Spravedlnost v Divine (David Baldacci)

Podpořte LD sdílením:

Share

Ukázky

54

Reuben měl potíže. Dojel do South Ridge a málem vrazil přímo do Joea Knoxe, který se procházel ulicemi malého městečka. Po necelé hodině znovu nasedl do svého pickupu a odjel. Vzrušený Reuben zavolal Annabelle a setkání jí oznámil. Cestou z města, kdy se snažil držet Knoxe na dohled, Reuben prorazil pneumatiku. Zajel ke krajnici a znovu zavolal Annabelle.

„Zůstaň, kde jsi,“ vyzvala ho. „Prověříme naše dvě města a vyzvedneme tě.“

„Proč sem nezajedete hned? Mohli bychom sledovat Knoxe.“

„Než se k tobě dostaneme, bude dávno pryč. A jestli Olivera v South Ridge nenašel, mohli bychom ho objevit první. Kam myslíš, že měl namířeno?“

Reuben se podíval na mapu a rozhlédl se kolem sebe. „Jestli mám hádat, tak bych řekl, že do Divine.“

„Fajn. Zavolej, kdyby se něco dělo.“

Reuben ukončil hovor, smutně se podíval na prázdnou pneumatiku a kopl do ní. Po mnoha letech ho motocykl poprvé nechal na holičkách. Navíc s sebou obvykle vozil v sajdkáře náhradní duši, jenže tentokrát musel naložit krámy, které po něm chtěla Annabelle, a proto ji vyndal.

Posadil se vedle silnice a přemýšlel. Jestliže bylo South Ridge první město, v němž Knox pátral, pak mu zbývala ještě další tři. Pravděpodobnost, že se Oliver skrývá v Divine, byla jedna ku třem. Nic moc, ale zároveň ne nemožné. Nezbývalo než držet palce, aby se v Divine nenacházela hlavní výhra pro federálního agenta a nejspíš rozsudek smrti pro Olivera.

***

Melanie Knoxová se několikrát neúspěšně pokoušela otci dovolat. Skutečnost, že na její telefonáty neodpovídal, nebyla samao sobě překvapivá. Poslední rozhovor s ním však způsobil, že měla obavy. V jeho poznámkách bylo cosi fatalistického. Jako by se rozhodl užívat si každý okamžik, protože nevěděl, jestli tu ještě zítra bude.

Z náhlého popudu zastavila taxi, nechala se odvézt k otcovu domu a řidiče požádala, aby na ni počkal. Když odemkla dveře, překvapilo ji, že neslyší varovné pípání alarmu. Její otec bezpečnostní systém při odjezdu vždy pečlivě zapínal. Jakmile rozsvítila, málem se rozkřičela.

Všude kolem byl nepořádek. Nejprve ji napadlo, že se do domu někdo vloupal, a v záchvatu paniky vyběhla ven pro případ, že by lupiči ještě zůstali v domě. Řidiči taxíku vysvětlila, co uvnitř našla. Požádala ho, aby zavolal policii, jestliže se do pěti minut neobjeví. Rychle se vrátila do domu, v hale vzala do ruky těžkou vázu a opatrně postupovala dál. Dveře nechala pro všechny případy otevřené.

Během necelých pěti minut zjistila, že v domě nikdo není. Vyklonila se z okna ložnice v patře a mávnutím dala řidiči znamení, že je vše v pořádku. Pak se pustila do podrobnějšího průzkumu. Věděla, že otec má v domě dva trezory. Jeden v ložnici a druhý za panelem v garáži. Oba zůstaly nedotčené. Stejně tak se nezdálo, že by se ztratilo něco cenného.

Zbývala jediná možnost. Ať se do domu vloupal kdokoliv, nehledal cennosti. A musel znát kód otcova alarmu.

Zašla do otcovy pracovny a rozhlédla se. Věděla, že si tam ukládá věci týkající se práce, ačkoli si uvědomovala, že by nic důležitého nenechal jen tak ležet bez dozoru. Rozsvítila, sklonila se a začala probírat hromádky papírů na podlaze. Za půl hodiny našla jen jeden zajímavý. Seznam jmen. Žádné z nich neznala, ale jedno upoutalo její pozornost.

Alex Ford byl agent Tajné služby přidělený k washingtonské úřadovně FBI. Netušila, jak se na seznam v otcově domě dostal. Jedno však věděla jistě. Zavolá mu a zjistí, jestli náhodou neví, na čem její otec pracuje.

Nastavila alarm, zamkla dveře a doběhla k taxíku. Když se udýchaná posadila na zadní sedadlo, uvědomila si, že se otcova „práce“ nakonec obrátila proti němu. Nebezpečně.

Informace

Bibliografické údaje

  • 22. 3. 2024