KAPITOLA 118
Malach jen v bederní roušce přecházel sem a tam před vozíkem s Peterem Solomonem. „Petře,“ zašeptal a bylo vidět, jak si vychutnává každý okamžik hrůzy svého vězně, „zapomněl jsi, že máš ještě druhou rodinu – své bratry zednáře. A pokud mi nepomůžeš, zničím i je.“
Solomon strnule zíral do záře monitoru, který měl položený na kolenou. „Prosím,“ vypravil ze sebe konečně a zvedl hlavu. „Jestli se tohle video dostane ven…“
„Jestli?“ Malach se zasmál. „Jestli se dostane ven?“ Ukázal k malému mobilnímu modemu připojenému ze strany k laptopu. „Mám spojení s celým světem.“
„To bys přece…“
Ale udělal, pomyslel si Malach. Solomonovo zděšení si vyloženě užíval. „Můžeš mě zastavit,“ řekl. „A zachránit svoji sestru. Ale musíš mi prozradit, co chci vědět. Ztracené slovo je někde ukryté, a já vím, že tahle tabulka napovídá, kde přesně ho hledat.“
Peter opět pohlédl na mřížku se symboly, z jeho očí se však nedalo nic vyčíst.
„Třeba tě trochu inspiruje tohle.“ Malach se natáhl Peterovi přes rameno a vyťukal něco na klávesnici. Na obrazovce se spustil e-mailový klient a Peter viditelně ztuhl. Měl teď před sebou e-mail, který si Malach připravil už zvečera – videosoubor adresovaný dlouhému seznamu významných zpravodajských stanic.
Malach se usmál. „Myslím, že je načase, abychom se podělili se světem, co říkáš?“
„Ne!“
Malach znovu natáhl ruku a klikl na tlačítko pro odeslání. Peter sebou začal házet v poutech a neúspěšně se snažil laptop shodit na zem.
„Jen klid, Petře,“ zašeptal Malach. „Je to velký soubor. Pár minut to potrvá, než se odešle.“ Ukázal na barevný proužek pod oknem e-mailu:
ODESÍLÁNÍ ZPRÁVY: 2% HOTOVO
„Když mi řekneš, co chci vědět, zastavím přenos a nikdo to nikdy neuvidí.“
Peter s popelavě bledou tváří sledoval, jak proužek pomalu přibývá.
ODESÍLÁNÍ ZPRÁVY: 4% HOTOVO
Malach mu zvedl laptop z klína, postavil ho na nejbližší křeslo potažené vepřovicí a obrátil monitor tak, aby mohli sledovat postup. Pak se vrátil k Peterovi a položil mu na klín papír se symboly. „Podle legendy má zednářská pyramida odhalit Ztracené slovo. Tohle je závěrečná šifra pyramidy. Jsem přesvědčený, že ji dokážeš přečíst.“
Krátce pohlédl na laptop.
ODESÍLÁNÍ ZPRÁVY: 8% HOTOVO
Když se podíval znovu na Petera Solomona, setkal se s nenávistným pohledem šedých očí.
Jen si posluž, pomyslel si Malach. Čím silnější emoce, tím víc energie se na konci rituálu uvolní.
V Langley si právě Nola Kayeová tiskla telefon k uchu, aby přes rachot vrtulníku slyšela, co jí Sató říká.
„Povídali, že přenos souboru nelze zastavit!“ zakřičela Nola. „Vyřadit všechny místní providery by trvalo minimálně hodinu, a jestli je připojený bezdrátově, tak by ho odpojení pozemního internetu stejně nezastavilo.“
Zastavit tok digitálních dat začíná být v současnosti takřka nemožné. Přístupových cest k internetu je příliš mnoho. Při existenci pevných linek, wi-fi hotspotů, mobilních modemů, satelitních telefonů, smartphonů a PDA vybavených e-mailem už lze potenciálnímu úniku dat zabránit jedině zničením zdrojového přístroje.
„Vytáhla jsem si technickou specifikaci toho UH-60, kterým letíte,“ pokračovala Nola, „a zdá se, že tam máte EMP.“
EMP či elektromagnetické pulzní zbraně už patří k běžné výbavě policejních složek, které je používají především k zastavení prchajících vozidel z bezpečné vzdálenosti. Vysláním vysoce koncentrovaného pulzu elektromagnetického záření dokáže taková zbraň spálit elektroniku jakéhokoli přístroje či cíle – auta, mobilního telefonu, počítače. Podle technické specifikace, kterou Nola našla, měl UH-60 na šasi namontovaný šestigigahertzový magnetron s laserovým zaměřovačem a padesátidecibelovým zesilovačem, který vysílal desetigigawattové pulzy. Pokud by se podařilo zacílit přímo na laptop, pulz by mu okamžitě spálil základní desku a vymazal harddisk.
„EMP nebude k ničemu,“ křikla nazpět Sató. „Cíl je v kamenné budově, takže nebudeme mít přímou viditelnost a můžeme počítat se silným elektromagnetickým stínění…
