47
SAWYER ÚPORNĚ STUDOVAL FOTOGRAFII STEVENA PAGE. OBLIČEJ mrtvého muže se mu v mysli neustále zvětšoval, až musel snímek odložit, aby ho úplně nepohltil.
„Myslel jsem si, že je to fotka jednoho z Liebermanových dětí. Snímky ležely na stole vedle sebe. Nedošlo mi, že měl dvě, ne tři děti.“ Jackson se plácl do čela. „Nepřikládal jsem tomu takovou důležitost. Vyšetřování se přesunulo od Liebermana na Archera…“ Ztrápený Jackson vrtěl hlavou.
Sawyer seděl na kraji stolu. Jen nejbližší spolupracovníci by poznali, že veterána mezi agenty FBI nedokázalo za celou jeho profesionální dráhu nic tak překvapit jako vývoj tohoto případu.
„Promiň, Lee.“ Jackson ještě jednou úkosem pohlédl na fotografii a schoulil se. Sawyer lehce plácl parťáka po zádech: „To není tvoje chyba, Rayi. Za daných okolností bych tomu nepřipisoval význam ani já.“ Sawyer vstal a začal přecházet místností. „Jenže teď víme, že to důležité je. Potřebujeme si ověřit, že je to Steven Page, i když o tom vůbec nepochybuju.“ Najednou se zastavil. „Ty, Rayi, newyorská policie nezjistila, jak Steven Page získal tolik peněz?“
Jacksonův mozek pracoval na nejvyšší obrátky: „Page možná Liebermana vydíral. Třeba kvůli jeho milence. Oba byli finančníci, pohybovali se ve stejných kruzích, to by vysvětlovalo jeho jmění.“
Sawyer zavrtěl hlavou: „O jeho milence patrně věděla spousta lidí, to se pak těžko vydírá. A pak, lidi si většinou neschovávají a nevystavují fotografie svých vyděračů, Rayi.“ Jackson se zatvářil schlíple. „Ne, v tom musí být něco hlubšího.“ Sawyer se opřel o stěnu zasedací místnosti, zkřížil ruce a svěsil hlavu na prsa. „Mimochodem, co jsi vypátral o té tajemné milence?“
Jackson chvíli koukal do složky: „Víceméně nic. Našel jsem spoustu lidí, kteří o ní slyšeli. Většinou záhy připustili, že fáma mohla být zčásti neopodstatněná. Obávali se k tomu neanonymně vyjadřovat. Musel jsem je uklidňovat. Výsledek je dost podivný. Všichni o ní slyšeli, uměli ji dobře popsat, ale každý ji vypodobnil trochu jinak. Zkrátka…“
„Zkrátka nikdo tu tajemnou dámu vlastně nikdy neviděl.“
Jackson protáhl obličej: „Jo, právě. Jak to víš?“
Sawyer se zhluboka nadechl: „Hrál sis někdy jako dítě na tichou poštu, Rayi? První v řadě něco poví druhému, ten to předá dalšímu, a než se sdělení dostane k poslednímu, vůbec se nepodobá tomu, co řekl ten první. Fáma se taky šíří rychle, všichni jí věří jako evangeliu a málem by přísahali, že viděli na vlastní oči, o čem mluví, a přitom to není vůbec pravda.“
„To je fakt. Moje babička čte Star. Věří všemu, co píšou, a sama pak přesvědčivě vykládá, že Liz Taylorová nastoupila do raketoplánu s Elvisem, jako by to viděla na vlastní oči.“
„Právě. Není na tom zbla pravdy, ale lidi šíří dezinformaci a zaníceně jí věří prostě proto, že se ji dočetli nebo ji vyslechli, a pokud ji potvrdil někdo další, tím hůř.“
„Takže…“
„Takže si myslím, že milenka s blond hřívou vůbec neexistovala, Rayi. Dokonce se domnívám, že ji někdo stvořil účelové.“
„Pročpak?“
Než Sawyer odpověděl, zhluboka se nadechl: „Aby zakryl fakt, že Arthur Lieberman a Steven Page byli milenci.“
Jackson klesl na židli a civěl na Sawyera: „To myslíš vážně?“
„Proč by v bytě vedle fotografií jeho dětí stála Pageova? A co ty milostné dopisy nalezené v jeho bytě? Proč na nich chyběl podpis? Ze srovnání s podpisy na výplatní pásce vyplývá, že je to rukopis Stevena Page. A konečně, jak by se Page stal milionářem ze svého platu? Ale pokud spal s chlápkem, který udělal milionáře ze spousty lidí, tak celkem snadno.“
„Dobře, proč si teda vymýšlel historku s milenkou? To mohlo ohrozit jeho předsednickou kandidaturu.“
Sawyer zavrtěl hlavou: „V dnešní době, Rayi? Kdyby tohle bylo měřítkem, spousta předních politiků země by musela sbalit krám a jít od válu. Taky mu to nezabránilo, aby stanul v čele významné federální instituce. Ale myslíš, že by se to Liebermanovi podařilo, kdyby se ukázalo, že je homosexuál a půl života měl milence? Uvědom si, že naše finanční kruhy jsou jedny z nejkonze…
