60
Takový kravál nemohl uniknout Ronnieho pozornosti, vylekal se Balenger. Jistě vyrazil zjistit, co to znamená.
Pustil lano, vytasil zbraň a otočil se. Ale jak hleděl přes mušku pistole do zelenavého příšeří balkonu a napjatě se soustředil, uvědomil si, jaký hluk otřásá celým hotelem. Bouřka, rachot hromu rozechvívá stěny, hukot padající vody. Zvuky zřícené podlahy a padajícího nábytku se na pozadí takové kakofonie docela snadno ztratily a nemusely vyvolat podezření.
Ohlédl se k dutému jádru budovy. Z rozbitého světlíku se snášela opona vody, ale i přes ni dohlédl k protějšímu balkonu zahalenému oblaky kouře od požáru, který už se rozšířil do pátého patra, kde stěnami prošlehávaly plameny.
Amanda. Vinnie.
Zamířil do chodby, která vedla k nouzovému schodišti. Rachot bouře přehlušil dusot jeho kroků. Vyběhl do pátého podlaží a vyhlédl na balkon v naději, že na druhé straně spatří o patro výš Ronnieho.
Po nepříteli ani stopa.
Narazil hlavou do propletené změti, která visela ze stropu. Kořeny zakrslého stromu. Jev, který před několika hodinami pokládal za bizarní, mu ve srovnání s prožitými hrůzami připadal naprosto normální.
Vrátil se k požárnímu schodišti a vystoupil k otevřeným dveřím v šestém patře. Prošel jimi do krátké chodby. Protější balkon, zahalený dýmem, vypadal opuštěně. Nepotrvá dlouho a plameny si prorazí cestu do mansardy. Potlačil naléhavou touhu po činu a donutil se postupovat s maximální ostražitostí; věděl, že za sebemenší nepozornost může zaplatit životem. Přiblížil se ke konci chodby a vyhlédl na balkon. Po Ronniem pořád ani památky. Až na Danatův apartmán byly dveře všech pokojů otevřené. Ronnie se může skrývat v kterémkoliv z nich a naslouchat zvukům nad hlavou.
Vlevo vyrůstal z podlahy strom, před ním se valil z pokoje kouř. Takže Ronnie nenapíná uši, nýbrž zakládá další požár, pomyslel si.
Oponu dýmu rozhrnula postava, která vycouvala ze dveří. Balenger napjal prst na spoušti. Vysoký muž s prázdným výrazem obličeje. Na sobě měl tmavý oblek, na očích infračervené brýle a v ruce držel brokovnici s posuvným uzávěrem. Bílá košile zčernala sazemi. Ronnie! Balengerem zalomcoval vztek, když si vzpomněl na neplodný rozhovor, který s ním před dvěma roky vedl. „A tehdy jste ji viděl naposled!“
„Ano. Když v poledne odešla z mé kanceláře.“ Walter Harrigan. Ronnie. Netvor však teď vypadala jinak, nebyl tak hubený, jak si ho Balenger pamatoval z někdejšího rozhovoru nebo z krátkého pohledu na monitor před několika desítkami minut.
Když se k němu Ronnie otočil, překvapením zalapal po dechu a pokusil se zvednout pušku. Balenger dvakrát vypálil a zasáhl ho do prsou. Prásknutí výstřelů zaniklo v burácení hromu. Kulky srazily Ronnieho dozadu, a než mohl Balenger stisknout spoušť potřetí, aby dorazil nenáviděného nepřítele kulkou do hlavy, postava v obleku narazila na kmínek zakrslého stromu. Zapraskalo dřevo a část balkonu narušená kořeny se zřítila. V lomozu lámaných větví se Ronnie s máchajícími pažemi zřítil do hlubiny.
Balenger spěchal k otvoru v podlaze. Už věděl, proč se mu zdálo, že Ronnie nějak ztloustl. Ten zkurvysyn si navlékl neprůstřelnou vestu!
Namířil do díry, pevně rozhodnut zasáhnout hlavu a ukončit štvanici. Jediný cíl mu však nabídla paže, jak se nepřítel bleskurychle překulil stranou v zoufalé snaze o únik. S pouhými třemi náboji v zásobníku nemohl Balenger riskovat plýtvání municí. Pochopil, že než seběhne po nouzovém schodišti do pátého patra, uplyne tolik času, že v bludišti pokojů, chodeb a tajných dveří nemá sebemenší šanci nepřítele objevit.
Zoufalství ho přimělo k činu dříve, než si uvědomil, co dělá – proskočil otvorem na balkon o podlaží níž. Doufal, že když se nezřítil pod Ronniem, udrží i jeho. Dopadl na pokrčená kolena, aby ztlumil náraz, a smotal se do kotoulu, jak ho to naučili při parašutistickém výcviku. Vyhnul se stromu, vztyčil se do přikrčeného předklonu a očima hledal cíl, ale vylekalo ho zakolísání balkonu.
O pět dveří dál namířil Ronnie brokovnici. Zhoupnutí b…
