27
„Ale Ajlo, já nejsem jako ty. Já nemůžu lovit. Kam se poděju, až se setmí?“ ukazovala Uba nešťastně. „Ajlo, já se bojím.“
Ajla se dívala do její ustrašené tváře a přála si, aby mohla jít s ní. Ubě ještě nebylo celých osm let a pomyšlení, že má strávit tyto dny mimo bezpečí jeskyně, ji děsilo. Ale její totemový duch poprvé bojoval a tak se musela podřídit a odejít. Neměla jinou volbu.
„Pamatuješ si na tu malou jeskyňku, kde jsem se skrývala, když se Durk narodil? Běž tam, Ubo. Je to bezpečnější než být venku pod širým nebem. Přijdu a podívám se na tebe každý večer a přinesu ti taky jídlo. Je to jenom několik dní Ubo. Nezapomeň si vzít s sebou taky kožešinu, ať máš na čem spát, a žhavý uhlík, aby sis mohla rozdělat oheň. Tam nablízku je voda. Budeš se cítit sama, obzvlášť v noci, ale to zvládneš dobře. A mysli na to, že jsi teď žena. Brzy dostaneš muže a pak budeš mít vlastní dítě,“ utěšovala ji Ajla.
„Koho asi Brun pro mě vybere, co myslíš?“
„Koho bys chtěla ty sama, Ubo?“
„Vorn je jediný mladý muž, který ještě nemá ženu, i když jsem si jistá, že Borg bude brzy taky muž. Je jasné, že mě Brun taky může dát jako druhou ženu někomu jinému. Já si myslím, že mám ráda Borga. Hráli jsme si spolu, že jsme pár, a taky zkoušel se mnou uspokojit svou potřebu. Moc mu to nešlo a teď se přede mnou stydí. Je už skoro muž a s dívkami si už nehraje. Ale Ona je už taky žena a ta nemůže být Vornovou ženou. Jestli se Brun nerozhodne dát ji muži, který už má nějakou družku, tak pro ni nezbývá nikdo jiný než Borg. Tak si myslím, že to znamená, že se mým mužem stane Vorn.“
„Vorn je už dost dlouho mužem a zřejmě bude chtít mít ženu,“ řekla Ajla. Sama došla ke stejnému závěru. „Myslíš, že bys mohla mít ráda Vorna za muže?“
„Pokouší se tvářit, že mě nevidí, ale občas se na mě podívá. Možná bude dobrým mužem.“
„Broud ho má rád a Vorn zřejmě bude jednoho dne druhým mužem v tlupě. Nemusíš mít strach o své postavení a bylo by to dobré pro tvé syny. Já jsem neměla Vorna moc ráda, když byl mladší, ale myslím, že máš pravdu. Není tak špatný. Je dokonce milý k Durkovi, když není Broud nablízku.“
„Všichni jsou k Durkovi milí, až na Brouda,“ řekla Uba. „Všichni ho mají rádi.“
„On se rozhodně cítí doma u každého ohniště. Je tak zvyklý, že dostává mléko na různých místech, že považuje každou ženu za svou matku,“ řekla Ajla a na okamžik svraštila čelo. Pak zase vypadala veseleji. „Pamatuješ si, jak šel ke Grodovu ohništi, jako by tam bydlel?“
„No jistě. Pokoušela jsem se tam nedívat, ale nedokázala jsem to,“ vzpomínala Uba. „Prošel kolem Uky a jenom ji pozdravil jako matku, než přešel ke Grodovi a vylezl si mu na kolena.“
„Já vím,“ řekla Ajla. „V celém svém životě jsem neviděla Groda tak udiveného. Durk pak zase slezl a šel ke Grodovu oštěpu. Byla jsem přesvědčená, že se Grod bude zlobit, ale neodolal mu, když ten uličník táhl ven jeho velký oštěp. Když mu ho Grod vzal, řekl: ‚Durk lovit jako Grod.“
„Myslím, že by Durk odtáhl oštěp z jeskyně, kdyby mu v tom Grod nezabránil.“
„S tím maličkým oštěpem, co mu Grod udělal, teď spává,“ ukazovala Ajla a pořád se usmívala. „Ty víš, že toho Grod moc nenamluví. Byla jsem překvapená, když sem jednoho dne zašel. Sotva mě pozdravil a šel přímo k Durkovi. Dal mu oštěp do ruky a ukázal mu dokonce, jak ho má držet. Když odcházel, řekl jenom, že když chce Durk tak moc lovit, tak že by měl mít svůj vlastní oštěp.“
„Je to škoda, že Ovra nemá žádné děti. Myslím, že by Grod byl rád, kdyby dcera jeho ženy měla dítě,“ řekla Uba. „Možná proto má Grod tak rád Durka. Nijak se neváže k žádnému muži. Brun ho má taky rád, to vím, a Zoug už mu ukazoval, jak se drží prak. Myslím, že pro něho nebude těžké naučit se lovit, přestože u tohohle ohniště není muž, který by ho učil lovit. Podle chování mužů by se dalo soudit, že všichni v celé tlupě jsou druhy jeho matky. Kromě Brouda.“ Zamyslela se. „To je možná tím, Ajlo. Dorv pořád říká, že bylo zapotřebí všech mužských totemů, aby společně zvítězily nad tvým jeskynním lve…
