, zatímco držela divoce se zmítající Lisu.

Charlie se rozhlédl po místnosti a teprve pak se setkal s LuAnniným pohledem. „Jasně, všechno je tip-ťop. Dnes odpoledne musíte jít do té loterijní kanceláře. Už uběhlo dost času.“

„A pudete tam se mnou?“

„Zajedu tam s vámi taxíkem, ale dovnitř nepůjdu. Budu chodit venku, dokud nevyjdete ven.“

„Co všechno budu muset udělat?“

„Jen jim předložit vítězný tiket. Oni si ho ověří a vydají vám oficiální potvrzení. Budou u toho i svědci a tak dále. Proklepnou vás se vším všudy. Prohlídnou tiket pomocí nejnovějšího laserového zařízení, aby zjistili, jestli je pravý. V tom tiketu jsou speciální vlákna, některé z nich jsou přímo pod řadou číslic. Něco podobného jako ochrana u bankovek Spojených států proti padělání. Je naprosto vyloučeno vytvořit duplikát, obzvlášť za tak krátkou dobu. Zavolají taky tam, kde jste tiket koupila, aby se tím potvrdilo, že tam prodali tiket toho čísla. Zjistí si o vás některá životopisná data, jako odkud jste, jestli máte děti, kdo jsou vaši rodiče, a tak. Zabere jim to pár hodin, ale vy tam čekat nemusíte. Dají vám vědět, až budou mít vše pohromadě. Teprve pak vydají prohlášení pro tisk, že se výherce přihlásil, ale vaše jméno uvedou až při tiskové konferenci. Víte, tím mezi lidmi stoupá napětí, což zvedá prodej tiketů na další tah. Ale ani na to oznámení v novinách nemusíte čekat, protože tisková konference bude až den na to.“

„A vrátíme se sem?“

„No ‚Linda Freemanová‘ se tady odtud vlastně odhlašuje. My půjdeme do jiného hotelu, kde se můžete zapsat jako LuAnn Tylerová, jedna z nejbohatších lidí v zemi. Právě jste dorazila do města a jste připravená dobývat svět.“

„Byl ste už někdy na takový tiskovce?“

Přikývl. „Pár už jsem jich zažil. Občas to může být pořádný kolotoč. Zvlášť, když si výherci přivedou s sebou celou rodinu. Peníze dokážou s lidma udělat divný věci. Ale jinak to moc dlouho netrvá. Dají vám pár otázek a je po všem.“ Odmlčel se a dodal: „Je od vás hezké, že se vypravíte do Švédska místo maminky.“

LuAnn sklopila oči a pohrávala si s Lisinýma nožičkama. „Snad jo. Bude to ale zatraceně velká změna.“

„Řekl bych, že vám malá změna přijde k duhu.“

„Nevim ani, jak dlouho tam zůstanu.“

„Zůstat můžete, jak dlouho budete chtít. Do háje, vždyť vy tam můžete zůstat, třeba napořád, když se vám zlíbí.“

„To neni tak jistý. Myslim, že bych se mezi ně nehodila.“

Uchopil ji za ramena a podíval se jí přímo do tváře. „Poslouchejte, LuAnn, musíte si víc věřit. No dobře, nemáte sice spoustu titulů ze skvělých univerzit, ale pálí vám to bezvadně. Skvěle se staráte o dcerku a máte dobrý srdce. Na mém seznamu vás to staví mezi devětadevadesáti procenty obyvatelstva na přední místo.“

„Zrovna teď nevim, jak bych si vedla, nemít po ruce vás.“

Pokrčil rameny. „Heleďte, jak už jsem říkal, patří to k mé práci.“ Spustil ruce z jejích ramen a vylovil si cigaretu z krabičky.

„Co kdybychom si dali něco rychlého k obědu, a vy byste se pak šla přihlásit o výhru? Tak co říkáte, jste připravená stát se nechutně bohatou, vážená paní?“

LuAnn se zhluboka nadechla, než odpověděla. „Sem připravená.“

Informace

Bibliografické údaje

  • 22. 3. 2024